Článek
Píše se rok 1930. Velká hospodářská krize zničila mimo jiné i obchod s prostitucí v Chicagu. Pasák William Bioff se proto dá na vydírání. Začne na jedné straně chicagské Fulton Street. Na druhé vydírá ve stejné dny v týdnu gangster Georg Brown. Spojí se a začnou vydírat spolu.
Brzy získají kontrolu nad odborovým svazem jevištních dělníků. Zvýší členské příspěvky o 5 dolarů a tuto přirážku si nechají pro sebe. Plán funguje hladce, proto rozšíří operaci. Prodávají majitelům divadel záruku slibující, „že nebude stávka“. Za to každý měsíc vybírají další výpalné.
Gangsteři si věří. Osloví Barneyho Balabana, majitele největšího a nejúspěšnějšího řetězce kin v Chicagu. Jenže se přepočítají, tento muž si od roku 1916 tvrdě klestil cestu průmyslem a dvojice pouličních mafiánů na něj rozhodně žádný dojem neudělá. Když se u něj B&B objeví s vyděračskými hrozbami, osobně je doslova vyhodí z budovy.
Uběhne šest let a podnikatel s ostrými lokty postoupí v potravním řetězci na vyšší příčku. Stane se prezidentem filmové společnosti Paramount Pictures. Tvrdé praktiky a ochota nastavit lokty se společnosti drží dodnes.
Mediální gigant disponující sériemi jako Star Trek či Indiana Jones o 90 let později ve spojení s další firmou Skydance stále patří k dominantním hráčům filmového průmyslu. Momentálně také hraje jednu z ústředních rolí v největším dealu odvětví v historii.
Tím je koupě divize Warner Bros. Discovery (WBD). Do jejího portfolia patří legendy jako Harry Potter nebo sitcom Přátelé. Paramount za ni nabídl 108 miliard dolarů, v přepočtu 2,3 bilionu korun. Což je pro představu částka odpovídající zhruba ročnímu českému rozpočtu.
Konkurenční Netflix vytáhl o 20 miliard méně, ale WBD přesto upřednostňuje jeho nabídku. Na scénu tak dorazily žaloby, přímluvy v nejvyšších politických patrech i prošetření antimonopolním úřadem.
Podle jednoho z ředitelů Netflixu Greg Peters obchod prospěje všem stranám. „Tato dohoda dává strategický smysl Netflixu, Warner Bros. i všem, kterým naše služby poskytujeme. Přináší lidem větší hodnotu a svobodu volby. Warner Bros. má jednu z nejbohatších knihoven IP, filmů a seriálů na světě a pro naše členy to znamená, že za své peníze dostanou ještě širší nabídku špičkových pořadů a filmů. Je to skvělé i pro Warner Bros. a tvůrce, se kterými spolupracují,“ komentoval v den oznámení dohody.
Nabízí se pak otázka, proč obchod neschvalují politici, zaměstnanci filmového průmyslu ani experti na tuto oblast.
„Tvůrci jsou zatím potřebnou námezdní silou, ale veškerá moc je v rukou exekutivců. A lidi jako David Ellison z Paramount Skydance a do jisté míry i šéf Neflixu Ted Sarandos už nemají zápal pro film. Věří v sílu algoritmu, který jim řekne, co lidé chtějí vidět, a doufají, že časem jim to AI vygeneruje, aniž by se museli bavit s kýmkoliv z masa a kostí a řešit jeho vrtochy. To je riziko prorůstání bezohledné a cynické startupové kultury s uměleckou tradicí Hollywoodu,“ komentuje pro SZ filmový publicista Václav Rybář.
Proto se obchodu děsí filmaři i provozovatelé kin.
„Troufnu si odhadnout, že většina kinařů drží palce komukoliv jinému než Netflixu. Ten se nikdy netajil, že kina jsou mu spíše na obtíž a nepovažují je za zajímavý ekonomický model. To, čeho se bojíme, je zkrácení distribučních oken u filmů od Warner Bros. Zkrácení cca na dva týdny u průměrných a méně zajímavých filmů není samo o sobě problém, protože ty se skutečně za dva týdny v kinech ‚vyhrají‘ a jsou nahrazeny dalšími premiérami,“ podotýká pro Seznam Zprávy ředitel sítě Cinestar Miroslav Romančuk.
„V kinech ale budou chybět komerční hity Warnerů. Ekonomický dopad převzetí WBD Netflixem tak může podle prohlášení Americké asociace Cinema United zastupující více než 50 tisíc sálů mít za následek až 25% propad amerických kinotržeb, což může být pro mnohé likvidační,“ dodává. A to je jen špička ledovce.
Zaťaté drápy Sillicon Valley
V rukách nejsilnější televize světa – Netflixu –, kterou si předplácí 325 milionů lidí, může transakce změnit svět západních kin, mediálního a filmového průmyslu. Ve spojení s faktem, že největší technologické společnosti ze Sillicon Valley zatínají do Hollywoodu drápy, je možné, že stojíme na prahu historického přelomu.
Jako konkrétní příklad lze připomenout dalšího účastníka válek o streamovací dominanci světa – společnost Disney, která v prosinci 2025 investovala miliardu dolarů do technologické firmy Open AI známé především svým chatbotem ChatGPT. Původně nezisková organizace je dnes centrální firmou největšího vládního projektu USA v technologickém sektoru přezdívaného Hvězdná brána. Jeho cílem je překonat Čínu v oblasti umělé inteligence a získat ekonomický, vědecký i bezpečnostní náskok nad světem. Mezi investory v rámci projektu StarGate patří multimiliardové firmy jako Microsoft či Oracle.
Teď do Open AI investuje sto let stará filmová společnost, protože chce její nástroj na generování videí. A když uděláme ještě krok dál, není těžké nechat generovat scénáře a v důsledku i celý film, který pak můžete distribuovat rovnou na vlastním streamovacím kanále.
Dalším příkladem technologických firem v mediálním průmyslu jsou také Apple a Amazon. Obě s vlastním kanálem a obě na špičce světového technologického vývoje. Kombinace AI a zábavního průmyslu se u řady filmařů rychle přehoupla ze zajímavého doplňku na konkurenta v profesi.
Jako příklad mohou posloužit herci. Hologramy vyrobené umělou inteligencí a moderními technologiemi nemusí jíst, spát a nepotřebují výplatu. Na základě natočených filmů lze dokonce vygenerovat i mrtvé herce a obsadit je do nových rolí. Ožívají tak legendy stříbrného plátna, jako byl James Dean nebo třeba Paul Walker ve filmu Rychle a zběsile 7, který se má znovu vrátit i v posledním dílu ságy.
Herecké hvězdy jako Jane Fonda spolu se scénáristy a dalšími zaměstnanci Hollywoodu masově protestují. A třeba Robert Downey Jr. – filmový Iron Man – chystá žaloby, které mají jeho „duši“ ochránit, aby z ní zmíněné korporace po jeho smrti neudělaly hologram.
Celý gigantický obchod s WBD se zkrátka v rámci „streamovacích válek“ jeví doslova jako bod zlomu.
Tatínek vám vyhlásí válku
Transakci prošetřuje i antimonopolní úřad USA a vyjádřil se k němu i Donald Trump poté, co se setkal s Lawrencem Ellisonem, šéfem technologického obra, společnosti Oracle. Ten je totiž současně otcem již zmíněného šéfa Paramount Skydance Davida Ellisona. Den po jeho návštěvě se nejmocnější politik planety vyjádřil o koupi Netflixu nelibě. Ale nestačilo to, takže následovaly další útoky poukazující na to, že šéf Paramount Skydance nemá problém se o WBD lidově řečeno porvat zuby nehty.
Šéfové Netflixu však situaci vidí stále pozitivně. „Prezidentovi a jeho administrativě záleží na americkém průmyslu. Záleží jim na úspěchu firem. Myslím, že máme skvělý příběh v tom, že jsme jen za poslední čtyři roky vytvořili v USA přes 140 tisíc pracovních míst. Když pomyslíme na produkci, postprodukci, výstavbu – podporujeme malé podniky a místní komunity. Takže si opravdu myslím, že naše dohoda je výhrou pro celý průmysl. Přivádí významné, ikonické studio do udržitelného modelu,“ řekl Greg Peters v rozhovoru pro CNBC.
Prostředky Paramountu ke zvrácení obchodu měnícího hollywoodskou „továrnu na sny“ v kolbiště technologických korporací ovšem ještě nejsou zdaleka vyčerpané. Rve se o Warner Bros. stejně tvrdě, jako se ve 30. letech porval Barney Balaban s dvojicí gangsterů. Využije každou příležitost.
„Paramount už nechce utrácet víc peněz. Už jen předkládá různě formulovanou stejnou nabídku, kterou teď korunoval žalobou vyplývající z toho, jak ho dozorčí rada WBD obešla a ignorovala papírově lepší nabídku. Takové protahování je zadarmo. Navýšení nabídky by znamenalo sehnat někde o pár miliard dolarů víc. Zdržovací taktika je tu i proto, že na jaře se Warner Bros. a Discovery oficiálně rozdělí a definitivně se ukáže, jestli mají televizní sekce, která se oddělí od filmového studia a streamovací platformy HBO Max, vůbec nějakou hodnotu,“ dodává Rybář.
