Už rok ČNB brání korunu. Na „doping“ utratila přes 600 miliard

Je to přesně rok, kdy Česká národní banka (ČNB) začala aktivně bránit korunu před výrazným oslabením. Tím, že začala rozprodávat své eurové rezervy a nakupovat za ně koruny, dostala kurz domácí měny na silnější úrovně. Za posledních 12 měsíců na to vynaložila necelých 26 miliard eur (asi 611 miliard korun), což představuje přibližně 16 procent devizových rezerv z jejich maxima v loňském dubnu.

Díky těmto rezervám, které jsou v mezinárodním srovnání výjimečně vysoké (v eurech je to přes 129 miliard), může centrální banka nadále úspěšně krotit prudké výkyvy domácí měny. Silný kurz koruny současně také zlevňuje dovážené zboží, hlavně ropu, což zase pomáhá snižovat inflaci.

Koruna vůči euru zhruba od pondělí 21. února loňského roku prudce oslabovala. Právě tehdy ruský prezident Vladimir Putin podepsal dokumenty uznávající nezávislost území na východě Ukrajiny ovládaných proruskými separatisty, samozvané Doněcké lidové republiky a Luhanské lidové republiky. O tři dny později pak Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu. Zahájení války zasáhlo ekonomiku na celém světě a asi nejcitelněji právě středoevropské země, které se tak náhle ocitly „v rizikovém území“. To způsobilo další propad tuzemské měny na citelně slabší úrovně.

A tehdy se centrální bankéři rozhodli už netolerovat prudké výkyvy kurzu. Bankovní rada rozhodla, že korunu bude centrální banka aktivně bránit pomocí intervencí, a začala tedy za nahromaděné eurové zásoby nakupovat koruny v miliardových objemech. Možná ale nikdo nečekal, že rozhodnutí bude až tak účinné a kurz koruny proti euru za jeden rok posílí o více než šest procent, v jednu chvíli bude atakovat hladinu 23,33 Kč/EUR.

Česká národní banka pracuje už od května 1997 v režimu řízeného plovoucího kurzu, k intervencím se však uchyluje jen výjimečně. Důvodem je to, že v režimu cílování inflace využívá přednostně jako svůj hlavní nástroj měnové politiky změny úrokových sazeb. Podle většiny současné bankovní rady v čele s guvernérem Alešem Michlem je ale aktuální sedmiprocentní hlavní sazba na dostatečné úrovni a inflaci se snaží srazit právě pomocí silného kurzu měny.

Kde se ale nahromaděné devizové rezervy, jejichž současná výše je v přepočtu přes tři biliony korun, vzaly? Podívat se musíme o deset let zpět - do období, kdy ČNB začala intervenovat naopak za slabší korunu, neboť tuzemské ekonomice hrozila deflace, tedy pokles cen (ano, i pokles cen může být z ekonomického hlediska nežádoucí, pozn. red.). Centrální banka chtěla slabší korunou podpořit vývozce, kteří by se stali pro zahraničí levnější, a tedy konkurenceschopnější.

Centrální banka od listopadu 2013 do dubna 2017 držela kurz slabší nebo roven 27,00 Kč/EUR a celkem vydala na intervence přes dva biliony korun. Zjednodušeně řečeno - během 41 měsíců „natiskla“ obří sumu korun a začala za ně nakupovat eura. Ve skutečnosti však nejde o tisk peněz jako takový, ale o určité účetní operace.

Takový objem intervencí logicky výrazným způsobem zvýšil také objem devizových rezerv, kterými do dnešního dne centrální banka disponuje. Na začátku roku 2013 byly celkové devizové rezervy zhruba v hodnotě 34 miliard eur, zatímco ke konci března 2017 už to bylo téměř čtyřikrát více. Centrální bankéři tak do budoucna měli v případě potřeby kam „sáhnout“.

Nutno podotknout, že schopnost ČNB intervencemi ovlivnit kurz domácí měny je takzvaně asymetrická. Zatímco centrální banka má prakticky neomezený prostor při intervencích ve směru oslabení vlastní měny, protože vlastní měnu si může v libovolném množství „natisknout“ a koupit za ně eura, naopak ve směru jejího posílení je limitována velikostí devizových rezerv. Cizí měnu, v tomto případě eura, si „natisknout“ nemůže.

Analytik Jiří Polanský z České spořitelny vnímá obranu koruny centrální bankou za správné rozhodnutí, protože kurz koruny je nyní hlavním prostředkem, kterým může ČNB ovlivnit inflaci. Standardní úrokový kanál, kdy vyšší sazby vedou k poklesu investic a spotřeby, je podle něj nyní výrazně méně účinný, protože firmy si začaly brát ve větším úvěry v eurech, a vyšší sazby ČNB tak na ně nemají významnější dopad.

„Silná koruna inflaci brzdí. Přímý vliv jde přes nižší dovozní ceny v korunách, které jsou jednak součástí celkové inflace, ale také působí i na domácí složku inflace, kdy české firmy a obchodníci nemohou tolik zvyšovat své ceny, protože by domácnosti přešly ve větším na dovážené zboží. Druhý vliv jde přes útlum exportů, které se v zahraničí zdražují, což následně negativně dopadá na zaměstnanost a mzdový vývoj a tím i na poptávku domácností,“ vysvětluje Polanský redakci SZ Byznys.

Česká koruna tak během posledních měsíců proti euru posílila na takové úrovně, že si ČNB mohla dovolit už na devizovém trhu nezasahovat. Stačí její oznámení, že je k tomu kdykoliv připravena. Analytik a měnový stratég František Táborský, který působí v londýnské bance ING, připomíná, že ČNB byla naposledy výrazněji aktivní při zářijovém zasedání v minulém roce.

„Od té doby se koruna pohybuje na silnějších úrovních, a centrální banka tak nemá potřebu zasahovat. Tlak investorů testovat sílu ČNB z trhu vymizel a naopak přítomnost centrální banky je i jedním z důvodů, proč je koruna tak silná. Vzhledem k současnému kurzu koruny není ukončení intervenčního mandátu tématem,“ říká pro SZ Byznys.

Pokud by koruna oslabila přibližně do pásma 24,60 až 24,70 Kč/EUR, byla by podle Táborského centrální banka připravena opět korunu intervencemi posílit. Podobně to vidí i Polanský z České spořitelny.

„Centrální banka by mohla začít korunu znovu bránit v rozmezí 24,50 až 25,00 Kč/EUR, zvláště pokud by hrozilo její další oslabení například z důvodu opětovného zhoršení nálady na trzích. ČNB nyní nemá příliš důvod režim intervencí ukončit. Pokud je koruna silnější, nemusí dělat nic. Na druhou stranu pokračování závazku působí jako silná psychologická kotva pro trhy a spekulanty,“ vysvětluje Polanský.

Táborský z ING připomíná, že silnější koruna je negativní zprávou pro exportéry. Značná část firem je ale v současné době zajištěná proti kurzovému riziku, tudíž dopad není zdaleka tak silný, jak by se na první pohled mohlo zdát.

„Jedním z důkazů může být i vývoj běžného účtu nebo zahraničního obchodu, který v posledních měsících ukazuje obrat negativního trendu i přes rekordně silnou korunu,“ shrnuje analytik.