Hlavní obsah

Komentář: Musk prezidentem nebude, tak o co mu s Twitterem jde?

Michael Durčák
historik, novinář
Foto: Profimedia.cz

„Obavy, že nový majitel udělá z Twitteru semeniště dezinformací a jiného obsahu pochybné kvality, jsou podle mě liché.“

Reklama

27. 4. 17:00

Koupě sociální sítě Twitter budí ze snu ve Spojených státech řadu lidí. Jeho mocenská role v tamní společnosti je totiž enormní. Otázkou však zůstává, co ze sociální sítě hodlá vybudovat Elon Musk.

Článek

Pokud se chceme bavit o Twitteru v souvislosti s Elonem Muskem, je nutné pochopit, proč v Americe sociální síť s modrým ptáčkem ve znaku vyvolává tolik emocí. Snad v žádné jiné zemi na světě totiž nehraje Twitter důležitější roli ve veřejné debatě než ve Spojených státech. Twitter nastoluje témata, komunikují skrze něj politici, vlivové skupiny, a pokud se pár mocných účtů dohodne, je schopno protlačit do celostátních médií (a tím často i za hranice své země) libovolnou agendu.

Skvělým příkladem je třeba export témat souvisejících s americkými kulturními válkami či kontroverze určitých legislativ na úrovni jednotlivých států Unie. Oboje má na nás nulový dopad, a přesto jste si o tom asi něco dokázali na českém webu přečíst.

Navíc, jak si všichni dobře pamatují, byl to i Twitter, který dokázal Donaldu Trumpovi vyhrát v roce 2016 prezidentské volby a následující čtyři roky mu sloužil jako hlavní komunikační kanál směrem k voličům i oponentům.

Kvůli všemu výše zmíněnému se tak obě strany politického spektra snaží Twitter ovládnout a využívat ho jako komunikační platformu, s níž je možné hýbat americkou společností. A jelikož Musk je vnímán jako příznivec pravice, tak tamní demokraté spíš bijí na poplach, kdežto republikáni spíš slaví.

Ostatně i ona reakce politiků z obou hlavních stran ukazuje, že ani jedné části politického spektra nejde zase tak moc o záchranu demokracie, nebo svobodu slova, jako spíš o vybudování mocenské základny na síti. Klíčová otázka však zní, zda o něco podobného jde i excentrickému miliardáři.

Osobně se kloním k názoru, že nikoliv. Musk nechce využít Twitter pro své vlastní politické ambice, které navíc pravděpodobně nemá. Jelikož se narodil v Jihoafrické republice, tak kandidovat na prezidenta Spojených států nemůže a kandidaturu do Kongresu zatím vždy popřel.

I kdyby toužil nechat se zvolit do zákonodárného sboru, nepotřeboval by k tomu jako nejbohatší muž planety kupovat vlastní sociální síť za několik desítek miliard dolarů. Zvolení by ho stálo mnohem méně.

Stejně tak Elon Musk nezařídí, jak by si část americké pravice přála, návrat Donalda Trumpa na Twitter. Bývalý prezident už oznámil, že raději zůstane na své vlastní sociální síti Truth.

Prvním, koho tak Musk dost možná pustí z pomyslného virtuálního vězení, bude zřejmě už tři týdny zablokovaný konzervativně laděný satirický server Babylon Bee, jehož je Musk fanouškem a dokonce mu sám poskytl více než hodinu trvající rozhovor. Sám zároveň není příznivcem direktivního mazání účtů jako takového.

Liché jsou dle mého názoru i obavy, že nový majitel udělá přes noc z Twitteru semeniště dezinformací, nenávisti a dalšího obsahu pochybné kvality. Twitter byl v tomto ohledu vždy trochu specifický a uvolněnější. Má totiž mnohem ležérnější pravidla než jeho konkurenti, která tak například dovolují explicitní zobrazování erotického obsahu.

Oproti schopnosti Twitteru nastolovat agendu je jeho dezinformační a polarizující potenciál v porovnání třeba s Facebookem či TikTokem mnohem menší. Jedná se totiž o síť s poměrně málo a často vzdělanějšími uživateli, u nichž navíc existuje silný generační předěl. Twitter například používají jen asi dvě procenta současných amerických teenagerů.

Musk sám říká, že mu jde hlavně o svobodu projevu a z Twitteru tak hodlá vytvořit pomyslnou oázu svobody. Jihoafričanova obava o svobodu slova přitom není vybájený problém, ale něco, co americkou společností skutečně rezonuje.

Například podle rozsáhlého průzkumu libertariánský laděného Cato Institutu z léta roku 2020 se 62 procent dotázaných Američanů bojí kvůli politickému klimatu sdílet některé své názory, neboť by je ostatní mohli považovat za urážlivé, což by pro jejich nositele mohlo mít následky. Vzhledem k vypjaté době kolem koronaviru a zhoršující se mezinárodní situaci se navíc dá předpokládat, že se u mnohých tento pocit ještě prohloubil.

Musk tak zřejmě vidí byznysovou transakci jako takovou malou misi pro záchranu civilizace. Což je ostatně idea protkaná celým jeho byznysem. Této vizi odpovídá i miliardářovo prohlášení, že chce odemknout obrovský potenciál Twitteru.

Zatím to ale místo toho vypadá, že Musk vlastně asi vůbec netuší, co dělat, a kromě víry v maximální svobodu slova nemá žádný hlubší (byznys)plán. Jak správně upozornila například Megan McArdle ve svém textu pro Washington Post, změnit Twitter „k lepšímu“ bude mnohem těžší než ho koupit, a Musk se bude muset potýkat dost možná nejen s neznalostí byznysu kolem sociálních sítí, ale také se zaměstnanci společnosti samotné, jimž se jeho nápady nemusejí líbit.

Sdílejte článek

Reklama

Související témata:

Doporučované