Článek
Kabina trenažéru vypadá trochu jako chaloupka na kuřích nohách. Krychlová nástavba na pneumatických podpěrách se naklání ze strany na stranu i nahoru a dolů. Uvnitř je maketa kokpitu s dotykovými ovladači a sedačka pro pilota. Pohyb kabiny simuluje letadlo při turbulencích.
„Je to simulátor, který jsme nově pořídili na testování lidského faktoru. Testujeme ovládání dotykových panelů na palubní desce a ladíme interakce mezi pilotem a kokpitem,“ popisuje nejnovější zařízení v brněnské společnosti Honeywell vedoucí vývoje Lukáš Harvánek.
Po svém příchodu do Brna před více než 20 lety se americká firma stala jedním ze zakladatelů tamního technologického ekosystému. Dnes zaměstnává stovky inženýrů, ročně utrží přes dvě miliardy korun a patří k pilířům takzvaného brněnského Silicon Valley.
„Jsme největší výzkumně-vývojové centrum Honeywell v Evropě. Náš tým je mezinárodní s více než 50 národnostmi, většina z nich jsou inženýři a vědci,“ říká šéf brněnského Honeywellu Michal Závišek. „Věnujeme se především oboru aerospace, ale pracujeme i pro obranný a vesmírný průmysl,“ dodává.
Letadla bez pilotů
Trenažér je jedním z nejnovějším projektů brněnského Honeywellu. Vývoj ovládacích prvků si u firmy objednal nejmenovaný výrobce komerčních letounů. Úkolem výzkumníků je navrhnout takové prvky, které lze bez potíží ovládat během prudkých pohybů letadla.
Pilot v trenažéru postupuje stejně jako ve skutečném kokpitu. Za letu technici simulují turbulence a přitom zaznamenávají, zda je pilot schopen provést úkon napoprvé, nebo musí tlačítko mačkat opakovaně, a také zda navržené rozložení ovládacích prvků přispívá k bezpečnosti letu.
„Díváme se třeba i na to, jestli napoprvé přeladí rádio, zkontroluje množství paliva, nebo jak nastaví autopilota. Na obrazovkách se objevují tlačítka, která pilota vedou v náročném úkonu. Vytváříme vlastně celý nový kokpit, aby byl jednodušší a bezpečnější,“ vysvětluje Harvánek.
V Honeywellu vyvíjejí také zařízení sledující únavu pilotů.
Celý projekt je vlastně předstupněm k budoucímu bezpilotnímu ovládání letadel. Tím, že Honeywell převádí mechanické, hardwarové přepínače a další ovládací prvky na dotykové displeje, umožní snadnější přechod na zcela autonomní řízení.
„Přivádíme autonomii o krok blíže. Zanedlouho bude ta tlačítka místo pilota ovládat počítačový program a pilot bude jen sledovat, jestli se neděje něco nestandardního, a pokud ano, tak do toho zasáhne,“ popisuje budoucnost pilotů šéf vývojového týmu.
Na bezpilotní budoucnosti pracují v Honeywellu i další týmy. Jeden z nich řeší, jak začlenit samořiditelné letouny do evropského systému řízení letového provozu.
„Tady pracujeme na dvou řešeních. Jedno z nich se týká letecké taxislužby, na tom spolupracujeme s britskou firmou Vertical Aerospace, a druhé velkých nákladních letadel. Na tom pracujeme se slovinským výrobcem letounů Pipistrel,“ říká Jolana Dvorská, která má v Honeywellu na starost oblast autonomního létání.
Zásilkové drony do pěti let
V dalším oddělení mezitím na obrazovkách sledujeme simulovaný let dronu. Vzlétl z letiště u Ivančic asi 20 kilometrů jihozápadně od Brna a přistát má na střeše jedné z budov Honeywellu v moravské metropoli.
„Cestou se přihodilo několik věcí. Krátce po vzletu byl uzavřen prostor kolem dálnice kvůli přistání záchranářského vrtulníku, takže jsme museli přeplánovat trasu,“ ukazuje na červenou bezletovou oblast na mapě vývojář Petr Veselý.
„Pak proti nám letělo jiné letadlo, to je tady ta modrá šipka. Zase jsme museli změnit letovou trasu. Změny jednoduše pošlu do dronu a on to vykoná,“ říká. Simulace slouží k testování pozemních stanic, které budou jednou dronový provoz řídit.
Kdy to bude, na to zatím nemají v Honeywellu odpověď. „S tím opatrně,“ varuje ředitel firmy Michal Závišek. Systém se podle něj už nasazuje v obranném průmyslu a poté se budou certifikovat jednotlivé koridory, v nichž se budou drony pohybovat. „Až těch tras bude hodně, vyvine se z toho obecnější systém. Věříme, že se to stane do konce desetiletí,“ předpovídá.
Kromě aerospace vyvíjí Honeywell v Brně technologie i pro jiné obory, mimo jiné pro energetiku nebo automatizaci, většina jeho aktivit se ale týká letectví. V tom je záběr firmy skutečně široký.
V Brně tak pracují i na brzdách a aktuátorech, které převádějí elektrický signál na fyzický pohyb, až po zařízeních pro kokpity i kabiny pro pasažéry a satelitní komunikaci a letové záznamníky, takzvané černé skříňky.
Jak otevřít černou skříňku
„Tyto letové záznamníky nedělá Honeywell nikde jinde na světě,“ říká Marian Žďárský, který ve firmě tento obor vede. Ve vitrínách u stěn laboratoře jsou k vidění různé typy těchto skříněk od malých až po ty největší.
Honeywell je jedním ze dvou světových výrobců letových záznamníků a ovládá asi třetinu trhu. Technologický pokrok spočívá nejen v lehčích a odolnějších materiálech, ale také v záznamové kapacitě, která se během dekády zvýšila z půl hodiny na 25 hodin.
„Tady ty dva záznamníky nahoře, s tím jiným odstínem oranžové, ty nejenže zaznamenávají 25 hodin, ale dokážou streamovat data živě za letu přes satelit, případně odeslat data po přistání třeba přes WiFi. To je technologie, s kterou jsme přišli my tady v Brně,“ ukazuje Ždárský.
Když Žďárského tým ve zprávách zjistí, že došlo k letecké nehodě, začnou se jeho spolupracovníci chystat na cestu. „Když mělo letadlo černou skříňku od nás, většinou posíláme inženýry přímo na místo nehody, aby vyšetřovatelům pomohli získat z toho zařízení data,“ říká.
V posledních letech tak brněnští specialisté pomáhali vyšetřovat například jednu z nejhorších leteckých katastrof v Číně, když se v roce 2022 při vnitrostátním letu zřítil Boeing 737 se 131 lidmi na palubě.
Krakov jako Brno
Když Honeywell přišel před 30 lety do Česka, zakotvil nejprve v Praze. Tamní pobočka stále funguje, ale kvůli dostupnosti technicky vzdělaných expertů záhy vznikla i brněnská „sajta“, jak říkají inženýři komplexu na Černovických terasách.
Později vznikla i pobočka v Olomouci a loni také v polském Krakově. „Tu řídíme odsud. To, co jsme se naučili v Brně, jsme následně aplikovali v Krakově – včetně přístupu k talentu, ekosystému a inovacím. Malopolský region je v tomhle velice podobný tomu, co je tady na jižní Moravě,“ vysvětluje ředitel brněnského Honeywellu Michal Závišek.
Leteckému průmyslu, bezpečnosti létání, autonomním systémům a dalším oborům aerospace se bude brněnská pobočka Honeywellu věnovat i po chystaném rozdělení korporace na tři samostatné společnosti.
K rozhodnutí rozdělit Honeywell International na tři firmy dospěl management americké korporace počátkem letošního roku a uskutečnit by se mělo v druhé polovině roku 2026.
„Vznikne Honeywell Automation, Solstice Advanced Materials a Honeywell Aerospace. My patříme pod Aerospace, takže to je budoucnost Brna,“ říká Závišek.
