Hlavní obsah

Jak rozdělit ČEZ. „Fosilní“ část státu, zelenou část a dráty soukromníkům

Bude stát vlastnit elektrárny ČEZ?

Reklama

23. 6. 16:13
aktualizováno • 23. 6. 17:08

Dělení a restrukturalizace polostátního energetického gigantu ČEZ je po pěti letech opět na stole. Pokud chce premiér Fiala dostát svým slibům a kontrolovat klíčové české elektrárny, bude muset stát v ČEZ zakročit, míní odborníci.

Článek

Premiér Petr Fiala (ODS) ve středečním projevu mimo jiné ohlásil záměr kontrolovat v blízké budoucnosti celou síť klíčových tuzemských elektráren – a tedy i vlastní výrobu elektřiny. Cestou k energetické nezávislosti by mohla být restrukturalizace státem většinově vlastněného podniku ČEZ.

„Součástí naší strategie je, aby stát získal v blízké budoucnosti pod kontrolu celou síť tuzemských klíčových elektráren, tedy vlastní výrobu elektřiny,“ řekl Fiala. Stát má ve společnosti většinový podíl, ale není stoprocentním vlastníkem. Zhruba 30 procent totiž vlastní minoritní akcionáři. Ve čtvrtek na summitu v Bruselu Fiala dodal, že restrukturalizace ČEZ by se mohla uskutečnit do dvou let.

Ministerstvo financí, jako vykonavatel akcionářských práv státu ve společnosti, nechce plány na případné změny nijak komentovat. „S ohledem na skutečnost, že ČEZ je firmou kotovanou na burze, může mít jakákoliv podrobnější informace vliv na cenu jeho akcií. Proto se nyní Ministerstvo financí komentáře zdrží,“ uvedl resort.

Cestou, jak by mohl stát získat kontrolu nad výrobou elektřiny, by bylo úplné zestátnění největšího výrobce elektřiny v České republice. ČEZ totiž vlastní kromě jiných zdrojů také obě jaderné elektrárny na našem území, které jsou podle Fialy pilířem české energetiky. Vedle jádra se chce vláda zaměřit na další bezemisní elektrárny, tepelná čerpadla a zvýšit i produkci bioplynu.

„Těch možností je víc – kritickou infrastrukturu může stát vlastnit, může vlastnit obchodníka s energiemi nebo jeho část nebo může mít takovou legislativu, která umožní do tržního prostředí v kritické situaci zasáhnout,“ řekl před měsícem Hospodářským novinám Fiala.

Dva scénáře

Ve hře jsou tedy de facto dva scénáře. Rozdělení a restrukturalizace ČEZ na státní a soukromou část, nebo úplné zestátnění ČEZ.

„To jsou dvě naprosto klíčové varianty, o kterých mohl pan premiér čistě teoreticky mluvit. Z toho, jak se on vyjádřil, trošku víc vyplývá, že by mohlo jít o variantu rozdělení a ovládnutí té části, která by byla výrobní,“ myslí si spolupracovník J&T Banky a minoritní akcionář ČEZ Michal Šnobr.

Tento návrh není nic nového. Poprvé u nás podobný návrh zazněl v roce 2017. V té době se mluvilo o restrukturalizaci ČEZ a jeho rozdělení na dvě části – „tradiční“ fosilní energetika společně s jadernými a uhelnými elektrárnami by připadla státu a progresivní „zelená“ část by byla v soukromém vlastnictví.

„V zahraničí to mělo docela úspěch, protože o tu zelenou část mají zájem soukromí investoři a jsou ochotni to zaplatit. Zatímco například jaderné elektrárny jsou pro ně problém,“ popisuje Jiří Gavor, výkonný ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií. Návrh byl v té době zamítnut čerstvě jmenovaným premiérem Andrejem Babišem.

Nová doba, nové problémy

Teď se vrací návrh zpět do hry. „To, co tady vytvořila kuponová privatizace, je už dávno neefektivní, nepružné a s příchodem nových zákonů na evropském trhu také neúčinné. Teď, když je trh vyšponovaný válkou na Ukrajině a dalšími okolnostmi, k tomu stát přistupuje zcela správně, nicméně vynuceně a zcela nedobrovolně,“ myslí si Šnobr.

Podle něj však přichází iniciativa pozdě. Aktuálně jsou akcie nejdražší od krize v roce 2008, a stát tak bude stát nákup nebo alespoň částečný odkup ČEZ jmění. „Kdyby teď chtěl stát vykoupit celý ČEZ, bylo by to finančně velice náročné. Akcie ČEZ jsou hit burzy, cena se za poslední dva roky zdvojnásobila a perspektivy jsou také dobré,“ souhlasí i Gavor.

Varianta dělení ČEZ na státní a soukromou větev je ale podle obou odborníků stále namístě. Situace se ale za posledních pět let výrazně změnila. Zatímco během původního projednávání návrhu na restrukturalizaci byl poměr výrobní části a „zbytku“ ČEZ na celkovém zisku společnosti zhruba 50 na 50, teď je to podle Šnobra vlivem vysoké ceny elektřiny až 80 ku 20 ve prospěch výroby.

„To znamená, že je to naprosto dominantní a je otázka, jestli nějaké rozdělení dává vůbec smysl,“ myslí si Šnobr.

Otázka distribuce

V případě rozdělení by se opravdu ČEZ dělil na výrobní část, která by spravovala klíčové elektrárny včetně Temelína a Dukovan. To je i v souladu s tím, co říkal premiér Fiala ve středečním projevu. Otázkou zůstává, jestli by mezi výrobní část patřily například i elektrárny na obnovitelné zdroje.

Distribuce by pravděpodobně spadla do soukromé sekce, jelikož stát může distribuci regulovat skrze Energetický úřad. „V každém případě se dá říct, že stát nemá potřebu ovládat distribuci z 50 nebo 70 procent. Stát má Energetický regulační úřad, který ovládá regulovanou oblast – distribuci. Je to tedy jen o tom, aby ERÚ fungoval správně. Pokud tak fungovat bude, není důvod, aby stát distribuci jakkoliv ovládal,“ říká Šnobr.

Projekt by mohl být zajímavý i z pohledu akcionářů, o čemž nepochybují mimo jiné ani Šnobr s Gavorem. „Myslím si, že akcionáři by s tím neměli problém, jelikož by si tím vyřešili palčivý problém jaderných elektráren, který je pro ně spíše noční můra. Také předpokládám, že by byl proces transparentní, a protože jde o společnost obchodovanou na burze, cena akcie by byla daná. Nemuseli by se znovu dohadovat co za kolik,“ říká Gavor.

S tím souhlasí i minoritní akcionář Šnobr. „Já jsem tohle predikoval před mnoha lety jako možná jedinou variantu pro vývoj české energetiky,“ uzavírá.

Aktualizováno o vyjádření premiéra Petra Fialy na summitu v Bruselu.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované