Hlavní obsah

Obcím i lidem se zvýší poplatky za odpady. Má to motivovat ke třídění

Foto: Getty Images

Hlavním cílem navýšení poplatků je omezení ukládání komunálního odpadu na skládky.

Reklama

16. 1. 12:27

S příchodem nového roku se obcím a jejich občanům prodraží skládkování odpadu. Tuna je bude stát o 300 korun více. Nová legislativa si od poplatků slibuje menší množství komunálního odpadu na skládkách a vyšší třídění.

Článek

Od začátku roku v Česku nabyl na účinnosti nový odpadový zákon, který zavádí vyšší poplatky za skládkování. Cena za tunu uloženého odpadu letos stoupne z 500 na 800 korun. Do roku 2030 se však částka vyšplhá na 1850 korun za tunu. Podle Ministerstva životního prostředí, které je předkladatelem zákona, nejde o skokový nárůst.

Hlavním cílem navýšení poplatků je omezení ukládání komunálního odpadu na skládky, kde podle ministerstva končí téměř polovina veškerého odpadu. Za rok 2019 na skládkách skončilo přes 2,6 milionu tun komunálního odpadu, což odpovídá 46 procentům. Zákon tak stanovuje konec ukládání komunálního odpadu na skládky do roku 2030.

„Dlouhodobě je to neudržitelné. Skládkování je nejhorší možný způsob nakládání s odpadem, navíc se jedná o plýtvání využitelnými surovinami. Proto nový zákon o odpadech obsahuje řadu nástrojů ke změně této situace v Česku,“ uvedl za Ministerstvo životního prostředí Ondřej Charvát. Mezi ně patří právě rostoucí poplatky nebo zákaz skladování recyklovatelných a využitelných odpadů do roku 2030.

Zvyšování poplatků dopadne hlavně na rozpočty obcí. Ty jsou ze zákona původcem odpadu a prodraží se jim nejen jeho ukládání, ale také svoz. „Informace ze stále většího počtu obcí ukazují, že to je již probíhající fakt a je to nezávislé na tom, zda v obci sváží odpady obecní nebo privátní firma. I samotné obce již citelně navyšují poplatky lidem,“ říká výkonný ředitel České asociace odpadového hospodářství Petr Havelka.

Některá města zdražují, jiná poplatky promíjí

Některá města na zdražení svozu již přistoupila. „Mezi nimi je například Litomyšl, Jiříkov, Karlova Studánka, Široká Niva nebo Vrbné pod Pradědem. Důvodem je ovšem nebývalý nárůst objemu směsného komunálního odpadu a další náklady na likvidaci odpadů ve městech a obcích,“ sdělila zástupkyně komunikace Svazu měst a obcí České republiky Alexandra Kocková.

V některých městech je však podle ní vidět opačný scénář a poplatky tam byly zrušeny úplně. „Příkladem může být město Strakonice. Svoz komunálního odpadu tam chápou jako veřejnou službu obyvatelům, podobně jako provozování městské hromadné dopravy, úklid ulic či údržbu veřejné zeleně. Všechny tyto služby jsou plně hrazeny z městského rozpočtu, a slouží tak všem strakonickým obyvatelům bez rozdílu,“ popisuje Kocková.

V souvislosti s odpadovým zákonem obce nyní investují do nových technologií nebo nákupu kontejnerů na tříděný odpad.

Účinnost nové legislativy také sáhne do peněženek samotným občanům. Projeví se na jejich složenkách za odpad, které jim posílá obec. „Nový zákon umožňuje obcím zpoplatnit občany ještě více, než tomu bylo doposud. Navyšuje se totiž horní sazba možného poplatku, a to z dosavadních 1000 korun na 1200 korun za rok,“ říká Havelka.

Aby obce nebyly vyššími poplatky příliš zasaženy, mohou získat takzvanou třídicí slevu, která je nastavená tak, aby se města více zaměřila na třídění. „Do určitého množství komunálního odpadu mohou obce ukládat tyto odpady za sníženou cenu 500 korun za tunu,“ vysvětluje Charvát. Pro uplatnění slevy však nesmí množství odpadů v roce 2021 přesáhnout 200 kilogramů na jednoho obyvatele obce.

Pomůže to víc třídit?

Vyšší cenou za skládkování se ministerstvo snaží motivovat k lepšímu nakládání s odpadem. Zákon mimo jiné také udává hranici docházkové vzdálenosti ke kontejnerům na tříděný odpad, což má donutit lidi více třídit.

Podle Havelky však nové poplatky sice mohou, ale nemusí zajistit vyšší míru třídění. „Máme tu velkou řadu obcí, které i s nízkým poplatkem dlouhodobě dosahují vysokých hodnot třídění a výsledky jim stále rostou,“ vysvětluje Havelka a dodává, že kvalita třídění není přímo úměrná výši poplatku. „V agendě odpadů nemůžete lidi trestat vyššími poplatky, velmi často to nefunguje. Není to jako u vody nebo u jiných služeb, kde když zvýšíte cenu, tak lidé více šetří. U odpadů naopak při zvýšení ceny roste počet černých skládek a také zneužití dosavadního systému a nádob těch, kteří platí,“ myslí si Havelka.

Vyšší poplatky naopak vítají ochranáři životního prostředí. „Je to nástroj ke snížení produkce směsných odpadů a k tomu, aby se s odpady nakládalo lépe. Zdražení skládek může pomoct omezit produkci odpadu v obcích, ale i ze živností, které nová legislativa jiným způsobem nereguluje,“ myslí si odborník na odpadové hospodářství Milan Havel z neziskové organizace Arnika. Nejenže podle něj na skládkách končí materiál, který by se dal recyklovat, ale dochází na nich k úniku nebezpečných látek a metanu, jenž se podílí na změnách klimatu.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené