Článek
Zatímco Chorvatsko od začátku roku 2020, kdy v Evropě udeřila pandemie, do konce loňska vyrostlo o 10,7 %, výkon české ekonomiky za tu dobu o jedno procento spadl. Jsme nejhorší v EU. A spolu se Španělskem jediná země Unie, které se ještě nepodařilo rozdmýchat ekonomiku na předpandemickou úroveň.
Eva Zamrazilová, viceguvernérka centrální banky, vidí hned několik důvodů, proč Česko zaostává. Lidé si podle ní „za covidu“ zvykli pracovat méně. „Kladu si otázku, zda trh práce v Česku nezačíná být napjatý proto, že lidé nejsou ochotní pracovat tak intenzivně jako dřív nebo jako v jiných zemích,“ myslí si ekonomka.
„Preferují volný čas a dodatečný výdělek je tolik nezajímá. Nemám to podložené daty, je to spíš pozorování. Třeba ve službách se těžko shání někdo, kdo je ochoten provést službu v rozumném horizontu,“ dává příklad Zamrazilová.
Český paradox: Nejsou lidi, ale ekonomika neroste
Nezaměstnanost je v Česku nicotná, v květnu se opět snížila, a to na 3,5 procenta. Je druhá nejnižší v EU. Firmy by vyráběly více, ale „nejsou lidi“.
„Po covidu tu vznikla nároková společnost. Lidé se přestali bát o práci. V ekonomice vidíme více volných pracovních míst než nezaměstnaných, a to v situaci, kdy ekonomika prakticky neroste. To nejde makroekonomicky moc dobře dohromady. Přitom tu máme vysokou inflaci,“ všímá si Zamrazilová.
Růst českého HDP brzdí i vysoká, už 16 měsíců v řadě dvouciferná, inflace. „Inflace ukrajuje z celkového růstu ekonomiky. Máme strukturu hodně založenou na průmyslu, zejména automotivním. Problémy v dodavatelských řetězcích byly dlouhodobé a intenzivní,“ říká viceguvernérka ČNB.
Jako třetí důvod tuzemské slabé ekonomické formy označila Eva Zamrazilová vysoké úrokové sazby. Těmi se ČNB jako jedna z prvních centrálních bank v Evropě rozhodla rozjetou inflaci chladit. „Jedním z důvodů bude i přísná měnová politika, která utlumuje spotřebu domácností. 7 % je jedna z nejpřísnějších politik ve vyspělém světě, to utahuje ekonomické podmínky. I to je důvod, proč je růst slabý a ekonomika je v recesi,“ říká.
Sazby zatím dolů nepůjdou
Přestože se inflace meziročně snižuje (v dubnu na 12,7 %), zčásti je to i srovnáním s vysokými loňskými hodnotami, se snižováním sazeb ČNB chvátat nehodlá. „Teď vůbec nepřemýšlíme o tom, kdy budeme snižovat úrokové sazby. Dokud neuvidíme, že inflace spolehlivě míří do cíle. Dubnové číslo inflace mě potěšilo, ale takových čísel musí být víc. Uvolňovat (měnovou politiku, pozn. red.) předčasně by byla chyba. Takové jsou zkušenosti ze 70. let, kdy bylo inflačních vln více.“
Letos bude tuzemské HDP podle Zamrazilové stagnovat. „Růst čekáme zase plus minus kolem nuly, teprve v příštím roce by ekonomika mohla oživit někam mezi dvě až tři procenta,“ předpovídá ekonomka.
Potáhne ji zejména export, především strojírenský. „Bude záležet na tom, jak se bude vyvíjet situace v automobilovém průmyslu, hlavně ve strojírenství. To je náš hlavní vývozní artikl. Od vývozu se budou vyvíjet zaměstnanost, mzdy i životní úroveň,“ uvedla Zamrazilová.
Eva Zamrazilová
- Od července 2022 je viceguvernérkou ČNB.
- Předsedkyní Národní rozpočtové rady byla od roku 2018 do poloviny roku 2022.
- V letech 2008 až 2014 byla členkou bankovní rady ČNB.
- V letech 2014 až 2018 pracovala jako hlavní ekonomka České bankovní asociace.
- Přednáší makroekonomickou analýzu na VŠE.
Rozhovor si můžete pustit v úvodním videu.
