Hlavní obsah

Depo a cloud. Poslanci rozhodnou, kdy budeme se státem komunikovat z domu

Foto: Seznam Zprávy

Poslanci projednají digitalizaci státu. Ilustrační foto.

Reklama

25. 5. 10:17

Sněmovna dnes znovu projednává zákon DEPO umožňující další digitalizaci státu. Senát jí ho vrátil s tím, že chce o rok odložit povinnost pro každého občana zřídit si datovou schránku. Proč je důležité, aby zákon zvaný DEPO prošel?

Článek

Senátoři nechtějí, aby lidé měli automaticky zřízené datové schránky už od příštího roku. Roční odklad na jejich zavedení tak včlenili do zákona, který má usnadnit sdílení informací mezi úřady a urychlit digitalizaci státní správy. Dnes budou o osudu předpisu s pracovním názvem DEPO (návrh zákona o změně zákonů souvisejících s další elektronizací postupů orgánů veřejné moci, kterému se také přezdívá „cloudová vyhláška“) znovu jednat zástupci dolní komory.

SZ Byznys přináší otázky a odpovědi, co zákon a postupující digitalizace státní správy obnáší.

Proč jsme s digitalizací úřadů pozadu?

Vládní zmocněnec pro digitalizaci a ICT Vladimír Dzurilla jmenuje tři hlavní příčiny, proč Česko v úrovni digitalizace státních agend pokulhává za většinou států EU:

1. Složitý postup při vyřízení elektronické identity umožňující digitální komunikaci se státní i veřejnou správou – odstraněno prostřednictvím bankovní identity. Tu je možné využívat od letošního ledna. Aktuálně s ní mohou na úřadu na dálku klienti pěti bank: Air Bank, České spořitelny, ČSOB, Komerční banky a Monety.

2. Dobrovolnost využívání digitálních služeb a zvýhodnění využívání online služeb. V některých státech je přitom digitální komunikace se státem (tam, kde je to možné) povinná. Například v zemích, kde je povinnost podat daňové přiznání samostatně, nikoliv prostřednictví zaměstnavatele, je pak nutná vyšší míra komunikace mezi státem a občanem, a tedy se tyto státy stávají lídry v počtu transakcí mezi občanem a státem.

3. Nabídka digitálních služeb a jejich nedostatečná propagace – nízká propagace služeb, které již je možné vyřídit online.

Proč je potřeba schválit zákon DEPO?

Zákon o právu na digitální služby je účinný od února 2020. Dává občanům možnost komunikovat se státem digitálně. Vyžaduje po veřejné správě, aby znovu nepožadovala po uživatelích údaje, které již stát má.

Především také bude možné využívat služby veřejné správy v místě a čase, které občanovi vyhovují, a nikoliv jen v úředních hodinách konkrétního úřadu. Komunikovat se státem bude možno skrze datové schránky, prostřednictvím CzechPOINTů, e-mailem s elektronickým podpisem, Portálu občana či třeba prostřednictvím zmíněné bankovní identity.

Aby ale bylo možné Zákon o právu na digitální služby, kterému se přezdívá „digitální ústava“, bezproblémově zavést, je potřeba vytvořit bezproblémové legislativní prostředí. Dřívější legislativa často vylučovala elektronický přístup k některých agendám státu. Když bude cloudová vyhláška DEPO schválena, může začít příprava katalogu služeb, které bude možné moci vyřídit nově i digitálně.

Aby však stát mohl zajišťovat veškeré své služby efektivně, musel by se zbavit dosavadní roztříštěné IT infrastruktury, která už je dnes považována za zastaralou. „Řešením, jak ve státní správě, tak té soukromé, jsou cloudová řešení, která dokáží zvýšit efektivitu, kvalitu i bezpečnosti, a zároveň sníží náklady na provoz informačních systémů a aplikací veřejné správy. A právě schválení DEPO využití cloudových služeb státu podporuje,“ míní Lenka Axlerová, ředitelka pro sektor veřejné správy společnosti Microsoft.

Proč cloudové řešení?

Každý IT systém potřebuje určitě množství výkonu a kapacity úložišť. Cloud přináší možnost škálovat tyto zdroje v čase tak, aby systémy obsloužily občany včas a rychle. Pokud jsou IT systémy provozovány klasicky v rámci úřadů, kdy jsou nakoupeny na roky dopředu, nemohou reagovat na náhlé potřeby a může docházet k výpadkům služeb. Navíc velmi rychle zastarává jejich výkon i software.

„Toto je hodně vidět i na bezpečnosti, která je jednou z nejrychleji se měnících částí IT. Poskytovatelé mají úplně jiné technické prostředky a znalosti boje s kybernetickými útoky. Cloud je z tohoto pohledu pro data bezpečným místem,“ tvrdí Petr Loužecký, ředitel cloudových služeb společnosti Algotech.

