Hlavní obsah

Speciální tarif pro chudé: Dodavatelé nevědí, který zákazník je v nouzi

Foto: Shutterstock.com/sunstep

Pomoc s drahými energiemi nová vláda cílí jen na nejpostiženější domácnosti. Ilustrační fotografie.

Reklama

9. 2. 10:40

Jedna z možností, jak pomoct nízkopříjmovým domácnostem s drahými energiemi, by mohl být „tarif pro chudé“, o kterém uvažuje vláda. Problém ale je, že dodavatelé nevědí, jaké mají jejich zákazníci příjmy.

Článek

Ve hře je několik cest, jak pomoci nízkopříjmovým domácnostem s vysokými cenami energií. Jako jednu z nich vidí ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) speciální tarif pro chudé, který lidem nabídne levnější elektřinu a plyn. Uvedl to v nedělní debatě České televize Otázky Václava Moravce.

Síkelův návrh zatím ještě není konečný. „Situaci nyní podrobně analyzujeme. Následně budeme věc konzultovat na vládní úrovni a na základě toho ji budeme prezentovat veřejnosti,“ uvedl mluvčí Ministerstva průmyslu a obchodu Vojtěch Srnka.

Obchodníci s energiemi chápou, že účty za dodávky mohou mít podstatný dopad na finanční situaci řady rodin a jsou ochotni na různé formy pomoci přistoupit. Řešení cestou zvýhodněného tarifu, by ale mohlo být v praxi neuskutečnitelné.

Dodavatelé energií totiž nemají nástroje k tomu, aby rozdělili odběratele, kteří by na tuto formu pomoci měli nárok a kteří by na ni nedosáhli. „Stát musí nejprve definovat, kdo by měl na takový tarif nárok. Dlouhodobě říkáme, že není v našich možnostech posuzovat sociální situaci jednotlivých odběratelů, ani k tomu nejsme nijak oprávněni,“ říká mluvčí PRE Karel Hanzelka.

O příjmech svých zákazníků nemají informace ani ostatní dodavatelé. U některých mají pouze nápovědu, že na financování energií pobírají příspěvky. „Na jejich žádost poskytujeme potvrzení o uhrazených zálohových platbách za energie za příslušné čtvrtletí. Zákazníci potvrzení dokládají jako součást vynaložených nákladů na bydlení, od kterých se pak odvíjí výše měsíčního příspěvku na bydlení,“ uvádí Jiří Matoušek, člen představenstva dodavatele Centropol.

Dodavatel nemůže poskytnout sociální slevu z toho, co sám musí nakupovat na burze a zajišťovat jako zboží, stejně jako vám ze sociálních důvodů nemůže dát pekař housku za polovic.
Jiří Gavor, výkonný ředitel ANDE

„Soukromé firmy nemohou provádět sociální politiku státu. Žádný dodavatel si nevede evidenci, jaká je příjmová skutečnost odběratele plynu nebo elektřiny. Bylo by svým způsobem protizákonné, aby takové údaje podrobně zjišťoval,“ vysvětluje výkonný ředitel ANDE Jiří Gavor.

Aby zákazníci speciálního tarifu nezneužívali, musely by nízkopříjmové domácnosti doložit, že spadají do skupiny, která na levnější energie má nárok. „Dovedeme si představit, že úřady práce či jiný orgán státní správy vystaví dodavatelům energií online rozhraní na databázi spotřebitelů, kteří budou mít na příslušný speciální tarif pro nízkopříjmové domácnosti nárok. Jiná než digitální řešení budou administrativně náročná, anebo umožní zneužití těmi, kteří na levnější energie nebudou mít nárok,“ říká Matoušek.

Společnosti v navrhovaném případě mohou hrát pouze roli prostředníka. „Dodavatel nemůže poskytnout sociální slevu z toho, co sám musí nakupovat na burze a zajišťovat jako zboží, stejně jako vám ze sociálních důvodů nemůže dát pekař housku za polovic,“ přirovnává návrh Gavor.

Cenový rozdíl by tak musel dotovat stát. „Pokud změní svou legislativu a zavede zvláštní tarif pro zranitelné zákazníky, jsme připraveni tuto podporu státu zprostředkovat a zprocesovat. Je pak třeba nastavit správně procesy, jak finanční prostředky dostat od státu k dodavatelům a následně ke spotřebitelům,“ říká mluvčí ČEZ Roman Gazdík.

Pokud by dodavatelé dostali k dispozici seznam odběratelů, kterým chce stát úlevu poskytnout, podle Gavora by na toto řešení přistoupili. „Nicméně otázkou je, jestli to není svým způsobem složitější než přímočará pomoc prostřednictvím úřadů, které k tomu jsou určeny,“ upozorňuje Gavor.

Podle něj existují i další a jednodušší cesty, jak chudším odběratelům energií pomoct. „Na fakturách jsou položky, které jsou snáze zúřadovatelné a stát má pravomoci je odpustit, protože jsou příjmem státu,“ myslí si Gavor.

Mezi ně patří položky, jež mají charakter daně, tedy DPH, energetická daň a poplatek na podporu obnovitelných zdrojů energie (OZE). „Pokud by stát řekl, aby dodavatelé tyto poplatky nefakturovali, oni to provedou,“ říká Gavor.

Spíše se přikláníme k adresné pomoci sociálně slabým ze strany státu, tedy například formou příspěvku na bydlení a podobně.
Karel Hanzelka, mluvčí PRE

Podobné opatření v Česku fungovalo poslední dva měsíce loňského roku, kdy předchozí vláda kvůli drahým energiím plošně odpustila DPH u elektřiny a plynu a příspěvky na OZE. Současná vláda se však plošným opatřením brání. Návrh Pirátů na 200 až 400 korun na osobu z emisních povolenek Síkela odmítl.

Pokud by měla být pomoc adresná, společnosti jsou spíš otevřené jiným variantám podpory pro nejpostiženější zákazníky. „Spíše se přikláníme k adresné pomoci sociálně slabým ze strany státu, tedy například formou příspěvku na bydlení a podobně,“ uvedl Hanzelka.

„Zákazníci ohrožení skokovým nárůstem cen energií, jistě uvítají každou dobře míněnou pomoc či podporu od státu. Sami jsme už v prosinci rozšířili naši spolupráci s Asociací občanských poraden po celé republice. Společně se snažíme právě pomáhat při řešení sociálních a finančních problémů a zákazníkům, kteří se ocitnou v nouzi,“ říká mluvčí Innogy Pavel Grochál.

Dalšími řešeními by podle ministra Síkely mohly být kompenzace plateb za emisní povolenky, přeplatky DPH či překlenovací úvěry od státních finančních institucí.

Dosavadní pomoc s drahými energiemi nová vláda cílí jen na nejpostiženější domácnosti. Ty mohou pobírat příspěvky na bydlení nebo mimořádnou okamžitou pomoc.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované