Hlavní obsah

Poštu čeká revoluce. Doporučený dopis už nemusí být jen na papíře

Foto: Profimedia.cz

Fyzické osoby si v Portálu občana mohou například zřídit datovou schránku. To lze i na Czech pointech (ilustrační foto).

Reklama

30. 12. 2021 9:03

Od 1. ledna 2022 dojde v poštovních službách k revoluci. Veřejnost bude muset do svých datových schránek přijímat digitální ekvivalenty doporučených dopisů i dopisů do vlastních rukou. Vypnout si tuto možnost bude moct jen někdo.

Článek

Článek si také můžete pustit v audioverzi.

Rok 2021 se do historie digitalizace Česka zapíše jako rok 1 bankovní identity. V lednu totiž nabyl účinnosti zákon, který bankám umožnil po akreditaci u ministerstva vnitra vydávat lidem jejich digitální „občanku“. Její jednoduché použití – člověk si pamatuje jen hesla do svého internetového bankovnictví – odstartovalo boom ve využívání digitálních služeb státu a od poloviny roku i v ověřené dálkové komunikaci v soukromé sféře.

Na rok 2022 má stát v plánu digitalizovat dalších 242 úkonů. „Tři čtvrtiny plánované digitalizace plánované na rok 2022 jsou formou digitálních korespondenčních kanálů: datové schránky a zasláním dokumentu opatřeného uznávaným elektronickým podpisem,“ konkretizovala Hana Malá z tiskového oddělení ministerstva vnitra.

Bankovní identitu mohou v komunikaci se státem na dálku použít zatím klienti šesti bank. Dosud poslední bankou, která dostala od ministerstva vnitra povolení poskytovat digitální identitu, je Raiffeisenbank. Jak jsme však popsali zde, i lidé z bank bez akreditace si mohou bankovní identitu pořídit.

Z dat využívání různých prostředků elektronické identifikace vyplývá, že relativně nejčastěji (počet přihlášení ku počtu vydaných identit) se lidé přihlašují prostřednictvím karty Starcos od První certifikační autority.

Žebříček absolutního počtu přihlášení vede NIA ID. Následují přihlášení přes bankovní identitu České spořitelny. Ta také dosud vydala nejvyšší počet unikátních identit, identifikovat se díky ní na dálku mohou bezmála dva miliony lidí.

Vzdálené přihlašování sehrálo velmi důležitou roli v období nouzového stavu pro přihlašování ke COVID programům, které vypisovalo ministerstvo průmyslu a obchodu. Nyní se elektronická identita masivně využívá při přístupu k Portálu občana, dále v agendách ČSSZ (například pro informativní výpočet částky důchodu), pro vstup na očkovací portál, v oblasti agendy mýtného, v podrobném náhledu do katastru nemovitostí ČÚZK, při přístupu do zdravotních pojišťoven, v náhledu na elektronické recepty občana a také při přístupu do desítek obecních portálů měst a obcí v ČR.

Druhým letošním milníkem bylo schválení zákona s tajemným názvem DEPO (návrh zákona o změně zákonů souvisejících s další elektronizací postupů orgánů veřejné moci, kterému se také přezdívá „cloudová vyhláška“). Ten má usnadnit sdílení informací mezi úřady a urychlit digitalizaci státní správy. Mění přes 160 právních předpisů.

A mimo jiné přináší významné změny v oblasti datových schránek. Od 1. ledna 2022 se všem uživatelům datovek automaticky nastaví příjem tzv. poštovních datových zpráv (PDZ). Ty si mohou vzájemně posílat právnické osoby, podnikající fyzické osoby nebo občané. Z právního pohledu je PDZ zcela rovnocenná odeslání doporučeného dopisu nebo dopisu do vlastních rukou. Považuje se za doručenou již okamžikem přihlášení oprávněné osoby do datové schránky.

Takto lze posílat například faktury, upomínky, smlouvy, objednávky, potvrzení nebo certifikáty apod., u kterých chce odesílatel právně prokázat, že dokument odeslal v pořádku a včas. „Plně a spolehlivě nahradí běžnou obchodní písemnou korespondenci mezi občany, podnikateli nebo firmami. Odpadají tím výmluvy typu ‚mně to nedošlo‘ apod.,“ vysvětlil dříve pro SZ Byznys šéf odboru eGovernmentu na ministerstvu vnitra Roman Vrba.

Firmy a OSVČ budou muset přijímat dopisy elektronicky

Česká pošta letos v dubnu snížila cenu poštovní datové zprávy z 15 na pět korun. To je výrazně méně, než kolik stojí listinný doporučený dopis.

Vypnout si automatický příjem těchto zpráv budou moci jen fyzické osoby nepodnikatelé. „Do změny zákona platil princip „opt-in“, tzn. držitel schránky se mohl rozhodnout, že si příjem PDZ povolí a případně později jej zase zakáže. Výchozí nastavení bylo tedy „Příjem PDZ zakázán“. Novela toto obrací, zavádí „opt-out“, takže se všem příjem povolí. Následnou možnost si příjem zakázat ale budou mít jen fyzické osoby, zatímco podnikající fyzické a právnické osoby budou mít příjem trvale povolený,“ vysvětluje Hana Malá z tiskového oddělení ministerstva vnitra.

Stát se tímto krokem snaží donutit soukromé subjekty, aby si datové schránky zřídily a používaly. Fyzické osoby, ať už podnikající, nebo ne, to mají s bankovní identitou o mnoho snazší než dřív.

Doručení fikcí

Datové zprávy odeslané z úřadu se mají za doručené desátým dnem poté, co do datovky přijdou, i když si je nikdo nepřečte. Platí zde tedy stejná pravidla doručení fikcí jako u úředních dopisů, které jsou uloženy na dodací poště a adresát si je nevyzvedne.

Oproti tomu dosud platilo, že poštovní datové zprávy (tedy mezi soukromými subjekty) se fikcí nedoručují. To se od počátku roku 2022 mění: první doručení fikcí tedy nastane nejdříve 10. ledna 2022. „V lednu 2022 je přechodné období, kdy doručování fikcí bude uplatňováno pro nové datové schránky a schránky s povoleným příjmem PDZ, kterých je aktuálně 957 tisíc. Od druhého týdne v únoru 2022 to platí pro všechny zpřístupněné datové schránky,“ uvedla Hana Malá za ministerstvo vnitra.

V datové schránce je ale možné si nastavit notifikaci, když přijde nová zpráva, uživateli přijde SMS nebo e-mail.

Podle statistik resortu vnitra se během pandemie a krátce po ní celkový počet zřízených schránek zvýšil z původních 380 tisíc až na stávajících 1,4 milionu. Podobně stoupal i počet odeslaných datových zpráv, který vzrostl z 1,5 milionu za měsíc až na nynějších 11 až 12 milionů. Rekord byl zaznamenán v březnu 2021, kdy měsíční počet odeslaných zpráv převýšil 12 milionů.

Datovky se začaly používat i v situacích, které dřív nebylo možné řešit jinak než osobně. Například pro přihlašování dětí do mateřských škol.

Portál občana

Vlajkovou lodí eGovernmentu je Portál občana, jenž funguje od července 2018. Během pandemie tu přibylo mnoho nových služeb k samoobslužnému vyřízení: například možnost online založení datové schránky typu fyzická osoba a podnikající fyzická osoba, dále možnost nastavení automatické archivace datových zpráv, možnost obstarání online výpisu z trestního rejstříku bez nutnosti být držitelem datové schránky, a dokonce s možností výběru automatického překladu výpisu do všech úředních jazyků EU. Od letošního června je také možné na portálu elektronicky požádat o vydání řidičského průkazu, pokud tomu starému vypršela platnost.

„Aktuálně je možné na Portálu občana dosáhnout na více než 400 služeb veřejné správy, pokud budeme počítat i odkazy formou dlaždic na jednotlivé agendové portály,“ uvedla mluvčí ministerstva vnitra Hana Malá.

Portál občana se bude dál rozvíjet i v roce 2022. Na přelomu roku by se měl lidem začít zobrazovat konec platnosti, fotografie a podpisy u občanského průkazu a cestovního dokladu a uživatelé si budou moci nastavit upozornění na konec platnosti těchto dokladů.

Nově si budou moci uživatelé portálu aktualizovat své kontaktní údaje, jako je telefon a e-mail, v registru obyvatel a registru osob. Na jednom místě pak bude tato informace dostupná pro všechny úřady. Dosud to centralizované nebylo.

Po Novém roce se také budou uživatelům portálu nově zobrazovat i údaje o jejich rodinném stavu, rodném příjmení nebo pohlaví.

Milníky bankovní identity v soukromém sektoru

Rok 2021

  • květen: první firmy s funkčním BankID v pilotním provozu (Digital Solutions, Hypo na míru, Simplea pojišťovna)
  • červen: spuštění BankID (Česká spořitelna a ČSOB), první korporací s BankID byla Generali Česká pojišťovna
  • listopad: spuštění digitálního podpisu BankID Sign (Česká spořitelna, ČSOB, Komerční banka), jako první ho začala využívat Česká spořitelna – penzijní společnost, Digital Solutions a Sefira

Plány na rok 2022:

  • připojení dalších bank k BankID: Equa bank (od 1. 1. 2022 součást Raiffeisenbank), Fio banka, mBank, UniCredit Bank
  • připojení dalších bank ke službě BankID Sign
  • připojení dalších desítek firem k BankID, například pojišťoven, fintechů, investičních společností

Zdroj: Bankovní identita

Do registru obyvatel také bude možné si zapsat údaje o svém elektronickém podpisu. „Podstata této změny je dalekosáhlá, protože pokud si občan zapíše údaje o svém podpisu do registru obyvatel, tak takový podpis se podle §6 zákona o právu na digitální službu bude považovat za úředně ověřený,“ vysvětlila Hana Malá z ministerstva vnitra.

Petice s digitálním podpisem

Během prvního čtvrtletí se rozjedou elektronické petice. Nový nástroj na Portálu občana umožní sestavení petice, opatření podpisů občanů pod ní a doručení dokumentu státnímu orgánu. Údaje o petici a počtu podpisů budou veřejně přístupné.

„Podpis občana pod peticí bude v nástroji nahrazen prohlášením o podpoře petice potvrzeným občanem s využitím prostředku pro elektronickou identifikaci vydaného v rámci kvalifikovaného systému elektronické identifikace, a to alespoň na úrovni záruky značná,“ upřesnila Hana Malá. Což je i například bankovní identita.

V příštím roce se na Portálu občana objeví také osobní daňový kalendář, který přihlášenému uživateli zobrazí jeho daňové povinnosti. Ty si pak člověk vyřídí v už propojeném portálu Finanční správy Moje daně.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované