Hlavní obsah

Elektřinu zdražuje hlavně plyn. Vliv povolenek ale roste, říká stratég ČEZ

Rozhovor s Pavlem Cyranim ve studiu Burza. (Video: Zuzana Kubátová, Seznam Zprávy)

 

Reklama

18. 12. 2021 8:05

Extrémně vysoké ceny energií by zřejmě již od roku 2023 měly jít dolů. Ve hře je však mnoho neznámých, které mohou na trhy přinést nečekané zvraty.

Článek

Předpovídat, kam zamíří v příštích letech ceny energií, je ošidné. Podle toho, jak ČEZ prodává produkci svých elektráren na roky 2023 a 2024, se na obzoru rýsuje zlevnění. Zlevnit by měl i plyn, dosud hlavní motor cenového vzestupu elektřiny. Přesto je budoucnost mnohem méně vypočítatelná než dřív.

„Velkoobchodní ceny dnes létají nahoru i dolů o skoky, které jsme nikdy dříve nezažili. Předpověď se dělá podstatně hůř,“ říká v rozhovoru místopředseda představenstva ČEZ Pavel Cyrani. Hlavní jistotou, kterou podle něj do budoucna máme, je nestabilní trh s velkými výkyvy. A s ním i zvýšené riziko, že po pádu Bohemia Energy budou krachovat další obchodníci.

V půli října zkrachoval obchodník s energiemi Bohemia Energy. Vy jste byli jedním z dodavatelů poslední instance, kteří přebírali jeho zákazníky. Kolik jich u vás po dvou měsících zůstalo?

Hlavní nápor se podařilo zvládnout velice dobře. Do dodávky poslední instance k nám spadlo necelých 380 tisíc zákazníků, v tuto chvíli z nich už 91 procent přešlo na nový standardní produkt. Buď u nás, nebo u některého z dalších dodavatelů.

Pavel Cyrani

  • Místopředseda představenstva ČEZ
  • Zástupce generálního ředitele pro strategii a obchod
  • Absolvent VŠE, titul MBA získal v USA.
  • V ČEZ pracuje od roku 2006.

Kolik z těch 91 procent zůstalo u vás jako vaši noví stálí klienti?

Zhruba 60 procent z těchto zákazníků zůstává u nás, 40 procent odchází k jiným dodavatelům. Naopak zákazníci z ostatních distribučních území v některých případech ale volí raději ČEZ a přecházejí k nám.

200 tisíc klientů pro ČEZ

Každopádně získal ČEZ díky krachu Bohemia Energy dost cenný zákaznický kmen, ne?

Ano, přešli k nám zákazníci, jsme za ně rádi a určitě se o ně dobře postaráme. Nicméně celý ten proces byl velice nákladný a pro nás rozhodně ziskový není.

Co jste jako ČEZ museli udělat, abyste dokázali obsloužit ten nečekaný nápor? A je to už za vámi?

Ještě nejsme v úplně normálním stavu, ale jsme na tom podstatně lépe než na začátku. V říjnu spadl do dodávky poslední instance celkem téměř milion zákazníků a během zhruba dvou měsíců všichni potřebovali změnit dodavatele. Pro srovnání: Za celý loňský rok dodavatele změnilo zhruba šest set tisíc zákazníků, teď skoro dvojnásobek jenom za dva měsíce. Takže ten nápor byl ohromný.

Ještě pořád u nás jedeme na maximum, i když jsme do call center, do back office, do zákaznických center dohromady přidali více než dvě stě lidí. Jednak brigádníky, jednak naše kmenové zaměstnance, kolegy z jiných částí ČEZ, kterým za to děkuji.

Kolik vás to stálo? Za normálních okolností by náklady na získání víc než 200 tisíc nových zákazníků byly nižší, nebo vyšší?

Na to je asi moc brzy. My v tuto chvíli řešíme primárně kvalitu naší služby, snažíme se dostat do normálu. Další věc, samozřejmě jsou to zákazníci, u kterých nevíme, jak dlouho zůstanou. Sčítat čísla budeme až později.

Sčítat čísla ale začínají spotřebitelé. Když jste bývalým klientům Bohemia Energy poprvé poslali nové rozpisy plateb v režimu poslední instance, byl to pro ně obrovský šok. Jak nakonec ti lidé dopadli?

Největší šok byl primárně na zálohách na plyn. My jsme měli průměrnou zálohovou fakturu na elektřinu zhruba sedmnáct set korun za měsíc. Teď už zhruba třicet procent zákazníků dostalo závěrečnou fakturu po odchodu z režimu DPI a ta zúčtovací faktura je v průměru pouze ve výši tisícikoruny. Takže pokud zaplatili zálohu celou, tak se jim dokonce vrací přeplatek.

