Hlavní obsah

Svět, kde jsou peníze opravdu drahé. Hypotéky zdražuje celá Evropa

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Na každý nový článek vám budeme posílat upozornění do emailu.

Foto: Shutterstock.com

Sídlo Bank of England v Londýně.

Reklama

Po letech abnormálně nízkých až záporných úrokových sazeb se trend dramaticky otočil. Centrální banky vyspělého světa vyšroubovaly sazby na nejvyšší úrovně minimálně od dob finanční krize.

Článek

Centrální banky pokračují v utahování měnových podmínek, aby dostaly pod kontrolu rychle rostoucí ceny. A prakticky ve všech případech už analytici i samotní centrální bankéři upozorňují, že sazby vyskočily na rekordy viděné naposledy v době finanční krize z let 2008/2009.

Stále více se tak ukazuje, že „Rusnokova bankovní rada“ reagovala správně a zbytek světa ji následoval. Ve čtvrtek rozhodli o zvyšování sazeb centrální bankéři ve Velké Británii, Švýcarsku a Norsku.

Britská Bank of England si dokonce od analytiků agentury Bloomberg vysloužila za své zvýšení sazeb o 50 bazických bodů na pět procent přívlastky „překvapivé“ a její guvernér Andrew Bailey se dočkal negativních reakcí ze strany vlády i hypotékářů.

Na to, že by úroky mohly tak vyskočit, by si před rozhodnutím vsadilo jen 35 procent oslovených odborníků, uvedl Bloomberg. V předchozích kolech zpřísňování totiž Bank of England sundala nohu z plynu – a nyní na něj zase razantně šlápla. Taková „nerozhodnost“ se bance přihodila naposledy v 80. letech minulého století.

Kvůli tomu strážci libry čelili výtkám, že inflaci podceňují a nebojují s ní s úporností, kterou si zaslouží. Čtvrteční jestřábí krok tak analytici vyhodnotili jako pokus o získání iniciativy a důvěryhodnosti.

„Strmější propad britské ekonomiky bude nepříjemným, ale nezbytným důsledkem monetární politiky,“ předpověděla Seema Shahová, hlavní analytička z Principal Asset Management.

Bankéři zopakovali, že v případě potřeby půjdou se sazbami ještě výš, snad až k šesti procentům. Přitom už nyní jsou nejvyšší za posledních 15 let. Jenže spolu s nimi je nejvyšší i inflace – ta jádrová, tedy bez nevypočítatelných položek typu ceny energií a potravin, překonává všechny země sdružené v klubu G7, ta všeobecná pak loni zopakovala 41 let starý rekord s maximem na 11,1 procenta.

„Ekonomice se daří lépe, než se očekávalo, ale inflace je stále příliš vysoká a my se s ní musíme vypořádat,“ řekl Bailey. „Víme, že je to těžké – mnoho lidí, kteří mají hypotéky nebo půjčky, se bude pochopitelně obávat, co to pro ně znamená. Ale pokud nezvýšíme sazby nyní, mohlo by to být později ještě horší,“ zdůraznil guvernér Bank of England.

Úroky rostou ve Švýcarsku a Norsku

S úroky šli nahoru také Švýcaři, liší se jen rozsah inflačního požáru a rozsah reakce na něj. Z britského, neřkuli českého pohledu, je růst cen o 2,2 procenta vysněnou metou, ale švýcarská centrální banka chce mít inflaci v intervalu nula–dvě procenta.

2,2 procenta je nejen mimo, ale bankéře znepokojuje rostoucí trend, a tak posunuli sazby na 1,75 procenta s upozorněním, že mohou jít ještě výš. I tak už trhli čtvrtečním rozhodnutím rekord, neboť jsou peníze v zemi helvétského kříže nejdražší od roku 2008.

Dalším opatřením, které centrální banka spříseženectví podniká, jsou intervence ve prospěch švýcarského franku. Zatímco před pár lety se ho snažila oslabovat, nyní nashromážděné devizové rezervy využívá k jeho posílení a zlevňování dovozového zboží.

Svého patnáctiletého maxima dosáhla také centrální banka Norska, která zvýšila základní úrokovou sazbu o 50 bodů na 3,75 procenta.

Fed si dal pauzu, ECB zvyšuje dál

Také Evropská centrální banka po úvodním tápání, kdy její představitelé pokládali blížící se inflační vlnu za přechodný fenomén, začala přitvrzovat měnovou politiku loni v červenci a letos v červnu posunula úrokové sazby směrem nahoru již poosmé za sebou. A stále není její snaha završena. Inflace v eurozóně se totiž v květnu zastavila na šesti procentech.

Naproti tomu americká centrální banka Fed si tento měsíc dala po deseti krocích směrem vzhůru pauzu a ponechala úrokové sazby v rozmezí pět až 5,25 procenta. Šéf Fedu Jerome Powell však avizoval, že do konce roku mohou ještě vzrůst o půl procentního bodu. Inflace v USA přitom v květnu klesla na čtyři procenta z dubnových 4,9 procenta, jádrová inflace však zůstala nad pěti procenty. Powell proto zdůraznil, že USA ušly v krocení cen dlouhou cestu, ale ještě není vyhráno.

Česká národní banka byla jedna z prvních, která začala se zvyšováním úroků. Pod vedením exguvernéra Jiřího Rusnoka postupně zvýšila úrokové sazby až na sedm procent. Od nástupu Aleše Michla a dalších členů zůstávají sazby na stejné úrovni.

Tuzemská inflace je však výrazně horší než v USA, Velké Británii, eurozóně nebo snad ve Švýcarsku. Maxima dosáhla v září minulého roku na úrovni 18 procent, od té doby postupně klesá na květnových 11,1 procenta – což je i podle Michla nepřijatelná úroveň. Pro rok 2024 však ČNB očekává, že se inflace dostane ke dvěma procentům.

Reklama

Doporučované