Hlavní obsah

V Moskvě se hromadí miliardová hotovost. Investoři od ní marně hledají klíč

Foto: Shutterstock.com

Zahraniční investoři se nemohou dostat k hotovosti v Rusku. Ilustrační obrázek.

Reklama

Na finančních účtech Moskvy bobtná hromada hotovosti, na kterou si zahraniční investoři nemohou sáhnout. Konta, kam přitékají například dividendy či úrokové výnosy, ale Rusko znepřáteleným zemím blokuje.

Článek

Na účtech v Moskvě se hromadí miliardy dolarů v hotovosti, které jsou mimo dosah jejich zahraničních vlastníků. Blokované prostředky tvoří například dividendy z akcií, úroky z dluhopisů a i další aktiva, která západní investoři nestihli prodat před začátkem války na Ukrajině. Moskva je poté „nepřátelským“ zemím a investorům zmrazila.

Finanční účty uvězněné v zemi vlivem sankcí jsou zároveň pozůstatkem toho, co zbylo z ruských vazeb na mezinárodní finanční systém, a dalším znakem rostoucí izolace Ruska. To vše v době, kdy konflikt na Ukrajině již započal druhý rok. Co se s uzamčenými penězi v Moskvě bude dít dále, je zatím velkou neznámou.

Z právního hlediska sice peníze stále patří některým z největších investičních domů, jako jsou JPMorgan, BlackRock či Schroders, ale většina z nich podle agentury Bloomberg přiznává, že naděje na jejich navrácení prakticky neexistuje. Rozhodně ne do té doby, dokud bude v Kremlu vládnout Vladimir Putin.

V diskuzích a rozhovorech o této otázce mluví finanční manažeři s určitým zklamáním a mnohým z nich se o vlastnictví ruských aktiv v době války hovořit ani nechce. Jednoduše řečeno, pokud nejsou ochotni určitým způsobem sankce obejít, nemohou ohledně uzamčené hotovosti nadělat téměř nic.

Účty typu „C“

Například Tim Love ze společnosti GAM Investment Management, který vlastnil ruské akcie v rámci rozvíjejícího se akciového fondu, se už smiřuje s tím, že na svá ruská aktiva musí zapomenout. „Trh tu stále existuje, ale co se týče navrácení dividend nebo přístupu k cenným papírům, vše se i nadále odvíjí od sankcí,“ podotkl.

Guvernérka ruské centrální banky Elvira Nabiullinová na tiskové konferenci minulý měsíc odmítla sdělit, kolik peněz na zvláštních bankovních účtech nerezidentů, označovaných jako typ C, leží. Uvedla ale, že peněz na nich stále přibývá.

Agentura Interfax v listopadu s odvoláním na regulační zdroje uvedla, že na těchto účtech je nahromaděno více než 280 miliard rublů (téměř 82 miliard korun). Samotní zástupci ruské centrální banky se k tomu ale odmítli vyjádřit. Ještě před válkou byly zahraniční investice v Rusku poměrně rozsáhlé a činily přibližně 150 miliard dolarů v akciích a státních dluhopisech, informuje Bloomberg.

Zahraniční správci aktiv už sice vesměs pozastavili činnost svých fondů zaměřených na Rusko, ale někteří z nich stále počítají, jakou teoretickou hodnotu mají tato aktiva pro jejich klienty.

Například investiční fond Emerging EMEA společnosti JPMorgan Asset Management klientům sdělil, že jím držené ruské společnosti sice nadále vyplácejí dividendy, ale přibližně 6,3 milionu liber (asi 168 milionu korun) bylo ke 4. lednu zmrazeno právě na účtech typu C. Fond zdůraznil, že k penězům není přístup.

Další správce aktiv, East Capital, uvedl, že na zvláštních účtech typu C měl k únoru celkem 13 milionů eur (asi 305 milionů korun). Také belgický obchodník s cennými papíry Euroclear nadále získává několikamilionové eurové úroky z peněžních aktiv, ale v Rusku na ně byly uvaleny sankce, a tudíž k nim nemá přístup.

Činnost svého burzovně obchodovaného fondu (ETF) v Rusku naopak už ukončil investiční gigant BlackRock. Uvedl, že nadále jedná s regulačními orgány a dalšími subjekty na trhu o způsobu ukončení obchodních pozic.

„Ruské cenné papíry budou v budoucnu v určitém okamžiku staženy, pokud to bude reálné a proveditelné,“ uvedla v září firma, která globálně spravuje majetek v řádech bilionů amerických dolarů.

„Musíme být opatrní v tom, co můžeme našim klientům říci. Můžeme jim sice ukázat současnou hodnotu jejich aktiv, ovšem pravděpodobnost, že se k nim budeme moci dostat, je nízká. Ve skutečnosti mohou být zabaveny každým dnem,“ dodává Alexandra Morrisová, investiční ředitelka norského správce aktiv Skagen AS.

Podle agentury Bloomberg také prozradila, že před ruskou invazí měl fond pro rozvíjející se trhy spadající pod Skagen AS zainvestováno devět procent prostředků právě v ruských akciích, což označila za „významnou nadváhu“. Tím se obecně rozumí investice do aktiva nebo odvětví, které tvoří vyšší než obvyklý podíl v portfoliu.

Odepsáno

Někteří manažeři fondů mají stále naději, i když poměrně mlhavou, že získají část svých peněz zpět. Podle prosincové zprávy například fond East Capital nadále věří, že většina jeho portfoliových podílů má stále svou hodnotu, která se může i zvyšovat, aktiva už ale firma odepsala.

Jiní mezitím hledají právní pomoc, aby získali zpět alespoň zlomek svých peněz. Grigorij Mariničev, partner advokátní kanceláře Morgan Lewis & Bockius v New Yorku, uvedl, že s některými klienty probíhají jednání ohledně využití různých právních kliček, jak bariéru blokující nahromaděné hotovosti probourat.

Jednou z možností je podle něj několikafázový převod hotovosti na podobné účty investorů, které Rusko nepovažuje za „nepřátelské“. Další možností je přeměna účtů typu C na balíčky cenných papírů, které by mohly být prodány investorům, kteří nejsou vázáni sankcemi.

„Všechny tyto alternativy ale budou znamenat významné odpisy. Ale pořád lepší než nic,“ shrnul Mariničev.

Reklama

Doporučované