Článek
Výdělky Poláků nadále předbíhají ty české. Už druhým rokem tamní průměrná mzda přesahuje zdejší výplaty o několik tisíc korun měsíčně. Ve druhém čtvrtletí podle Českého statistického úřadu Češi vydělávali průměrně 49 402 Kč měsíčně, v Polsku činila průměrná mzda 51 749 Kč, tedy o 2 392 Kč více.
V minulosti tomu bývalo právě naopak, Poláci Čechy předběhli začátkem loňského roku, v prvním čtvrtletí roku 2024 si naši severní sousedé vydělali v průměru o 1500 korun měsíčně více, a nůžky mezi výší odměn se dále rozevírají.
„Průměrná mzda v polské ekonomice roste dlouhodobě rychleji než v české ekonomice. Platí to jak o růstu nominální mzdy, tak o růstu reálné mzdy, jakkoliv v letošním druhém čtvrtletí rostla průměrná reálná mzda v české ekonomice (meziročně o 5,3 procenta) rychleji než v Polsku, kde reálná mzda vzrostla dle údajů polského statistického úřadu meziročně o 4,8 procenta,“ popisuje hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč.
Za rychlejším růstem mezd v Polsku stojí několik let starý zákon, který nařizuje každoroční zvyšování minimální mzdy podle inflace. Nařízení platí pro všechny zaměstnavatele v Polsku, včetně zahraničních firem.
Navyšování mezd se tak týká i českých společností, které v Polsku podnikají. „Růst minimální mzdy tlačí odspoda na celou paletu mezd. Kdysi byl odstup od minimální mzdy poměrně velký, ale za nějakou dobu by je minimální mzda začala dohánět. Všichni se odvolávají na to, že by měli dostat více peněz zvýšením minimální mzdy,“ popisuje ředitel polské pobočky společnosti Ekonomické stavby Michal Jalovecký.
Přilepšili si i státní zaměstnanci
Loni v Polsku průměrná mzda meziročně vzrostla o přibližně deset tisíc korun. „S tím, jak minimální mzda překročila 50 procent průměrné mzdy, se v posledních dvou až třech letech stala skutečně závaznou. Počet zaměstnanců pobírajících minimální mzdu nebo se jí blížících prudce vzrostl, nyní se odhaduje na 3,2 milionu. Navíc v loňském roce mzdy ve veřejném sektoru významně vzrostly, o 30 procent u učitelů, o 20 procent v centrální státní správě,“ říká Maciej Stefański, ekonom poradenské společnosti EY EMEIA.
Do rychlejšího navyšováním odměn se promítá i růst polské ekonomiky. Polský hrubý domácí produkt roste v poslední době rychleji než český. „Tento rozdíl ve výkonnosti ekonomik je patrný od vypuknutí pandemie – k druhému čtvrtletí 2025 bylo polské HDP o 15,8 procenta vyšší než ve čtvrtém čtvrtletí 2019, zatímco české vzrostlo jen o 3,5 procenta,“ říká Stefański.
České firmy působící v Polsku navyšování nákladů na zaměstnance příliš nepostihuje. „Máme velmi propracovaný odměnový systém a nůžky jsou mezi odměnami dost rozevřené. Ti, kteří pracují dobře, vydělávají podstatně víc, než je minimální mzda,“ říká Jalovecký.
V Polsku působí také český pojišťovací makléř pro firmy Renomia Group. „Sledujeme výrazný růst polského byznysu, který ve finále táhne nahoru i celkový průměr mezd a platů v Polsku. Odměny konkrétně v Renomia se nastavují na základě většího množství parametrů, a proto nedokážeme na dostatečném vzorku porovnat růst odměňování našich kolegů v Česku a Polsku,“ popisuje Klára Kodua, ředitelka mezinárodních operací Renomia Group.
Menší firmy růst nezvládají
Vládní mzdová politika však negativně dopadá hlavně na tamní malé a střední podniky. „Musely promítnout navýšení minimální mzdy do mezd pracovníků, kteří dělají dokončovací práce, jako sádrokartonáři, omítkáři, podlaháři,“ popisuje situaci Jalovecký.
Některé firmy nedokážou tak rychlý růst mzdových nákladů promítat do cen svých výrobků. První firmy už kvůli tomu skončily, mezi nimi byl i jeden z dodavatelů Ekonomických staveb.
„Má to vliv na jejich platební schopnost. Malé a střední firmy s tím bojují, růst je strašně rychlý,“ říká Jalovecký.
To potvrzuje i Agnieszka Majewská, polská ombudsmanka pro malé a střední podniky, která varovala, že by to mohlo časem vést ke ztrátě pracovních míst. „Rostoucí náklady na pracovní sílu jsou hlavní překážkou podnikání,“ uvedla a dodala, že zvyšování mezd často neodpovídá finanční kapacitě polských firem.
Podle Stefańského se však růst mezd pozitivně projevuje v domácí poptávce, což prospívá firmám zejména ve službách.
„Společně s relativně slabou zahraniční poptávkou je to hlavní důvod, proč polský export stagnuje již šest čtvrtletí. Celkově ale zůstává stav podnikatelského sektoru v Polsku solidní. Ziskovost sice klesla z velmi vysokých úrovní, ale stále se pohybuje blízko historického průměru. Přestože vyšší mzdy negativně dopadají na exportní sektory, lze těžko tvrdit, že jejich celkový ekonomický efekt je negativní,“ popisuje Stefański.
Jen loni a předloni se výše minimální odměny měnila čtyřikrát. Pro rok 2025 byla výše minimální mzdy stanovena na 4 666 zlotých, od ledna 2026 se předpokládá její další růst na 4 806 zlotých.
Poláci si za svůj výdělek stále mohou kopit víc než Češi doma, i když tamní ceny rostou a stát vrátil sníženou DPH u některých potravin a pohonných hmot z pěti procent na původní hladinu.
„Bráno optikou reálné mzdy, letos se více zvýší kupní síla polských domácností než kupní síla českých domácností. V roce 2026 by měl být růst reálné mzdy v obou ekonomikách zcela srovnatelný (a bráno optikou naší prognózy pro mzdy a inflaci v české ekonomice by mohl být růst reálné mzdy v české ekonomice v roce 2026 dokonce mírně silnější než v Polsku),“ říká Jáč. Přesto spotřebitelské ceny v Polsku rostly v červenci rychleji než v Česku.
Podle polské centrální banky by letos měla průměrná reálná mzda vzrůst o 4,8 procenta a o 3,1 procenta příští rok. „Podle prognózy ČNB průměrná reálná mzda v české ekonomice vzroste o 3,9 procenta letos a 3,1 procenta v roce 2026,“ popsuje Jáč.
