PBS Group expanduje v Česku i v USA. Na burzu zatím nechceme, říká její šéf

Společnost PBS Group letos očekává tržby přes dvě miliardy korun. Stovky milionů investuje do rozšíření výroby proudových motorů ve Velké Bíteši i do výrobního závodu ve Spojených státech.

Kvůli zakázkám pro americkou vládu prošla firma prověrkou tamních úřadů. Generální ředitel PBS Group Petr Kádner odmítá pochybnosti o identitě majitele firmy Williama Diddena a říká, že jde o pomluvy šířené v rámci konkurenčního boje.

Ve Velké Bíteši investujete zhruba 700 milionů korun. Co to pro firmu znamená?

Založili jsme další divizi letecké techniky, která se bude zabývat hlavně výrobou menších leteckých motorů. U nich chceme dosáhnout vyšší sériovosti, tedy nižších výrobních nákladů. Výrobní kapacitu v Česku v podstatě zdvojnásobujeme a šli bychom ještě dál, ale už to asi nepůjde. Jdeme proto cestou kooperací s firmami v okolí, kterým teď dodáváme práci.

Co vyrábí ta původní divize letecké techniky?

Kromě leteckých turbomotorů jsou to takzvané pomocné energetické jednotky, APU (auxiliary power unit, pozn. red.). To jsou zařízení, která dodávají energii například pro přívod a odvod vzduchu k hlavním motorům, které pak díky APU můžete nastartovat. Na tato zařízení jsou také napojeny různé další aparáty, například avionika.

Pro které stroje tato zařízení vyrábíte?

Dříve jsme he vyráběli pro některé typy letadel, ale dnes už jen pro vrtulníky ruské výroby. Jejich uživatelé tak mají alternativu k ruským originálním APU. Ty naše jsou sice dražší, ale mají lepší technické parametry.

Jak je tento výrobní program pro PBS Group významný?

Je to byznys, který pořád žije, protože tato zařízení se po určité době musejí měnit. Na nové ruské vrtulníky už moc nedodáváme a ani nechceme, ale nevidíme důvod, proč bychom jiným zemím, které nám nic neudělaly, jako třeba Indie, tato zařízení nedodávali.

Koncem dubna jste spustili výrobu v americkém městě Roswell ve státě Georgia. Budete kapacity rozšiřovat i tam?

Ano, připravujeme tam další pracoviště, kterému říkáme Roswell 2 a které bude řádově větší. Naše stávající pracoviště má kapacitu zhruba pět tisíc motorů, ale chceme tam zřídit kapacitu přes 20 tisíc motorů. V USA dodáváme nejen tamní vládě, ale i jinam po celém světě. V tomto smyslu máme docela velké plány, protože tam vznikne kapacita srovnatelná s Českem.

Jak dlouho celý proces spuštění výroby v USA trval?

Jako obchodní firma jsme ve Spojených státech působili už pět nebo šest let, na spuštění výroby jsme intenzivně pracovali poslední dva roky. Šlo by to i rychleji, ale my jsme celkem opatrní. Nejvíc nás zdrželo hledání nejvhodnější lokality.

Rozhodovali jsme se na základě investičních pobídek od jednotlivých států?

Pobídky tam mají, ale nakonec to vůbec nerozhodovalo, protože jsme si řekli, že než čekat na nejlepší nabídku, tak to raději někde spustíme a pak se uvidí. To je asi nejlepší způsob, můžu to doporučit. Nás obchodní model ani podnikatelský záměr není závislý na tom, jakou pobídku dostaneme.

Jak se o investicích vyjednává s americkými úřady?

Musím říct, že tam jsou na žádosti o pobídky více zvyklí než u nás, a netrvá to tak dlouho. Nedávno jsme se zajímali o českou pobídku pro jeden z našich projektů. Dopadlo to tak, že jsme postupně propadali přes různé zdejší úřady, až jsme skončili u poradců v Bruselu.

Potřebujete souhlas EU?

Pro podporu takových projektů existují omezení ze strany EU. Můžete si vyjednat výjimku a pak se znovu obrátit na českou vládu, ale celé to trvá tak tři roky. Možná to podstoupíme, ale stojí to hodně peněz a času. Amerika je opravdu rychlejší.

Jak na vás dopadá desetiprocentní clo při vývozu do Spojených států?

Zjistili jsme, že existuje mezivládní dohoda o spolupráci v obranném průmyslu, na kterou by se clo nemělo vztahovat. Zatím jsme však nenalezli žádného partnera, který by ji aktivně uplatnil. Proto clo akceptujeme jako součást nákladů, protože americký trh pro nás zůstává strategicky důležitý.

K čemu se vlastně vaše proudové motory používají? Prodávají se pořád i jako součást stavebnic ultralehkých letadel?

To bylo kdysi hodně populární, lidé si to doma sami sestavovali. Dnes už jsme se ale vydali profesionálnějším směrem, a naše motory už mají také vyšší výkon. Používají se především v dronech, střelách a dalších aplikacích, jsou jsou například takzvané dronostřely. Motory upravujeme podle požadavků zákazníků a k čemu pak motory používají, do toho jim nemluvíme. My se jen staráme, aby skončily v důvěryhodných rukou, v čemž nám pomáhá stát, protože všechno se dnes už děje prostřednictvím vývozních licencí.

I když jsou pro civilní použití?

Ano, všechno hlásíme, jako by to byl vojenský materiál, aby nikdo nemohl říct, že se vyhýbáme dohledu. Vždycky máme export schválený státními orgány a většina jde prověřeným koncovým uživatelům. Musíme pořád sledovat, kdo to je, jestli to použil k deklarovanému účelu, a podobně. V tom jsme velmi důslední.

Je to pro PBS Group důležité?

Vyplatilo se nám to, protože když jsme uzavírali smlouvu s Northrop Grumman, trvalo to poměrně dlouho, protože americká vláda prověřovala, co je PBS Group zač, komu patří, jestli jsme důvěryhodní, a podobně. To všechno prověřili a teprve poté se smlouva aktivovala.

Skutečně si dáváme pozor, abychom neudělali chybu, protože v dnešním světě je to dost důležité a mohl by to někdo proti nám použít třeba v rámci konkurenčního boje.

Když zmiňujete konkurenci, v jednom českém online deníku vyšlo loni několik článků o minulosti majitele PBS Group, a vy jste pak na to reagovali docela neobvyklým prohlášením, že o koupi PBS Group projevila zájem společnost CSG. Jak to tehdy bylo?

My jsme v té věci nikomu mlčenlivost neslíbili, takže mohu říct, že jsme nějakou dobu cítili z různých stran tlak. Nakonec jsme té firmě řekli, že nevíme, kam to celé směřuje, a jestli něco chtějí, tak ať to sepíšou. To udělali, my jsme to předložili majiteli a také jsme se zeptali některých svých zákazníků. Ti nám naznačili, že by to nebyl dobrý nápad a že některé obchodní vztahy by nebylo možné rozvíjet jako dosud. Takže jsme nabídku s díky odmítli.

Pak se objevily články o majiteli PBS Group Williamu Diddenovi. Byla v tom souvislost?

Nelze s jistotou říci, zda tyto články skutečně souvisely s návrhem na převzetí společnosti. Objevily se určité výpady, které nebyly podložené fakty. Je možné, že souvislost existovala, ale stejně tak může jít o náhodu. My se tím každopádně zabýváme pouze v míře, která je nezbytná.

Majitel PBS Group William Didden je ale relativně neznámý. Lze se o něm dočíst v podstatě jen to, že je biochemik, žije ve Francii a vlastní kosmetickou firmu. Kdo je to?

On je v podstatě investor. PBS Group vlastní spolu se svou rodinou, firmu už postupně předává synovcům. Jako majitel dělá to, co umí nejlépe, to znamená, že firmu zaštiťuje a umí otevírat dveře, protože má ve světě velmi dobré kontakty.

