Hlavní obsah

Čtyři grafy pro V4. Co o Visegrádu říká ekonomika

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Na každý nový článek vám budeme posílat upozornění do emailu.

Foto: Michal Sula, Seznam Zprávy

České předsednictví Visegrádské skupiny v Praze.

Reklama

Premiéři zemí Visegrádské skupiny se v úterý sešli v Praze, přinášíme porovnání jejich zemí podle toho, jak se jim daří hospodářsky.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Země Visegrádské skupiny - Česká republika, Slovensko, Polsko a Maďarsko - se v poslední době rozcházejí zejména v postoji vůči Rusku a jeho agresi proti Ukrajině. Odlišně se také daří jejich ekonomikám, jak ukazuje srovnání v tomto článku.

Z hlediska růstu hospodářství se čtveřice dělí přesně napůl, zatímco Polsko a Slovensko vykázaly za loňský rok růst hrubého domácího produktu (HDP), česká a maďarská ekonomika loni klesly. V případě Česka se zatím navíc nepodařilo vyrovnat propad způsobený dopady opatření proti šíření pandemie onemocnění covid-19.

Ze srovnání středoevropských ekonomik mírně vyčnívá Polsko, které díky robustní domácí spotřebě vykázalo v nejhorším „covidovém“ roce 2020 nejmírnější pokles HDP - pouze o dvě procenta. To je téměř třetinový sestup v porovnání s Českem, kde ekonomika spadla o 5,5 procenta.

Inflace odeznívá

Tak jako u většiny členských zemí Evropské unie zasáhla i země Visegrádu v uplynulých dvou letech zvýšená inflace. Růst spotřebitelských cen poháněly zejména energie a suroviny, do jejichž zdražování se promítaly potíže v globální přepravě a hlavně válka na Ukrajině, kterou Rusko rozpoutalo v únoru 2022.

Nejvíce inflace vystřelila v Maďarsku, kde loni v průměru dosahovala téměř 18 procent, zatímco v ostatních třech zemích se již blížila hranici 10 procent. Tomu odpovídaly také úrokové sazby národních centrálních bank.

Maďarská národní banka má hlavní sazbu nastavenou po úterním snížení na 9 procent, v Polsku je odpovídající sazba na 5,75 procenta a Česká národní banka má hlavní sazbu po dvojím snížení v prosinci a únoru na 6,25 procenta. Slovensko aplikuje jako člen eurozóny úrokové sazby nastavené Evropskou centrální bankou, která klíčovou sazbu drží na čtyřech procentech.

Nezaměstnanost je u všech čtyř zemí Visegrádu pod průměrem Evropské unie, který v prosinci loňského roku stál na 5,9 procenta, byť v případě Slovenska činí rozdíl pouhou jednu desetinu procentního bodu. Naopak Česko, které se dlouhodobě řadí mezi premianty EU, vykazovalo podle dat Eurostatu v posledním loňském měsíci nezaměstnanost 2,8 procenta.

Visegrádským zemím se také daří v poměrně dobrém stavu státní dluh, přinejmenším v porovnání s průměrem EU. Údaj o  státním dluhu v poměru k HDP dané země ovšem potřebuje také kontext, kterým je dynamika jeho vývoje. A ta není například u České republiky vůbec povzbudivá, protože v poslední době patří tempo růstu české zadluženosti mezi nejrychlejší v Evropě.

Přesto je zatím Česká republika hluboko pod průměrem EU, který činí 82,6 procenta HDP.

Reklama

Doporučované