Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
V pátek byla zrušena výjimka s oficiálním názvem „de minimis“, která umožňovala bezcelní dovoz zboží v hodnotě 800 USD (16 900 korun) nebo méně do Spojených států. Mezinárodní poštovní služby proto už v předchozích dnech zastavovaly přijímání zásilek do Spojených států. Je to nejnovější příklad toho, jak radikální obchodní politika prezidenta Donalda Trumpa ovlivňuje americké spotřebitele a podniky.
Bezcelní výjimka platila od roku 1938, kdy se vztahovala na dovoz dárků v ceně do pěti dolarů. V roce 2015 se hodnota bezcelních zásilek zvýšila na 800 dolarů z předchozích 200 USD, což mělo podpořit růst malých podniků na internetových tržištích, poznamenala agentura Reuters.
Vysoký představitel americké administrativy prohlásil, že změna je trvalá a jakékoli snahy o obnovu výjimek pro důvěryhodné obchodní partnery jsou „odsouzeny k neúspěchu“. Výjimku mají pouze dary přijaté v dobré víře pro soukromé účely v hodnotě nižší než 100 USD.
Co novinka mění, popsal server CNN. Celní výjimku na zásilky do 800 dolarů americká administrativa nejdříve zrušila v květnu na balíčky z Číny a Hongkongu. To poškodilo zejména levné prodejce, jako jsou Shein a Temu.
Od 29. srpna se zrušení výjimky týká veškerého zboží, které překročí americké hranice a bude podléhat platným příslušným clům. Výjimku budou tvořit pouze zásilky posílané skrze poštovní služby, nicméně ani ty se poplatkům nevyhnou.
Americká celní a hraniční ochrana odhaduje, že v minulém fiskálním roce vstoupilo do země více než 1,36 miliardy zásilek de minimis. Úřad celkově zpracovává více než 4 miliony zásilek de minimis každý den.
Evropské a asijské poštovní služby vzaly věci do svých rukou a oznámily plány na zastavení zásilek již v pondělí. Singapurská SingPost a indické ministerstvo poštovních služeb uvedly, že také dočasně pozastaví některé zásilky do Spojených států.
U mezinárodní poštovní služby DHL byl 25. srpen posledním dnem, kdy šlo poslat zásilku do Spojených států, a připojila se tak k evropským konkurentům, kteří zastavili přepravu zásilek, včetně rakouské pošty, která přestala přijímat zásilky do USA 26. srpna.
„V současné době není k dispozici dostatek informací o celních postupech, které budou v budoucnu vyžadovány. Toto zpřísnění předpisů představuje pro všechny poštovní společnosti po celém světě velké výzvy při přepravě zboží do USA,“ cituje CNN rakouskou poštu.
A v pondělí švýcarská pošta oznámila, že od úterý „dočasně“ přestane přijímat zásilky do Spojených států, i když „dokumenty a expresní zásilky“ bude možné i nadále posílat přes oceán.
Jak to funguje nyní
- Balíky vstupující do USA musí nyní obsahovat celní prohlášení s podrobným popisem obsahu, jeho hodnoty a také informacemi o zemi původu zboží, tedy nejen místa, odkud bylo zboží odesláno, ale také místa, kde bylo vyrobeno.
- USA tak chtějí předejít tomu, že výrobci budou posílat zboží ze zemí, kde je clo nižší. Dovozce musí zaplatit clo z hodnoty zásilky. Celní sazba odpovídá té, kterou USA přidělily dané zemi původu v rámci širší obchodní války vedené Trumpem.
- Po dobu prvních šesti měsíců platnosti lze ještě zaplatit paušální clo v rozmezí 80 až 200 USD za položku, v závislosti na platné celní sazbě pro danou zemi. V případě balíčků z Evropské unie je tento poplatek 80 dolarů.
Stejný krok udělala i Česká pošta, která zastavila přijímání balíků směřujících do USA. Na přípravu bylo podle pošty málo času, jelikož až do současnosti nebyly důležité informace například o shromažďování údajů či způsobu spolupráce s americkými celními orgány dostatečně specifikované. Samotný exekutivní příkaz Bílý dům zveřejnil teprve na konci července.
„Dílčí technické podrobnosti byly zveřejněny až 15. srpna, čímž byl ponechán mimořádně omezený časový prostor jak pro přípravu technického přenosu dat americké straně, tak pro nastavení výběru cla, které nově musí být uhrazeno před vstupem zásilky do USA. Z tohoto důvodu není v tuto chvíli možné zajistit shodu s požadavky exekutivního příkazu,“ píše se v prohlášení České pošty.
Po zavedení změny se balíčky proclívají ještě před vstupem na americké území dvěma způsoby. Výše poplatku se vyměří podle hodnoty daného balíčku (valorická daň) a po dobu šesti měsíců také bude možné využívat „specifické clo“. Jeho výše se bude pohybovat mezi 80 až 200 dolary za položku, nicméně po uplynutí šestiměsíční lhůty by měly všechny balíčky podléhat valorizačnímu clu. Výše poplatku bude vždy záviset na zemi původu, ze kterého se balíček posílá. Donaldu Trumpovi takové tarifní změny umožňuje americký zákon International Emergency Economic Powers Act (IEEPA) z roku 1977.
Očekává se, že změna ovlivní hlavně prodejce slevových produktů, jako jsou Amazon Haul a TikTok Shop, stejně jako online tržiště Etsy a Shopify, které všechny propojují americké spotřebitele s podniky po celém světě.
Přetváření obchodních modelů
Některé společnosti přenášejí dodatečné celní náklady na zákazníky.
Korejská kosmetická značka Olive Young například uvedla, že od 27. srpna budou uplatňována 15% cla na všechny objednávky, „bez ohledu na výši nákupu“. Cla a daně budou uvedeny při placení, takže „při dodání nebudou účtovány žádné další poplatky“.
Společnost Wool Warehouse, britský výrobce přízí a řemeslných výrobků, odhaduje, že dodatečné poplatky za vývoz do Spojených států mohou v průměru vzrůst o 50 %. Společnost však pochybuje, že by zákazníci byli ochotni tyto dodatečné náklady akceptovat, a rozhodla se proto pozastavit dodávky.
„Je zřejmé, že to není něco, co bychom chtěli udělat. Spojené státy jsou významnou součástí našeho podnikání. Toto rozhodnutí vychází z našeho současného chápání pravidel,“ uvedla společnost na svých webových stránkách.
Tržiště Etsy doporučuje prodejcům, aby při nákupu přepravních štítků platili cla a další poplatky. Tato varianta umožňuje, aby ceny včetně cel byly uvedeny a vypočítány na Etsy pro „hladký nákupní zážitek“. Někteří prodejci na Etsy však i tak plánují zastavit prodej zákazníkům v USA.
Shed Maid, výrobce šperků se sídlem ve Velké Británii, uvedl, že od 29. srpna uzavře svůj obchod pro zákazníky v USA, kteří podle příspěvku na TikToku tvoří 50 % jeho objednávek.
„Bude to mít obrovský dopad na moje podnikání… Nevím, co budu dělat,“ uvedl a dodal: „Doufám, že brzy budu moci (americkým zákazníkům) opět zasílat zboží.“
