Hlavní obsah

Otázka za 140 miliard dolarů: Co bude s ruským zlatem?

Foto: Shutterstock.com

Prodej zlata může být pro Rusko obtížný. Ilustrační obrázek.

Reklama

24. 3. 17:01

Rusko léta budovalo velké zásoby zlata, což je aktivum, ke kterému se centrální banky mohou obrátit v případě krize. Jenže pro ruskou centrální banku může být nyní jeho prodej obtížný – po „krvavém“ zlatu totiž nikdo netouží.

Článek

Ruská centrální banka od poloviny roku 2000 zvýšila své zlaté rezervy téměř šestinásobně, a vytvořila tak pátou největší zásobu na světě. Ruské zásoby zlata činí asi 2300 tun v hodnotě téměř 140 miliard dolarů. Ruská centrální banka by právě toto aktivum mohla teoreticky prodat, aby podpořila domácí měnu, která se výrazně propadla od ruské invaze na Ukrajinu. Pro představu, zásoby zlata České národní banky činí přibližně deset a půl tuny.

Jenže prodat tyto zlaté rezervy na mezinárodním trhu může být podle ekonomů značně obtížné. Sankce totiž zakazují institucím USA, Spojeného království a Evropské unie obchodovat s ruskou centrální bankou, takže tito obchodníci jsou zřejmě mimo hru. Kvůli tlaku na Rusko by zároveň bylo náročné a pravděpodobně i nevýhodné, kdyby se ostatní země pokoušely toto zlato koupit.

„Reputační riziko vůči třetím zemím a jejich centrálním bankám a strach, že se Západ bude mstít, je větší než chtít získat zlato za zvýhodněnou cenu a jednat s Putinem,“ řekla pro zpravodajský web Washington Examiner profesorka mezinárodních financí na George Washington University Scheherazade Rehmanová.

„Rusko v uplynulých letech nakupovalo zlato právě z toho důvodu, aby bylo připraveno na situaci, jaká teď nastala po invazi na Ukrajinu. Ale pokud s Ruskem nikdo nebude obchodovat, nemělo hromadění zlata význam,“ tvrdí pro agenturu Bloomberg Fergal O'Connor z Cork University Business School.

Pomůže Čína a Indie?

Podle řídícího partnera CPM Group Jeffa Christiana, který sleduje drahé kovy od 70. let minulého století, se Moskva možná bude muset obrátit na centrální banky v zemích, jako je Indie nebo Čína, které ve vztahu k Rusku stále „váhají“, aby zlato prodala nebo si jím zajistila půjčky. Rusko by také podle něj mohlo prodávat prostřednictvím šanghajské burzy zlata, která má jako členy i komerční banky.

Má to však jeden háček. Skupina amerických senátorů chce uvalit sekundární sankce na všechny subjekty, které ruské zlato nakupují nebo prodávají. Tento krok by měl dále ztížit ruské transakce se zlatem a může od nákupu ruského zlata odradit i banky v zemích, jako je právě Čína a Indie. Možnosti Moskvy snižuje i to, že Peking se chce vyhnout dopadům amerických sankcí.

„Myslím si, že i Indie a Čína jsou dostatečně opatrné na to, aby se do této ukrajinské války nezapletly. To znamená, že pokud ruské zlato nakupovat budou, provedou to jen v malé míře. Rozhodně to nebudou dělat v takovém množství, jaké Putin potřebuje,“ uvedla Rehmanová z George Washington University.

„Mnoho nezápadních burz zlata navíc nedokáže zpracovat takový objem ruského zlata. Putin doufá, že své rezervy prodá na šanghajské burze zlata, protože na další dva hlavní trhy v USA a Velké Británii nemá přístup,“ vysvětluje Rehmanová.

Šanghajská burza by podle ní sice takový objem zvládla, ale není pravděpodobné, že by se Čína vystavila geopolitickému riziku tím, že by převzala velké množství ruských zásob. Ostatní trhy, jako je Singapur a Hongkong, také pravděpodobně nebudou chtít hrát tuto hru. „Zkrátka nikdo se nechce účastnit této války,“ dodala profesorka.

Prodej na domácím trhu

Prodej zlata do zahraničí však není jediným krokem, který může Putin se zlatými rezervami udělat. I když by to bylo spíše projevem zoufalství, Putin by se mohl pokusit prodat zlato vlastním lidem, tedy spoléhat se na vnitřní trh. „Tím, že by ruským občanům umožnil směnit rubly za zlato, by fakticky zavedl zlatý standard,“ říká Rehmanová.

Profesorka také uvedla, že prodej zlata na vnitřním trhu by mohl Putinovi do jisté míry pomoci, i když poznamenala, že ruský lid je den ode dne chudší a vnitřní prodej by pravděpodobně nestačil k tomu, aby se Putinova země ekonomicky dostala tam, kam chce.

Dalším příkladem toho, jak se Západ zaměřuje na obchodování se zlatem v Rusku, je skutečnost, že Asociace londýnského trhu s drahými kovy a CME Group vyřadily ruské zpracovatele ze svých akreditovaných seznamů, což se rovná zákazu vstupu nových ruských slitků na klíčové trhy v Londýně a USA.

Londýnská asociace omezila přístup některých zemí na trh již dříve. Poté, co v loňském roce pozastavila činnost státní rafinerie zlata v Kyrgyzstánu, musela země požádat Švýcarsko, zda by jedna z jeho rafinerií mohla zpracovávat kyrgyzské zlato pro její centrální banku, aby mohlo být přijímáno na světovém trhu.

Také jiné země se v době sankcí uchýlily ke zlatu nebo se o to alespoň pokusily. Podle bývalého guvernéra lybijské centrální banky Farhata Bengdara prodal například diktátor Moammar Kaddáfí část libyjských rezerv, aby mohl platit vojáky během povstání.

Americká obžaloba proti turecké Halkbank z roku 2019 zase popisuje, jak byly íránské finanční prostředky v této bance převedeny na zlato, vyvezeny do Dubaje a poté prodány za hotovost.

Venezuela zase bojuje o přístup ke svému zlatu uloženému v trezorech britské centrální banky. Spojené království totiž neuznává režim venezuelského autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, kterému tak neumožňuje přístup k uloženému pokladu.

Válka na Ukrajině

Foto: Nadiiiya, Shutterstock.com

.

Podívejte se, jak pomoci Ukrajině. Reportéři Seznam Zpráv se už pošesté vydali na Ukrajinu, podívejte se na jejich očitá svědectví z válkou zmítané Ukrajiny. Seznam Zprávy v ukrajinštině (praktické informace, zprávy, příběhy) – Українські новини.

To nejdůležitější k dění na Ukrajině shrnujeme každý všední den v newsletteru Tečka. Přihlaste se k odběru.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované