Článek
Hospodští a majitelé restaurací si mnohdy nevědí rady, jak z pohledu řádného danění nakládat se spropitným. V Česku neexistuje speciální zákon, který by upravoval zdanění spropitného.
„Pokud si ho ponechá zaměstnavatel (např. majitel restaurace), stává se součástí jeho tržby, musí ho uvést do daňového přiznání a odvést z něj daň, 15 procent v případě OSVČ, 19 procent pokud se jedná o právnickou osobou. Jestliže ale majitel rozdá dýška mezi své zaměstnance (v našem případě číšníky nebo kuchaře), pak se jim o tuto částku navýší jejich hrubá mzda,“ popsal pro SZ Byznys zavedenou praxi ředitel poskytovatele platebních systémů Dotykačka Petr Menclík.
Bezhotovostní spropitné podléhá kromě dani z příjmu i odvodům za pojištění, doplňuje majitel kavárny Louvre a prezident Asociace restauratérů APRON Sylvio Spohr.
Pakliže zaměstnanec dostane spropitné v hotovosti, musí od určité částky sumu sám zdanit. „Když zaměstnanec zdaní spropitné jako svůj příjem, daní to až od určité částky 15procentní daní z příjmu. Ale narovinu, tohle nikdo nedělá,“ popisuje praxi Spohr.
Dýška totiž tvoří slušnou sumu, se kterou už jaksi automaticky počítají i hospodští a právě spropitným často obhajují nízkou základní mzdu personálu. Zaměstnanci se tak často snaží danění jakkoli „upravit“, jak vysoké totiž spropitné vlastně bylo, vědí jen oni.
Na druhou stranu nejasnost přináší i permanentní obavu, jak by praxi hodnotil finanční úřad. Sdružení zaměstnavatelů a zaměstnanci chtějí ideálně, aby se spropitné nedanilo vůbec, politici mají různé názory.
Podnikatelé proto dlouhodobě tlačí na vládu, aby přijala přesná pravidla, která by zároveň zaměstnancům příjem ze spropitného daňově zvýhodnila. Podle Luboše Kastnera z Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR a garanta projektu Moje Restaurace totiž dýška tvoří 20 až 50 procent jejich příjmu.
„Dlouhodobě usilujeme o úpravu spropitného a nejsme sami. Registrujeme vlnu v rámci celé Evropy, třeba Německo nás předběhlo, tam spropitné nepodléhá odvodům sociálního ani zdravotního pojištění, ani dani z příjmu. A to je model, který by byl zajímavý i v Česku,“ říká Kastner.
Podle poslance Vojtěcha Munzara (ODS) není pro koalici téma zdanění spropitného na stole. „O tom jsme vůbec neuvažovali a ani neuvažujeme. A odmítáme komplikovat už tak složitou situaci v gastru,“ sdělil pro SZ Byznys.
Tématu se nebudou věnovat ani Piráti. „Nezvažujeme v této oblasti něco měnit, priority Pirátské strany jsou momentálně jinde. Podpoříme ekonomický růst, chceme, aby 90 % rodin mělo nižší daně, prosazujeme dostupné bydlení a vybudování 200 tisíc nových domovů. Osekáme i přebytečnou byrokracii a nakopneme boj proti korupci,“ řekl politik Václav Vislous (Piráti).
„Myslím, že je to oblast, která se bude danit jen z části. Pokud chceme pomoct v této oblasti, postarejme se o povinnost přijímat platební karty. Zvýší se spotřeba a zároveň se sníží objem peněz v šedé ekonomice,“ uvedl poslanec Jan Kuchař (STAN).
Spropitné a daně řešily i Spojené státy
V roce 2016 se ale ke spropitnému vyjádřil tehdejší ministr financí Andrej Babiš (ANO). „Spropitné bylo, je a bude příjmem, který podléhá zdanění. Tak tomu je minimálně po dobu existence České republiky od ledna 1993. A proč? Protože daně mají být jednoduché a férové. A spropitné je prostě příjem jako každý jiný,“ uvedl tehdy.
„A že jej v realitě (nejspíš) nikdo nezdaňuje? Všichni si na to zvykli a nikdo to neřeší. Je to dobře, nebo špatně? To ať si každý odpoví sám. Mimochodem, v USA, kde mají k placení daní trochu jiný přístup, existuje na spropitné dokonce několik daňových formulářů. My nic takového zavádět nechceme,“ vysvětlil.
Popsal také systém zdanění. „Jestliže si ho nechává číšník nebo barman, tedy zaměstnanec?! Nic se nemění. Pořád to stejné. Tedy - neeviduje se!! Ano, čtete správně, neeviduje se. Což neznamená, že by se nemělo danit. Ale jak už bylo řečeno, to tu platí roky a každý si to dělá po svém,“ napsal.
„Jestliže je spropitné zákazníkem hrazeno z platební karty, ale majitel pak celou částku zahrne do mezd zaměstnancům? Opět se neeviduje. Tedy nemusí, dobrovolně může,“ pokračoval předseda hnutí ANO.
Spropitné tak minimálně pro ANO tématem je a právě Babišovo hnutí má velkou šanci vyhrát volby. ANO také otevřeně slibuje návrat elektronické evidence tržeb, která podnikům nařizovala evidovat veškeré příjmy z podnikání, které získaly jak kartou, tak hotově. V roce 2016 ji zavedla tehdejší vláda a nová vláda ji v roce 2023 zas zrušila.
V USA je otázka zdanění spropitného poměrně zásadní, protože gastro zaměstnává množství lidí.
Před volbami se tématem zabýval Donald Trump i prezidentská kandidátka Kamala Harrisová. Oba prosazovali osvobození dýška od daně zejména kvůli zvýhodnění mezd Američanů pracujících ve službách. Podle současné legislativy musí zaměstnanci hlásit zaměstnavateli všechna spropitná nad 20 dolarů měsíčně.
Federální vláda pak vybírá část z nich prostřednictvím daní z příjmu a ze mzdy, z nichž se financují programy, jako je sociální zabezpečení. (Státy mají také vlastní pravidla pro daň z příjmu.)
