Článek
Zatímco ceny ropy, plynu a pohonných hmot jdou nahoru, evropské emisní povolenky mají opačný vývoj. Během necelého týdne ztratily třetinu ceny.
Za strmým pádem stojí samozřejmě také ruská invaze na Ukrajinu. „Když se válčí, klima jde stranou. Ostatně samotná válka přináší obrovské environmentální škody, které jsou pochopitelně druhořadé vůči ztrátám lidských životů,“ říká majitel energetické skupiny Amper Jan Palaščák.
Právě v den vpádu ruských vojsk do země začala cena emisních povolenek slábnout. „S vysokou pravděpodobností takto výrazně klesá v souvislosti s odchodem spekulantů, kteří se z trhu stahují v důsledku invaze na Ukrajinu,“ říká člen představenstva Centropolu Jiří Matoušek.
Pád ceny podle něj poukazuje také na fakt, že spekulanti vnímali povolenky spíš jako investiční nástroj než jako prostředek ke snižování emisí.
Dalším z důvodů jsou i sankce uvalené na Rusko. V reakci na ně by totiž mohl ruský prezident Vladimir Putin uzavřít tok plynu do Evropské unie, na němž je region závislý. Podle Matouška by tento krok mohl vést i k přehodnocení klimatických cílů EU v rámci Green dealu.
„Pro potřeby plnění stávajících dekarbonizačních cílů se Evropa bez zemního plynu neobejde. Vzhledem k nejistotě, zda bude plynu dostatek, to odrazuje ty, kteří plánovali prostřednictvím plynu vyrábět elektřinu, což rovněž cenu emisní povolenky tlačí dolů,“ popisuje Matoušek.
Ve středu došlo k propadu až k 55 eurům, což jsou pohyby, na které jsme minimálně v posledních měsících nebyli zvyklí.
Ještě ve středu 23. února se povolenky obchodovaly za 95 euro za kus. Ve čtvrtek, kdy Rusko napadlo Ukrajinu, ale ceny začaly padat dolů. Nejprve klesly na částku 87 eur za tunu CO2 a ve středu se v jednu chvíli dokonce dostaly na 55 euro za kus. Poté se cena ustálila na 68 eurech za povolenku.
Vývoj ceny v posledních dnech je podle energetického analytika Michala Šnobra sice překvapivý, ale ani tolik ne svou velikostí, jako svou rychlostí. „Je vidět, že volatilita je obrovská. Ve středu došlo k propadu až k 55 eurům, což jsou pohyby, na které jsme minimálně v posledních měsících nebyli zvyklí,“ komentuje vývoj Šnobr.
Cena povolenek rostla už od podzimu. Svůj rekord překonala naposledy v únoru, kdy stály 96 eur. Někteří analytici dokonce předpokládali, že budou atakovat cenu 100 eur za tunu CO2.
Podle Palaščáka je však aktuální změna na trhu s emisemi žádoucí. „Ostatně ceny někde okolo 50 až 60 eur za tunu chceme celou dobu, a ne rychlý růst na 90 až 100 eur. To nevyhovovalo vůbec nikomu,“ dodává.
Volatilita cen ale bude zřejmě pokračovat i v následujících dnech. „Poklesy mohou být razantní, stejně jako následně nárůsty,“ říká Šnobr. V současné situaci však podle něj nelze říct, kam se až cena povolenky dostane.
Nelze vyloučit ani propad na hodnotu, na níž byla na začátku loňského roku. „Dokážu si živě představit emisí povolenku opět na 30 eurech za kus. Není to vyloučeno, takovéto scénáře jsou pravděpodobné,“ říká analytik Michal Macenauer z poradenské společnosti EGÚ Brno.
Další vývoj bude záležet na cenách uhlí a plynu, které jsou spolutvůrci cen elektřiny na velkoobchodních trzích.
Cenu povolenek nahradila cena plynu
Právě rostoucí cena emisních povolenek je považována za jednoho z viníků zdražování elektřiny. Nyní jsme ale svědky toho, že její cena na burze neklesá ani při současném pádu emisních povolenek. Podle Šnobra ji totiž pohání jiný důležitý faktor, a to skokové zdražení plynu. „V tomto okamžiku se dá říct, že povolenky nahrazuje vysoká cena plynu,“ vysvětluje analytik.
Ve středu se velkoobchodní cena zemního plynu dostala na rekordní hranici 194 eur za MWh, poté ale klesla na 160 eur. „Nárůst jeho ceny je razantní a k tomu se přičítají i ekonomická rizika celé EU – oslabení průmyslu a s tím související nižší emise nebo přebytek emisních povolenek na trhu,“ doplňuje Šnobr.
Ceny energií jsou v uplynulých měsících citlivé vůči vlivům různých faktorů. K emisním povolenkám, oživování ekonomiky po pandemické pauze či chladnému a málo větrnému počasí se přidala i geopolitická situace. „Na ceny elektřiny a zemního plynu má nyní mnohem větší vliv válka na Ukrajině a očekávané dlouhodobé sankce proti Rusku,“ doplňuje Matoušek.
Podle Macenauera se dal podobný pokles cen povolenek předpokládat, jelikož systém jejich obchodování byl již delší dobu překoupený. „V oběhu je víc povolenek, než systém potřebuje. Do jisté míry se spekulovalo na cenu, která rostla. V tuto chvíli trh zareagoval také na množící se prohlášení členských států EU o nutném revidování systém EU ETS a nyní to bouchlo,“ popisuje Macenauer.
Když se vynořily spekulace, že by se do systému povolenek mělo zasáhnout, tak trh zareagoval samoregulací a potvrdil, že funguje.
Některé členské státy EU se od stávajícího evropského systému obchodování s emisními povolenkami chtěly kvůli vysokému růstu cen energií distancovat. Mezi nimi bylo i Česko nebo Polsko a požadovaly změnu celého systému. Náš soused dokonce zvažoval úplné vystoupení.
„Když se vynořily spekulace, že by se do systému povolenek mělo zasáhnout, tak trh zareagoval samoregulací a potvrdil, že funguje,“ uvádí Palaščák.
Debata o změnách v systému obchodování s povolenkami má však i druhou stranu. Z příjmů z emisních povolenek se totiž přes fondy EU a národní fondy jednotlivých zemí financuje rozvoj obnovitelných zdrojů.
