Hlavní obsah

Trump ohrožuje indický ráj světových korporací

Foto: NiAk Stock, Shutterstock.com

Sídlo pobočky německé společnosti Bosch v Indii.

Pro světové korporace bývala Indie zdrojem levné a kvalifikované pracovní síly. Firmy v zemi stavěly celé IT týmy či skupiny zajišťující chod důležitých procesů. Trend se ovšem v současnosti mění.

Článek

Před dvaceti lety vstoupil britský maloobchodní gigant Tesco do Indie s cílem provozovat zde back-office zaměřený především na IT a ekonomická řešení, které měly podporovat aktivity firmy ve Velké Británii. Tehdy šlo o relativně nenápadný krok. Nyní je z indické pobočky klíčová součást globální strategie skupiny, popisuje BBC.

V Bengalúru, městě přezdívaném „indické Silicon Valley“, dnes funguje strategické centrum celé skupiny a indický tým zajišťuje sofistikované úkoly, jako je analýza dat, predikce zákaznického chování nebo návrh celých obchodních prostor – a to vše tisíce kilometrů od Británie.

Tesco je přitom jen jedním z mnoha globálních hráčů, kteří si v Indii vybudovali tzv. globální centra kompetencí (GCC). Ta vznikala původně jako call centra nebo helpdesky, ale dnes už jsou z nich inovační mozky mezinárodních firem plnící úkoly od výzkumu a vývoje přes design až po automatizaci řízenou umělou inteligencí.

Počet GCC v Indii se za posledních 15 let více než zdvojnásobil. Zatímco v roce 2010 jich bylo kolem 700, dnes je to přes 1700. Fungují zde centra Googlu, Goldman Sachs, ale i třeba Victoria's Secret. Tyto pobočky zaměstnávají 2 miliony lidí a generují roční příjmy kolem 65 miliard dolarů. Do roku 2030 má tento trh podle odhadů poradenské firmy EY přesáhnout hodnotu 100 miliard dolarů.

Hrozí konec levné nabídky kvalitních pracovníků

Celý systém ovšem čelí řadě překážek. Jedná se o kombinaci dlouhotrvajících problémů, jako je pověstná tamní byrokracie, ale i problémy s infrastrukturou. Pobočky obřích korporací často nemají ani přístup k vodovodnímu řádu a spoléhají na cisterny, píše BBC. K tomu se přidávají i hrozby nových nařízení administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa.

Rostou totiž obavy z toho, co by se stalo, kdyby USA rozšířily svá cla na oblasti jako IT a outsourcing. Američtí zákonodárci dokonce navrhli zákon, který by uvalil daně na společnosti, které takto spravují pracovní místa ze zahraničí – například z Indie.

Zatímco indický ministr pro IT uvedl, že země neustále spolupracuje s vládami v USA, Evropě a jinde, aby ochránila tento průmysl, „rušivé nacionalistické trendy by mohly bránit“ budoucímu růstu, říká s narážkou i na narůstající americký protekcionismus.

Podobu spolupráce Indie a západních korporací tak zřejmě ovlivní dění v několika příštích týdnech. Aktuálně Trump tlačí na Evropskou unii, aby za pomoci cel na čínské a indické zboží donutily tyto země přestat odebírat ruskou ropu, což by ruského prezidenta Vladimira Putina mohlo přimět začít jednat o konci války na Ukrajině.

Naopak pokud by se podařilo Dillí s Washingtonem usmířit, může Indie těžit z toho, že převezme některé lukrativní zakázky z Číny. V současnosti je na spadnutí finální rozhodnutí o tom, aby se do země přesunul celý výrobní proces společnosti Apple.

Doporučované