Čím je způsobeno, že ta rána nakonec není tak strašná?

Primárně dvěma věcmi. Často se podařilo převést zákazníky mimo režim DPI za méně než měsíc. A za druhé se projevilo, že v listopadu a v prosinci je odpuštěno DPH.

Už to nechci řešit

Pokud zákazníci přecházejí k vám, jak jejich nové tarify nejčastěji vypadají? Zajímá mě samozřejmě, o jak dlouhou fixaci lidé mají zájem?

Nejčastější fixace je tříletá. Protože ta dávala zákazníkům největší stabilitu a často u nich byla emoce „už to nechci nikdy řešit“. Ale řada zákazníků volila i kratší fixace, případně nefixovaný produkt.

Ony se dost ozývaly stížnosti, že dodavatelé zákazníkům přednostně nabízejí tříletou fixaci, která se ale v této chvíli, kdy jsou ceny extrémně vysoko, zdá riskantní. Protože pokud cena půjde dolů, jak čekáme, zůstane klient na tři roky uzamčený ve vysoké ceně.

U nás, pokud zákazník využil on-line formulář, tak si sám přímo vybíral, žádné doporučení nebylo. A tříletý produkt zase umožnil to, že ceny na příští rok i přes ten ohromný nárůst byly vlastně docela rozumné, protože se zprůměrovaly s těmi dalšími dvěma lety.

Zákazník prostě volil, jestli se spokojí s velmi vysokou cenou příštího roku a bude doufat, že další roky ceny poklesnou. Anebo radši jestli chce ten výkyv vyhladit a prostě mít cenu nižší příští rok. Nicméně pak volí cenu na tři roky. Navíc ceny na další období, na ten druhý a třetí rok, byly podstatně níže než rok příští.

Kolik elektřiny ze své produkce má ČEZ předprodané na příští roky? A kolik má naopak nakoupeno pro klienty vaše dceřiná firma ČEZ Prodej?

My máme na rok 2022 nakoupeno vše pro naše zákazníky. Respektive pro ty, které jsme očekávali, že budeme mít. My jsme vždycky počítali s přírůstkem zákazníků, ale samozřejmě ne s přírůstkem dvě stě tisíc. Na roky 2023 a 2024 máme nakoupeno pouze pro ty zákazníky, kteří volili fixovaný produkt.

A co prodej elektřiny z vašich elektráren?

To funguje tak, že prodáváme zhruba 90 až 100 procent na ten nejbližší rok. Takže na rok 2022 se teď budeme blížit objemu mezi 90 až 100 procenty, na další rok 2023 máme prodanou zhruba polovinu produkce a na rok 2024 máme prodáno něco mezi 20 až 30 procenty.

Jak se podle vašich předprodejů bude vyvíjet cena pro spotřebitele na tyto příští roky?

Na našem nejběžnějším produktu, pro zákazníky, co elektřinou svítí a vaří, je průměrný nárůst na faktuře kolem 30 procent.

To je hodně. Na takové meziroční skoky jsme nebyli zvyklí…

Ne, ale ve světle cen, které jsou dnes, je to podstatně níž. Velkoobchodní ceny dnes létají nahoru i dolů o skoky, které jsme dříve nikdy nezažili. Předpověď se dělá podstatně hůř.

Levnější plyn na příští roky

Vy jako stratég ČEZ předpovědi dělat musíte. Donedávna to vypadalo, že nejhorší cenový šok zažijeme na přelomu tohoto a příštího roku, příští rok budou ceny na nějakém maximu a potom půjdou pomalu dolů. Ale mezitím se odehrávají jevy, s kterými se nepočítalo: nekontrolovatelný růst ceny emisní povolenky, výrazné urychlení boje proti emisím v Německu i na úrovni Evropské unie. Bude to mít na další vývoj cen vliv?

Pořád platí, že na komoditní burze můžete elektřinu i plyn na ty další roky 2023 a 2024 koupit podstatně levněji než na příští rok. Pokles je výraznější v plynu, kdy z extrémních cen kolem 80 eur na megawatthodinu se to vrací na necelých 30 eur. Což je cena, která tu byla přede všemi těmi nárůsty.

Cena plynu hodně reaguje na zprávy ohledně zprovoznění plynovodu Nord Stream 2 a na různá politická napětí. Když se objevila v tisku spekulace, že se Nord Stream 2 spustí ještě před Vánoci, plyn zlevnil. Pak se zase naopak řeklo, že se bude spouštět až v prvním kvartálu příštího roku, a plyn vzrostl. Je tam krátkodobá nejistota, nicméně v horizontu dvou až tří let dopředu trh věří, že se cena plynu vrátí na dřívější úroveň.

A dodejme, že cena plynu je pro určování ceny elektřiny důležitá.

Přesně tak. Cena elektřiny kopíruje cenu plynu. A pak je tu cena emisní povolenky. Je pravdou, že například nová německá vláda navrhovala cenové dno povolenky.

Povolenka podle ní nemá klesnout pod 60 eur za tunu emisí, což je mimochodem cena ještě před rokem jen těžko představitelná.

Je to tak, cena 60 eur se dlouho předpokládala, že přijde buď na konci, anebo po konci této dekády.

Povolenka za 100 eur?

Ony se objevily spekulace, že ještě letos cena povolenky dosáhne někde ke 100 eurům za tunu. Čekáte tak prudký růst ještě letos?

Velice těžko se to odhaduje.

O povolenkách se teď rozjíždí vážná politická debata. Nakolik se vůbec promítají do ceny elektřiny, nakolik mohou za její zdražení? Podle představitelů Evropské komise je jejich vliv minimální, podle některých středoevropských politiků naopak výrazný.

My jsme tuto analýzu dělali, naši kolegové v ČEZ jsou schopni rozložit vývoj ceny po jednotlivých faktorech. A vyšlo jim, že vliv na cenu má zhruba ze dvou třetin plyn a z třetiny povolenky.

Nicméně teď podíl povolenky stoupl, takže myslím, že se to už bude blížit 50:50. Nicméně je ještě zajímavé, že na ceně elektřiny je dnes velký faktor i to, že když si je krátkodobě trh hodně nejistý, hodně lidí chce nakupovat a v ten moment už není nabídka, oddělí se cena od prosté ceny paliv a vzniká tam prémie jenom za krátkodobý nesoulad nabídky a poptávky. Což teď také zažíváme.

Je evropský systém obchodování s povolenkami zralý na výraznější reformu, po které volají Poláci nebo i český premiér Andrej Babiš?

To je primárně na rozhodování v rámci Evropské komise. Ten systém je dneska ukotven ve směrnicích, ke kterým je legislativní proces dost neflexibilní. Takže by se ta reforma těžko prováděla a dlouho by trvala. On ten systém na začátku byl hodně neflexibilní a postupně se vlastně zflexibilnil. Přibyla tzv. rezerva tržní stability.

Tedy stahování přebytečného množství povolenek z trhu, aby se jejich cena držela výš.

Ono to má oba dva směry. Jak stahování povolenek, tak naopak vypouštění povolenek na trh.

K uvolňování povolenek na trh, aby zlevnily, ale zatím nikdy nedošlo.

Nedošlo. Co je ale zajímavé: Dnes je mezi účastníky trhu zhruba miliarda povolenek, které nejsou aktuálně potřeba. Což je velký objem. Rezerva tržní stability funguje tak, že pokud je v oběhu víc než 830 milionů povolenek, dál se stahují. Takže paradoxně teď by se tedy měly ještě stahovat. A začít uvolňovat by se měly teprve v momentě, kdy oběh klesne pod 400 milionů. Samozřejmě je otázka, kolik je potřeba mít povolenek v oběhu, aby měl systém likviditu, ve světle toho, co vidíme – kdy je do obchodu více hráčů zapojených na delší dobu dopředu.

Taková debata je možná. Ale podle mne budou chtít všichni počkat, jestli teď nevidíme cenový výkyv jen na pár měsíců. Druhá věc je, že cíle ve snižování emisí se zpřísňují a řada zemí si myslí, že je vysoká cena povolenek v pořádku.

Polský tlak

Polský Sejm ke konci minulého týdne řekl, že pokud nedojde k reformě povolenkového systému, Polsko z něj vystoupí. Dovedete si to představit?

Velice obtížně. Celý systém EU má pro každý stát nějaké výhody a nějaké nevýhody. A lze si jen těžko představit, že by některé státy vystoupily z tak klíčových částí Unie, jako je obchodování s povolenkami CO2. Spíš to vede k diskuzím o celkovém vystoupení. Ale to si zase myslím, že přínosy členství v EU i pro Polsko budou převyšovat. Takže to spíš beru jako způsob vyjednávání o tom, aby se ten systém zflexibilnil.

Považujete za důležitý pro vývoj na energetickém trhu vznik nové německé vládní koalice a jejich ambicióznější tažení proti emisím?

Určitě vidíme, že německá vláda se k snižování emisí zásadně hlásí. Nicméně z pohledu ceny povolenek, s výjimkou toho, že chtějí určit jejich minimální cenu, by obecně německé zvyšování cílů v obnovitelných zdrojích spíš mělo znamenat nižší cenu povolenky. Když postavíte velké množství obnovitelných zdrojů a dříve zavřete uhelné elektrárny, tak se objem emisí redukuje.

Takže bude méně elektráren, které budou potřebovat povolenky, bude klesat poptávka po povolenkách, takže i jejich cena by měla klesat?

To by měl být takový vliv. Nicméně můžeme předpokládat, že třeba pak se následně bude díky těmto cílům upravovat systém obchodování s emisemi. Takže těžko předpovídat, jak přesně se to promítne do ceny povolenek jako takové.

Pak je tu další cíl nové německé vlády, mít podíl obnovitelných zdrojů ve výrobě elektřiny 80 procent v roce 2030. Což podle našich odhadů povede k ještě větší volatilitě cen na trhu, směrem dolů i směrem nahoru.

Cena elektřiny tedy bude kolísat podle toho, jestli zrovna obnovitelným elektrárnám přeje nebo nepřeje počasí?

Přesně tak. Více budeme zažívat, že mohou být ceny na nule nebo záporné a naopak můžou být ceny někdy extrémně vysoké. O to důležitější bude, aby všichni, kdo se na trhu pohybují, měli dobře zmáknuté předprodeje nebo přednákupy a dobrý risk management.

Takže riziko, že dojde k dalším krachům typu Bohemia Energy, bude na rozkolísaném trhu sílit?

Ano.

ČEZ a plynové plány

Evropská komise dokončuje klasifikaci energetických technologií podle udržitelnosti, takzvanou taxonomii. Pokud podle očekávání uzná plyn za určitých podmínek a na přechodnou dobu jako přijatelný, budete stavět plynové elektrárny?

My chceme být připraveni stavět plynové elektrárny, ale na rovinu říkám, že při dnešních cenách by se plynovou elektrárnu postavit nevyplatilo. Protože při dnešních cenách plynu by výroba v zásadě byla buď stejně drahá, nebo v některých případech ještě dražší než z uhelných elektráren.

Ale sám říkáte, že čekáte pokles ceny plynu v příštích letech.

My chceme být připraveni do té podoby, kdy máme projekty naprojektované, máme povolení k jejich výstavbě, územní rozhodnutí atd., abychom potom ve správný moment mohli ty projekty postavit. Také je možné, že volatilita na trhu a celkový zásah státu do energetického trhu bude takový, že i na tento typ zdrojů jako plynové flexibilní kapacity bude potřeba vypsat nějakou speciální podpůrnou službu, vytvořit nějaký kapacitní trh.

Čili byste pak dostávali zaplaceno od státu za připravenost vykrývat výpadky v síti, ne za samotnou vyrobenou elektřinu?

Přesně tak.

Otazníky kolem Dukovan

Máte už představu, kolik plynových elektráren byste postavili a kde?

Přemýšlíme o projektech ve všech našich stávajících lokalitách. Jedna část jsou lokality, které dodávají teplo, a na těchto projektech už intenzivně pracujeme. První plynová elektrárna, kterou uvedeme do provozu, bude bezesporu v Mělníku. A krátce nato tam chceme postavit druhou, takže tam celkem vzniknou dvě.

Stejně tak připravujeme plynové zdroje v Dětmarovicích, aby se tam nevyrábělo teplo z černouhelných bloků, ale právě z plynu. A v lokalitách našich pánevních elektráren kolegové zpracovávají, kde všude se dají postavit obnovitelné zdroje, plynové elektrárny, bateriová uložiště tak, aby tyto lokality byly připraveny na přechod od uhlí.

Poslední důležité téma, jádro. Už víte, jak se postaví vznikající česká vláda k léta připravované jaderné zakázce na stavbu reaktoru v Dukovanech? Čekáte tam nějakou změnu nebo přehodnocení nastartovaného procesu?

Já zatím zaregistroval z těch vyjádření naopak důraz na to, aby se harmonogram držel, aby ten projekt nenabíral další zpoždění. Z toho jsem si odnesl, že se žádná dramatická změna předpokládat nemůže, protože to by byl velký zásah do harmonogramu. Ale uvidíme. Novou vládu, jak to vypadá, budeme mít brzo. Samozřejmě hned budeme připraveni diskutovat, jak v tomto projektu pokračovat.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované