Hlavní obsah

Stát plný popelářů. Obce zakládají malé firmy, aby jim svážely odpady

Foto: Shutterstock.com

Poplatek za odpad se bude odvíjet od množství vyprodukovaného odpadu.

Reklama

16. 1. 17:41

Obce a města musí od Nového roku řešit změny v poplatcích za svoz a ukládání komunálního odpadu. Některé obce se odklánějí od velkých svozových firem a zakládají vlastní. Mají prý větší kontrolu nad tím, jak se s odpady nakládá.

Článek

Článek si můžete pustit také v audioverzi.

Od Nového roku se zvedly poplatky za skládkování. Plošné zdražení ukládání odpadu zasáhlo česká města a obce už loni, kdy se poplatek z 500 korun za tunu zvedl na 800 korun. Letos dále rostl a od ledna tuna uloženého odpadu zdražila na 900 korun.

Na skládkách aktuálně končí zhruba polovina komunálního odpadu, a tak chce nový odpadový zákon zvyšujícími se poplatky za ukládání využitelného odpadu motivovat města a obce k vyššímu třídění.

Jeho zdražování rokem 2022 nekončí, naopak se bude dále zvyšovat. Příští rok vzroste na 1000 korun za tunu odpadu a do roku 2029 se vyšplhá na 1850 korun.

Odpadový zákon však chystá i další změny. Poplatek za odpad se bude odvíjet od množství vyprodukovaného odpadu, tedy od velikosti popelnic a četnosti svozu odpadu.

Se změnami v odpadovém hospodářství se města a obce vyrovnávají různě. Hlavně ty menší berou odpovědnost za svoz do vlastních rukou a situaci řeší třeba zakládáním vlastních svozových společností.

Vlastní odpadová společnost je z mého pohledu jediná šance, jak tyto cíle splnit a mít kontrolu nad náklady.
Magdalena Davis, starostka Mníšku pod Brdy

Například v mníšeckém mikroregionu od konce minulého roku nově sváží odpady Brdská odpadářská společnost, kterou založil Dobrovolný svazek obcí Technické služby Brdy a Hřebeny.

„Nový odpadový zákon klade na obce řadu nových povinností a poměrně vysoké cíle v oblasti recyklace. Vlastní odpadová společnost je z mého pohledu jediná šance, jak tyto cíle splnit a mít kontrolu nad náklady a nad tím, co se s odpady děje,“ říká starostka Mníšku pod Brdy Magdalena Davis (Zelení).

Nová svozová společnost má podle ní stejné náklady jako ostatní firmy zajišťující svoz odpadu v regionu. „Skládkovací poplatek se ale každý rok navyšuje a náklady budou každý rok stoupat, pokud obce nebudou své odpady minimalizovat,“ uvedla Davis.

Bývalý mníšecký starosta Petr Digrin však říká, že přehled o odpadech lze mít i tehdy, když má jejich svoz na starost velká společnost, záleží jen na vzájemné domluvě. „Jedinou výhodou může být, že peníze neputují velkým svozovým společnostem. Ty mají marže, ale jen v řádech několika procent, není to deset ani dvacet procent,“ říká Digrin.

Po finanční stránce tak podle něj vlastní svozová společnost výhra není. „Náklady na svoz jsou stejné, ne-li o něco vyšší, a založením vlastní společnosti se nesníží. Jedinou cestou, jak na poplatcích za skládkování ušetřit, je zvýšit míru třídění a mít vlastní skládku nebo spalovnu. Svoz odpadu na to nemá vliv,“ popisuje Digrin.

Ceny zůstaly stejné. Zatím

Obyvatel Mníšku pod Brdy se zdražení skládkování letos nedotklo. „Rozhodli jsme se v rámci města, že v roce 2022 pokryjeme rozdíl mezi starým systémem a novými náklady na svoz odpadu a zaplatíme ho z rozpočtu,“ popsala Davis.

Starostka však nevylučuje, že se v příštích letech poplatky pro občany zvednou. „Pořád do toho jdeme trochu slepí, protože nevíme, jaké budou dotace. Na konci roku budeme žádat o dotace na svozové auto i na nádoby – a budou se měnit i poplatky pro lidi,“ sdělila Davis.

Skupina obcí podél Berounky, mezi které patří Černošice, Všenory, Dobřichovice, Karlík, Lety, Řevnice, Zadní Třebaň, Hlásná Třebaň, Karlštejn, Srbsko a Tetín, se rozhodla založit Svazek obcí – Region Dolní Berounka, jehož cílem je zajistit vlastní odpadové hospodářství.

Jako hlavní výhodu vidí to, že jednotlivé obce získají reálný obraz o množství vyprodukovaného odpadu, od něhož pak mohou odvíjet frekvenci svozu. „Součástí našeho projektu je zavedení vážení jednotlivých nádob s odpady. Popelářská auta, která komunální svozová společnost POBERO Poberounské odpady, s. r. o. zakoupí, budou vybavena dynamickými vážními systémy,“ říká Petr Weber (ODS), předseda Svazku obcí – Regionu Dolní Berounka a místostarosta Karlštejna.

Podle něj však společná aktivita obcí neovlivní výši poplatku za svoz pro obyvatele, protože její nastavení stále zůstává v kompetenci jednotlivých radnic. „Pokud jsou mé informace správné, drtivá většina obcí nepřichystala pro své občany v této oblasti žádné dramatické změny,“ uvedl Weber.

Také on vidí ve vlastní svozové společnosti možnost mít hospodaření s odpady pod kontrolou. „Obecně se domníváme, že reálně nedisponujeme dostatečným množstvím informací, které nám umožňují skutečně efektivně rozhodovat o odpadovém hospodářství. Zavedení vážení nádob nám v tomto ohledu velmi pomůže,“ vysvětluje.

Davis se domnívá, že k podobným řešením se bude uchylovat stále víc obcí. „Sdružování obcí a zakládání vlastních firem vidím jako nový nastupující trend a myslím si, že za nějakou dobu bude převažující,“ předpokládá.

Větší města už většinou řeší odpadové hospodářství vlastními příspěvkovými organizacemi. A i ona se na růst poplatků a zákaz skládkování v roce 2030 chystají.

„V souvislosti se zákazem skládkování komunálních odpadů od roku 2030 připravujeme výstavbu překladiště odpadů v areálu Technických služeb v Havlíčkově Brodě. Město také schválilo memorandum o partnerství a spolupráci s Elektrárnou Opatovice, která chce vybudovat zařízení k energetickému využití odpadů,“ popisuje za Havlíčkův Brod tisková mluvčí města Alena Doležalová.

V Havlíčkově Brodě se občanům oproti loňsku poplatek za odpady také nezměnil a zůstává na 720 korunách na osobu a rok. Řada dalších obcí už ale na zdražení odpadů přistoupila.

Například v Kopřivnici na Novojičínsku se od ledna poplatek zvedl z 540 na 660 korun, v Litomyšli vzrostl o 60 korun na 804 korun. V Českém Krumlově za svoz odpadů obyvatelé nově zaplatí 744 korun na osobu a rok, což je o 48 korun víc v porovnání s rokem 2021.

Výjimkou jsou třeba Strakonice, kde svoz odpadu chápou jako veřejnou službu obyvatelům, kteří za něj nic neplatí. „Narostly ale výdaje města, protože zdražování ukládání odpadu je celoplošná záležitost. Nijak se to ale nepromítlo do plateb občanů,“ říká Markéta Bučoková, tisková mluvčí Strakonic.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované