Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Zájem Čechů o stavební spoření dál klesá. Podle nejnovějších dat Ministerstva financí bylo v roce 2024 uzavřeno méně než 355 tisíc nových smluv, což je nejnižší počet za posledních dvacet let. Oproti předchozímu roku jde o šestiprocentní pokles.
Stavební spoření přitom dlouho patřilo k nejoblíbenějším spořicím produktům v Česku, v roce 2003 ho mělo sjednané přes 6,3 milionu lidí. Od té doby však počet smluv výrazně klesl a aktuálně činí zhruba 2,7 milionu, což je nejméně za poslední čtvrtstoletí.
V posledních letech produkt ztrácí na atraktivitě, i když průměrná naspořená částka na jedné smlouvě se paradoxně mírně zvýšila na 110 700 korun. S úbytkem smluv klesá také objem úspor uložených u stavebních spořitelen, který se snížil pod 300 miliard korun, nejníže od roku 2004.
Jedním z hlavních důvodů nižší atraktivity stavebního spoření je omezená státní podpora. V současnosti činí maximální státní příspěvek 1 000 korun ročně, zatímco dříve byla tato podpora až 4 500 korun a v průběhu let několikrát klesala.
V současnosti tak nízké zhodnocení spolu s poplatky činí ze stavebního spoření spíše ztrátovou variantu. Úrokové sazby se většinou pohybují jen do tří procent ročně, což zejména v předchozích letech nestačilo ani na pokrytí inflace.
Po započtení státní podpory a případných bonusů však může stavební spoření nabídnout zhodnocení kolem 3,5 až 5 procent ročně. Vyplatí se hlavně při plném využití státní podpory, vhodně zvoleném tarifu a minimální době spoření šesti let.
Za výnosem jinam
Lidé a jejich peníze tak přicházejí o kupní sílu. Místo spoření proto stále častěji hledají vyšší výnosy v investicích například prostřednictvím online platforem. I přes pokles celkových čísel vidí Asociace českých stavebních spořitelen vývoj stavebního spoření pozitivně.
„Když se podíváme na meziroční změny počtu nových smluv po jednotlivých měsících, vidíme pozitivní trend, který vyvrcholil padesátiprocentním růstem v červenci 2024. V dalších měsících se situace sice zhoršovala, ale výsledky roku 2024 jsou jen mírně slabší než v roce 2023,“ říká pro SZ Byznys mluvčí asociace Radek Šalša.
Podle něj se na výsledcích stále projevovaly dopady snížení státní podpory, přesto zůstává stavební spoření podle asociace atraktivním produktem. „Stavební spoření je stále unikátní, protože nabízí garantovanou úrokovou sazbu na šest let, což žádný jiný produkt na trhu nemá,“ zdůrazňuje Šalša.
Výhodou podle něj není jen spoření samotné, ale i možnost získat výhodnější úvěry například na rekonstrukce nebo zlepšení energetické účinnosti domácností, jako jsou zateplení nebo fotovoltaika.
Asociace také připomíná, že stavební spořitelny uzavřely se státem memorandum o spolupráci v oblasti dotačního poradenství a zvýhodněných úvěrů, které využívá stále více lidí. „Prostředí je navíc velmi konkurenční, takže z toho vždy profitují klienti spořitelen,“ doplňuje Šalša.
Přesto se část lidí od stavebního spoření odklání a hledá jiné cesty, jak své peníze zhodnotit. „Zejména mladší generace si už uvědomuje, že stavební spoření nedokáže peníze zhodnotit nad inflaci a že pokud chtějí své úspory reálně zhodnocovat, musejí investovat,“ uvádí spoluzakladatelka investiční platformy Direct Fondee Eva Hlavsová.
Pasivní investování například prostřednictvím ETF fondů podle ní lidé vnímají jako flexibilnější způsob správy financí. Oproti stavebnímu spoření nejsou peníze fixované a lze je vybrat prakticky kdykoliv, byť s rizikem kolísání hodnoty investice.
„Pokud si odkládám tisícovku měsíčně, tak po 12 letech mám nastřádáno 144 000 korun. V případě stavebního spoření budu mít navíc 12 000 korun na státních příspěvcích a pár tisíc na úrocích minus poplatky, tedy zhruba 158 000 korun. Oproti tomu při investování do akciových ETF fondů bych za stejné období měla i po započtení poplatků přes 240 tisíc korun,“ vysvětluje Hlavsová modelový příklad.
Investiční fondy lámou rekordy
Že se investice stávají čím dál populárnější volbou, potvrzuje i Asociace pro kapitálový trh ČR.
„Popularita investování v posledních pěti letech by šla vcelku lehce charakterizovat slovem dvojnásobek. Za posledních pět let se majetek ve fondech kolektivního investování více než zdvojnásobil z 557 miliard korun v roce 2019 na 1,2 bilionu korun koncem roku 2024,“ uvádí pro SZ Byznys výkonná ředitelka asociace Jana Brodani.
Z pohledu podílu na celkových finančních úsporách domácností vzrostl podíl investičních fondů z deseti na dvacet procent. Přesto podle Brodani český trh stále nabízí prostor pro další růst. „Počet investorů by mohl být až dvojnásobný, neboť podíl investic do akcií a investičních fondů u nás aktuálně činí 24 procent, zatímco ve vyspělých evropských zemích přesahuje 30 procent a směřuje ke 40 procentům.“
Investice podle ní představují nejrychleji rostoucí složku finančních úspor domácností. „S ohledem na absenci penzijní reformy, všeobecné povědomí o dopadech inflace a také s rostoucími zkušenostmi s investicemi lze očekávat, že tento trend bude i nadále pokračovat,“ doplňuje.
I když lidé hledají vyšší zhodnocení v investicích, stavební spoření si stále drží významné místo na trhu, zejména díky možnosti získat z něj výhodné úvěry. Objem nově poskytnutých půjček vzrostl meziročně téměř o polovinu na 48,2 miliardy korun. Průměrná výše nového úvěru se vyšplhala na více než milion korun.
„Za vysokým růstem je ale i nízká srovnávací základna z roku 2023, kdy byly úroky vysoko a zájem o úvěry slabý,“ uvádí ve Zprávě o vývoji finančního trhu za loňský rok Ministerstvo financí.
Většinu nových půjček tvoří takzvané překlenovací úvěry, které lidem umožňují čerpat peníze ještě před naspořením celé cílové částky. Tyto úvěry loni představovaly téměř 97 procent objemu nových půjček. Úroky z překlenovacích úvěrů se přitom během roku snížily z průměrných 7 na 5,8 procenta ročně.
