S tlakem na učňáky jsme to přehnali, přiznává šéf komory Zajíček

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Hospodářská komora chce zásadně zjednodušit český právní systém a zbavit podnikatele zbytečné byrokracie. Její prezident Zdeněk Zajíček chce pro svůj plán získat budoucí poslance, a pokud se to nepodaří, zvládla by to komora za státní peníze do dvou let sama. Pomoci má i umělá inteligence. „Kdybych měl být odvážný, řeknu: Dejte nám zdroje a my to uděláme,“ říká Zajíček před čtvrtečním sněmem Hospodářské komory.

Sněm Hospodářské komory není volební. Čím se tedy bude zabývat a co by z něj mělo vzejít?

Na sněmu budeme definovat priority Hospodářské komory pro příští rok, ale také strategické cíle pro nadcházející volební období, které je doslova za dveřmi. Vycházíme z osmi klíčových oblastí, které považujeme za zásadní pro budoucnost podnikatelského prostředí – od infrastruktury a digitalizace až po vzdělávání nebo dostupnou energii.

Budou to úkoly pro příští vládu?

Jde o investiční směry, kam musí stát cíleně směřovat svou strategickou pozornost, pokud má Česká republika udržet krok s konkurencí. Chceme tím jasně říct, že to není jen stanovisko Hospodářské komory jako instituce, ale hlas více než milionu podnikatelů, kteří v České republice zaměstnávají přes čtyři miliony lidí a svou každodenní prací tvoří většinu příjmů, ze kterých stát žije.

Jaké jsou to priority?

Klíčová je energetika. Bez jádra se neobejdeme, tam se rozběhla dostavba Dukovan. Zároveň musíme urychlit výstavbu plynových zdrojů a zjednodušit celý povolovací proces. Druhou oblastí je dopravní infrastruktura. Máme dluh v dálniční síti a chybí nám klíčová propojení mezi městy i v rámci Evropy. Třetí strategickou oblastí je datová infrastruktura. Bez rychlého internetu, datových center a podpory pro umělou inteligenci se nepohneme kupředu. A čtvrtou oblastí je dostupné bydlení. Potřebujeme více vlastnického i nájemního bydlení, aby se lidé mohli stěhovat za prací. To všechno spolu úzce souvisí.

Kromě těchto oblastí jste stanovili i takzvané měkké priority. Které to jsou?

Tou první je trh práce. Potřebujeme jednodušší a flexibilnější systém zaměstnávání, včetně částečných úvazků. Dále je to vzdělávání. Školský systém musí být mnohem pružnější a modulárnější, protože svět se rychle mění. Třetí oblastí je věda, výzkum a inovace. Neumíme dostatečně mobilizovat soukromý kapitál, chybí nám funkční kapitálový trh. Potřebujeme více firemního výzkumu a investic do inovací, jinak se z pasti středních příjmů nedostaneme. Pokud nezačneme inovovat, těžko budeme mít produkty s vysokou přidanou hodnotou. A tou poslední oblastí je efektivní stát.

Jak z tohoto pohledu hodnotíte uplynulé čtyři roky?

Nelze říct, že by se nic nestalo, naopak některé věci se pohnuly docela výrazně dopředu, ale není to dotaženo. Musíme být daleko odvážnější.

Zmínil jste přidanou hodnotu a inovace, které k ní vedou. K tomu jsou potřeba vzdělaní lidé. Hospodářská komora ale v minulosti prosazovala, aby vzdělávací systém vyhovoval hlavně potřebám průmyslových firem, které ještě nedávno stály především o pracovníky do výroby. Cítíte odpovědnost za současný stav?

Část odpovědnosti je nepochybně i na straně podnikatelských svazů a Hospodářské komory. Měli jsme možná aktivněji a lépe předvídat vývoj hospodářství. Podnikatelé ale mají smlouvy v rámci subdodavatelského řetězce, musí dodávat výrobky, které musí někdo vyrábět, a ti lidé najednou scházeli. Možná, že neodhadli, kam se bude posouvat vývoj, tlačily je zakázky, které jsou dohodnuté třeba na pět let.

Firemní výzkum a vývoj dobře funguje v Brně, kde sídlí řada špičkových technologických společností. Co chybí firmám, aby víc investovaly do výzkumu a vývoje?

Brno je dobrý příklad spojení podnikatelského sektoru, politické reprezentace na úrovni regionu a vysokých i středních škol. Vznikly tam vědeckovýzkumné parky, které jsou zároveň výrobní, a stalo se po dohodě se samosprávou, která vymezila území a zasíťovala je. Do těch parků chodí studenti a firmy tam objevují ty největší talenty. Co se v Brně podařilo za posledních dvacet let vybudovat, to je opravdu unikátní.

Proč se to neděje i jinde?

Vždy to stojí na osobnostech. Můžete mít skvělý systém, ale když nemáte motivované lidi, kteří chtějí spolupracovat, tak toho nikdy nedocílíte, systém vás k tomu nedonutí. Takže to záleží na lídrech, kteří mají vizi, umí komunikovat a hledat společné průniky zájmů.

To je určitě důležité, ale politická reprezentace se volí na čtyři roky. V Brně se ale špičková výzkumná pracoviště budují desítky let.

Ty instituce to ale mají v sobě. Když vybudujete instituci, která je mentálně orientovaná na spolupráci, tak to přežije i změny, zvlášť když váš nástupce ve firmě, na vysoké škole nebo na radnici s vámi sdílí společnou vizi. Jsou tam lidé, kteří mají zkušenosti například s investováním ve Spojených státech, vědí, jak to funguje v Silicon Valley, jak tam probíhá ten nejlepší výzkum ze soukromých zdrojů. Tohle know-how si přenesli do Brna. Kdyby se chtěl někdo inspirovat, jak se to dělá, určitě by se tam měl jet podívat.

Z Brna pochází řada členů současné vlády, ale přenos brněnských zkušeností na celostátní úroveň se jí moc nedaří.

Nepochybně to souvisí s tím, jak se skládají koalice a vytváří se společná politická vůle. To nás bohužel limituje. Určitě existují témata, u nichž mohou politické strany soupeřit o přízeň voličů, ale jsou věci, které by měly být takříkajíc před závorkou a ty by se měly udělat bez ohledu na to, jestli je vláda pravicová nebo levicová. Takhle uvažují třeba v Polsku. Tam si uvědomují, že pro jejich bezpečnost a suverenitu je nezbytně nutná infrastruktura, a najednou je to vidět i na hospodářském růstu.

Jedno z témat Hospodářské komory je snižování byrokratické a legislativní zátěže pro firmy a podnikatele. Zní to dobře, ale jak toho chcete prakticky dosáhnout?

Podnikatelé, ale vlastně i obce, dnes mají různé zákonné povinnosti, které je možné zapsat do tabulky. Ty je třeba porovnat a odhalit různé duplicity, nedokonalé právní normy, kterým třeba chybí sankce. Myslíme si, že stejný princip by měl být přijat na evropské úrovni, odkud přichází 80 procent současných regulací.

Jak by měl ten proces fungovat?

Nebude to jednoduché, protože to vyžaduje jistou kvalifikaci a odbornost lidí, kteří ty zákony přečtou a sepíšou do tabulek. Prakticky jakýkoliv zákon lze převést na tabulku, z níž bude vyplývat, jaká povinnost z něho plyne, pro koho, kdo to kontroluje. Dnes máme 44 tisíc právních předpisů, z toho jich platí téměř 30 tisíc, a dokud je nezanalyzujeme, budeme pořád řešit následky, ale nikoli příčinu.

Bude to stát peníze, ale dokážeme si pro tento účel představit maximální využití umělé inteligence. Tu naučíme, jak z psaného právního textu udělat tabulku povinností.

Znělo by to pravděpodobněji, kdybyste byl šéf Legislativní rady vlády nebo předseda koaliční strany po vyhraných volbách. Jak chcete prosadit, aby si to poslanci vzali za své?

Záruku nemáme. Proto s tím také přicházíme teď před volbami. To nezáleží jen na úřednících. Politici k tomu musí najít odvahu. Kdybych chtěl být hodně odvážný, tak řeknu, dejte nám na to zdroje a my to uděláme. Jestli si myslíte, že to nejde, tak my víme, že to jde. Takže pokud na to nemáte čas nebo se bojíte, že by to vaši lidé uvnitř státního aparátu nezvládli, nebo že by s tím měli nějaké komplikace, zadejte to nám.

Už jste některé politiky přesvědčil?

Některé politiky jsem oslovil a říkali, že by to bylo zajímavé. Já vám garantuju, že takovou analýzu právního řádu bych byl schopen udělat do dvou let, já bych ji takhle státu odevzdal, a vím to, že to dokážu.

Kolik by to stálo?

Původně jsme odhadovali, že by taková analýza mohla jednorázově stát zhruba 700 milionů korun s tím, že by to státu a podnikatelům přineslo kolem sedmnácti miliard korun. Dnes si myslím, že s využitím umělé inteligence by náklady byly výrazně nižší, zhruba 500 milionů, a přínosy by možná byly ještě vyšší.

Budete se snažit příští poslance a jejich strany zavázat nebo přimět k nějakému veřejnému příslibu?

Chtěli bychom to tak. Máme individuální jednání s vedením jednotlivých stran, které mají perspektivu vstupu do Sněmovny, první jednání už jsme měli se zástupci TOP 09. Jim se nápad líbil a jsou připraveni si o tom povídat dál. Návrh už máme v paragrafovém znění, není třeba nic vymýšlet.

Kdy o tom budete mluvit s Andrejem Babišem?

Teď vám asi neřeknu konkrétní termín, ale termíny jednání se zástupci politických stran máme.