Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Česká republika bude muset brzy sáhnout do zákona o zaměstnanosti a nově definovat postavení žen ve vedení velkých firem. Chce to po nás Evropská unie, která loni vydala směrnici o zlepšení genderové vyváženosti mezi členy orgánů kotovaných společností.
Zatím se to týká pěti společností - ČEZ, Komerční banka, Moneta Money Bank, Philip Morris ČR a Kofola Československo, ale i tak už to vyvolává bouřlivé diskuse o tom, zda to je správný krok nebo další nesmyslná regulace.
Na první pohled by se mohlo zdát, že se Česko, které patří v oblasti genderové vyváženosti ve společnosti k dolním příčkám evropských i světových žebříčků, rozdělí na dva nesmiřitelné tábory – ženy, které budou ve většině kvóty hájit a muže, kteří budou ve většině proti nim.
V Evropské unii je nastolená linie správnosti kvót jasná. Směrnici hájí například eurokomisařka Věra Jourová, nizozemská europoslankyně Lara Wolters či předsedkyně Evropské komise: „Po deseti letech, kdy Evropská komise přišla s tímto návrhem, je nejvyšší čas, abychom prolomili skleněný strop. Existuje mnoho kvalifikovaných žen pro nejvyšší pozice. Měly by být schopny je také dostat,“ uvedla Ursula von der Leyenová.
V Česku však takováto jednoznačná nálada nepanuje. Už v roce 2022 to ukázal průzkum, který říkal, že více než 60 procent lidí si nepřeje zavedení kvót pro ženy ve vedoucích funkcích.
Čerstvě to ukázala také debata na Nově v pořadu Za pět minut dvanáct, kde se setkala ekonomka Markéta Šichtařová a Tomáš Pavlas z Otevřené společnosti. Zatímco Šichtařová se vyjádřila ostře proti jakýmkoliv kvótám, Pavlas je hájil.
„Je to extrémně nebezpečný experiment, který selektuje lidi podle příslušnosti ke skupině. V minulosti selektoval lidi podle kolektivistické politiky fašismus či komunismus, dnes to chceme dělat na základě genderové doktríny. Jsem proti tomu ve všech ohledech,“ uvedla Šichtařová.
Lidé by měli být podle ní vybírány pro konkrétní pozici na základě svých individuálních schopností, ale nikdy ne základě nařízených kvót.
Tomáš Pavlas, který se snaží prosazovat genderovou rovnost, souhlasí s tím, že lidé mají být vybíráni do funkcí podle svých schopností, ale v okamžiku, kdy jsou se na místo hlásí dva podobně schopní kandidáti, má se dát přednost těm, kterých je ve vedení silná menšina, ať už to jsou muži nebo ženy.
V Česku panuje pokřivené prostředí, v němž platí neformální kvóty pro muže. V hodnocení rovnosti žen a mužů jsme celosvětově na 108. místě . Je před námi řada muslimských zemí a zemí Afriky a i v tomto kontextu bychom měli situaci řešit.
V Evropské unii připadá ženám ve vedení společností v průměru 32,2 procenta křesel a v Česku to je jen 21 procent. Podle Pavlase není přirozené, že jsou ženy v Česku obsazovány do vedoucích pozic tak málo navzdory tomu, že jejich schopnosti a znalosti jsou velké (61 % absolventů vysokých škol jsou ženy).
„V Česku panuje pokřivené prostředí, v němž platí neformální kvóty pro muže. Směrnici vnímám pozitivně v tom, že do vedení se budou dostávat lidé podle skutečně transparentních a kompetentních postupů. Aktuálně jsme v hodnocení rovnosti žen a mužů na 108 místě celosvětově. Je před námi řada muslimských zemí a zemí Afriky a i v tomto kontextu bychom měli situaci řešit,“ uvedl Pavlas.
Lepší by ale podle něj bylo, kdybychom nebyli k většímu zastoupení žen ve vedení nuceni z venku, ale sami si to upravili v předstihu. Příkladem by měly podle něj jít hlavně státní úřady a politické strany.
Anketa
Ekonomka Šichtařová ale poukázala na to, že mnoho schopných žen jednoduše o vyšší posty nestojí a je nesmyslné je k tomu nutit. „Jsem zastáncem rovných příležitostí, ale ne rovnosti, protože si rovni nejsme. Já sama jsem odmítala v době, kdy jsem se starala o miminko, pracovat na úkor rodiny. Vyšší post znamená také více přesčasových hodin a to mnohé ženy nechtějí práci obětovat,“ vysvětlovala Šichtařová.
Problém tak podle ní není na straně poptávky firem po ženách ve vedení, ale na straně nabídky žen vůči vysokým postům, veliké odpovědnosti, stresům a přesčasům. Že názor ekonomky rezonuje silně v celé ženské části české společnosti, ukázala také anketa pořadu, kde se většina vyjádřila proti kvótám, které berou za zbytečné či dokonce urážející. Část žen ale v anketě namítala, že by sice bylo hezké, aby se ženy dostávaly do vedení přirozeně, ale v českém prostředí je třeba tomu pomoci.
Česko musí směrnici převzít do 28. prosince (platit by měla do poloviny roku 2026). Požadavky na vyvážené zastoupení se podle chystaného zákona mají týkat firem s víc než 250 zaměstnanci a ročním obratem přes 50 milionů eur, nebo aktivy přes 43 milionů eur. Měly by buď mít v dozorčích a správních radách nejméně 40 procent žen, nebo by jich v představenstvu i radách měly mít dohromady aspoň 33 procent. To platí i u mužů, pokud by se ve vedení ocitli v menšině.