Podílí se na řízení firmy?

Firmu řídí management, jehož mám tu čest být součástí, a majitel do toho moc nevstupuje, protože jeho zaměření je trochu jiné, jeho zajímá hlavně medicína.

William Didden se kdysi jmenoval jinak. Proč si změnil jméno?

Nejsem jeho mluvčí, ale v podstatě šlo o to, že měl jméno svého nevlastního otce. Po pádu komunismu se rozhodl, že si vezme jméno svého biologického otce, Američana. To je celé.

Objevily se spekulace, že pochází z Bulharska.

Z Bulharska pocházel jeho nevlastní otec, on sám se ale narodil v Praze. To jsou skutečně pomluvy. Celé se to stalo před třiceti lety, ale až teď někoho napadlo, nebudu říkat, koho, ale tuším, kdo to byl, že by se to dalo použít jako klacek proti němu. Znovu říkám, že on i PBS Group prošli americkou prověrkou.

Před několika týdny byl v Praze ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Setkání s nám se zúčastnil i zástupce PBS Group. Co z té schůzky pro vás vyplunulo?

To jednání se netýkalo konkrétních dohod nebo smluv, spíše šlo o potvrzení vzájemné dobré spolupráce. Hodně se hovořilo o možnostech transferu technologií z České republiky na Ukrajinu nebo opačně.

To by se vás týkalo?

Na Ukrajině jsou velké závody, které by chtěly participovat na tom, co umíme v České republice. Ale není jisté, co s nimi v budoucnu bude, protože se dá čekat, že se budou třeba privatizovat. Na druhé straně by se leccos dalo z Ukrajiny přenést sem a třeba v kooperaci to dál rozvíjet.

Takový program už má i PBS, že?

My spolupracujeme na vývoji motoru TJ350. Mohlo by to jít rychleji, ale rozhodně je to zajímavé. Jsou i další možnosti, protože Ukrajina má unikátní zkušenosti se střelami i drony. Nám by se líbilo, kdyby se do Česka podařilo z Ukrajiny něco dostat a pak to třeba nabízet po Evropě, ale je to všechno na začátku.

Expandujete v Česku a ve Spojených státech. Po dalších evropských zemích se nedíváte?

V Evropě je teď zajímavá situace, protože se připravují projekty, které už mají přislíbené financování. Kvůli těmto projektům vznikají konsorcia firem, obvykle pod záštitou některé z evropských zemí. My se některých těchto jednání účastníme, chceme být jejich součástí a dodávat své technologie.

Jak to vypadá s projektem vývoje technologie pro letoun F-35, kterého se účastníte?

Teď schválili další milníky a zaplatili další části peněz, takže na tom pracujeme podle harmonogramu. Jsme rádi, protože byly obavy, jestli to budeme zvládat, a zatím to zvládáme. Je to všechno utajované, takže o tom víc říct nemůžu, ale jde to podle plánu.

Některé firmy si stále stěžují na potíže s financováním. Vy takové problémy nemáte?

Banky se pořád chovají poněkud chladně, ale my máme docela dobré tržby, takže rozvoj financujeme sami. Něco máme naspořeno, něco si můžeme půjčit, ale peněz je teď hodně. Jakmile máte fungující projekt, který generuje obrat, tak si můžete vybírat.

Externí financování tedy nepotřebujete?

Teď takovou naléhavou potřebu nemáme, ale počítáme s různými možnostmi a zvažujeme, která z nich bude nejlepší.

Jedna z těch cest je vstup na burzu. Uvažujete o tom?

Kdybychom chtěli koupit nějakou celou velkou firmu, tak ano, ale v tuto chvíli to není na pořadu dne. Je možné, že pokud se bude rozvíjet stejně rychle jako dosud, tak to nelze vyloučit, ale v krátkodobém horizontu to není potřeba.

Poznámka: SZ Byznys oslovily s žádostí o reakci skupinu CSG, ta se ke zmínkám o konkurenčním boji nechtěla vyjádřit.