Není nebezpečné mít citlivá osobní data v cloudu soukromého dodavatele?

Cloudová řešení umožňují rozdělení několika stupňů citlivosti dat. „Je běžné, že je organizace využívají ve spojení se svým vlastním datacentrem. Tomuto modelu se říká „hybridní cloud“ a využít by jej mohla právě i státní správa,“ vysvětlila zástupkyně Microsoftu.

Stát by tak mohl i nadále ukládat nejcitlivější data na vlastních serverech. V takzvaném „státním cloudu“ či „státním datacentru“ by tedy zůstaly třeba základní registry. Pro ostatní data je pak možné využít předností a výhod běžného cloudového řešení.

Jaké konkrétní výhody přinese DEPO občanům?

Jde například o sjednocení záznamů o mně jako občanovi a jejich vazba v rámci agend úřadů. „Nebude potřeba pro každou žádost a kontakt s úřady dokola uvádět stejné informace, s jedním úkonem obíhat více míst pro razítko a na každém úřadě znovu a znovu vypisovat osobní údaje nebo dokonce přinášet potvrzení z jiného úřadu,“ popisuje Loužecký.

Příkladem může být do budoucna potvrzení o studiu. „Každý student je registrován, stát o něm ví, proto tuto informaci může použít u pojišťoven, v případě daní, potvrzení o levnějším jízdném atd.,“ dodal.

Co cloudová vyhláška přinese menším úřadům a obcím?

Menší úřady a obce v lepším případě využívají starší výpočetní techniku. Přístup ke cloudu bude obrovský posun. „Cloud je finančně vždy přívětivější než provozování desítek, stovek, tisíců systémů někde ve sklepě úřadu. O bezpečnosti a kvalitě záloh ani nemluvě, v tomto ohledu dojde k posunu přímo o generace,“ konstatoval Petr Loužecký.

Samotná existence určitého standardu pomůže obcím zvolit cloud a technologii tak, aby nemohla být napadnuta z pohledu vhodností výběru s ohledem na legislativu.

„To, co je v katalogu, je pro obce vhodné a bude jen záležet na klasifikaci úrovně citlivosti služby. Tuto analýzu provádí samy obce,“ říká expert firmy Algotech.

Proč Senát vložil do DEPO odklad automatického zavedení datových schránek až na rok 2023?

Podle Lenky Axlerové z Microsoftu je to politické rozhodnutí. „Uvidíme, zda odvaha zavést povinnost mít datovou schránku bude,“ doplnila.

„Koneckonců něco podobného vidíme ve finančním sektoru, kde nás banky chytrou cenovou politikou směřují do komunikačních a distribučních kanálů, které chtějí, abychom jako zákazníci využívali. V případě státu je to těžší – nedokážu si představit, že by se zpoplatnila návštěva úřadu,“ podotkla. Existuje ale diskuse o zlevnění správních poplatků, pokud úkon bude proveden digitálně.

Petr Loužecký z Algotechu doporučuje být s plošným okamžitým zavedením opatrný. „Je ale v pořádku, aby se ‚datovka‘, jakmile ji jednou občan použije, stala primárním kontaktem pro komunikaci se státem. Nemůžeme očekávat, že se jen zdvojí možnosti,“ zdůrazňuje.

Bude digitalizace znamenat pokles nákladů na obsluhu občanů a podniků ze strany státu?

V rámci zpracování RIA (hodnocení dopadů regulace) pro zákon o právu na digitální služby byly provedeny odhady celkových přínosů v souvislosti s digitalizací státní a veřejné správy. Tyto přínosy byly odhadnuty na úrovni růstu HDP o 0,5091 % a zahrnují jak úspory na straně státu, resp. veřejného sektoru, tak na straně občanů a podnikatelských subjektů.

„Digitalizace bude jednoznačně ve střednědobém horizontu generovat výraznou úsporu na straně veřejné správy. Konkrétní čísla však nejsou specifikována vzhledem ke komplexnosti problematiky,“ uvedl vládní zmocněnec pro digitalizaci a ICT Vladimír Dzurilla.

Bude digitalizace znamenat propouštění státních zaměstnanců?

Propouštění státních zaměstnanců je podle Dzurilly rozhodnutím jednotlivých úřadů, které do značné míry souvisí s výkonem jiných, případně i nově vznikajících agend. „Digitalizace logicky musí vést k výrazným změnám ve struktuře zaměstnanců úřadů,“ doplnil vládní zmocněnec pro digitalizaci a ICT.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované