Hlavní obsah

Komunistická Čína naznačila nový ekonomický směr. Více regulace i tajemné fráze

Foto: Shutterstock.com

Ilustrační snímek.

Reklama

Čínští komunisté jednali na svém všelidovém sjezdu, který má všechny prvky, jak si je pamatujeme. Tedy i fráze aparátčiků, které se musí nejdříve dešifrovat. Co budou projevy znamenat pro čínskou ekonomiku popisuje server BBC.

Článek

V Číně se konala největší politická událost - zasedání Národního lidového kongresu (NPC). Premiér Li Čchiang na něm mimo jiné oznámil, že výkonnost čínské ekonomiky se potýkala s „obtížemi“, a, že mnohé z nich „ještě nebyly vyřešeny“. Zpráva přichází v době, kdy se Čína snaží oživit svou kdysi vzkvétající ekonomiku. Jak si vykládat komunistické fráze a kam bude nyní Čína směřovat popisuje zpravodajský server BBC.

Podle něj se z velké části jedná o politické představení, které stvrzuje rozhodnutí, která již byla přijata za zavřenými dveřmi. Ale vzhledem k tomu, že vládnoucí představitelé si svá poselství dobře promysleli, analytici bedlivě sledují jakoukoli změnu oficiální linie strany a to, co by to mohlo znamenat pro Čínu a svět.

Například určitá nová a na první pohled nenápadná fráze může signalizovat změnu průmyslové politiky nebo případný nový zákon upravující investiční pravidla.

Zásadní je, že pro komunistickou stranu není nic důležitějšího než si zajistit svou dlouhodobou vládu v Číně. Pro současného vůdce Si Ťin-pchinga je to naprosto klíčové prakticky ve všech aspektech života, píše BBC.

V posledních desetiletích obchod v zemi vzkvétal, životní úroveň většiny lidí se rok od roku zlepšovala a čínská ekonomika po desetiletí rostla hvězdným tempem, přičemž podle oficiálních údajů rostl její hrubý domácí produkt (HDP) v průměru téměř o 10 % ročně.

Nyní se však asijský motor růstu ocitl v realitní krizi, která rozpustila životní úspory mnoha rodin, jež zaplatily za byty, které nikdy nebyly dodány; má armády absolventů vysokých škol, kteří nemohou najít dobrou práci, a je zatížen obrovským zadlužením místních vlád, což připravilo politiky o možnost vkládat finanční prostředky do infrastruktury stejně, jako tomu bylo dříve, když nastaly těžké časy.

„Rizika a potenciální nebezpečí v oblasti nemovitostí, dluhu místních vlád a malých a středních finančních institucí byla v některých oblastech akutní,“ reagoval na problémy na shromáždění Li Čchiang „Za těchto okolností jsme čelili podstatně větším dilematům při rozhodování o politice a naší práci.“ uvedl Li.

Strana proto oznámila řadu kroků, které mají pomoci řešit pomalé zotavování země z pandemie, včetně nemovitostního sektoru. Peking si rovněž klade za cíl vytvořit až 12 milionů pracovních míst v městských oblastech. Premiér Li konkrétně uvedl, že posílí regulace finančních trhů a výzkum umělé inteligence a věd o živé přírodě, uvádí BBC

Jedna z nejzávažnějších výzev je ale spojena právě s trhem s bydlením, který podle Mezinárodního měnového fondu (MMF) představuje přibližně 20 % ekonomiky.

Je to velký problém „nejen pro developery, ale také pro regionální banky, které jsou vůči němu vysoce exponované,“ uvedl Dan Wang, hlavní ekonom Hang Seng Bank (Čína).

Krize v realitním průmyslu se zvýraznila předminulý týden, kdy největšího soukromého developera v zemi Country Garden zasáhla v Hongkongu návrh na likvidaci od jeho věřitelů. Stalo se tak pouhý měsíc poté, co soud nařídil likvidaci zadlužené konkurenční společnosti Evergrande.

Až příliš levno

Dalším problémem je inflace. Dlouhá léta byla Čína jednou z mála velkých ekonomik, které se vyhnula vysoké inflaci, zatímco většina zbytku světa se v důsledku pandemie potýkala s prudkým růstem cen, Nyní se však musí Peking potýkat s opačným problémem - trvale klesajícími cenami neboli deflací.

Spotřebitelské ceny v Číně klesly v lednu nejrychlejším tempem za posledních téměř 15 let, což představuje čtvrtý měsíc poklesu v řadě. Jednalo se o nejprudší pokles od září 2009, kdy se světová ekonomika stále ještě vzpamatovávala z dopadů globální finanční krize.

Deflace je pro ekonomiku špatná, protože může znamenat, že lidé stále odkládají nákup velkých položek, jako jsou pračky nebo auta, v očekávání, že v budoucnu budou ještě levnější.

„Političtí činitelé se i nadále snaží obnovit důvěru a domácí poptávku,“ řekla BBC Catherine Yeungová ze společnosti Fidelity International.

Kromě těchto bezprostředních problémů se ale Čína potýká i s řadou dalekosáhlejších problémů, včetně zpomalujícího se růstu produktivity a stárnutí populace.

„Demografická dynamika je poměrně nepříznivá, populace rychle stárne v důsledku politiky jednoho dítěte,“ uvedl Qian Wang, hlavní ekonom pro Asii a Tichomoří investiční společnosti Vanguard. „Na rozdíl od Japonska, které zbohatlo dříve, než zestárlo, Čína stárne dříve, než zbohatne,“ cituje zpravodajský server.

Nové výrobní síly?

Jak už v úvodu BBC konstatovala, při hodnocení plánů čínských předtsvitelů, je důležité dešifrovat řadu frází a na první pohled nesrozumitelných stranických vyjádření.

Od konce loňského roku například používá Si v souvislosti se směřováním země výraz „nové výrobní síly“. Toto slovní spojení bude pravděpodobně prošpikováno projevy i v následujících týdnech. Co to však znamená?

Dr. Jon Taylor z Texaské univerzity v San Antoniu BBC řekl, že Li má na mysli „důraz na rozvoj a komercializaci technologií a vědy, digitalizaci a špičkovou výrobu soustředěnou na nové inteligentní a ekologické technologie“.

Dodal, že ačkoli se jedná o „docela zajímavé heslo“, bude trvat nějakou dobu, než se tyto typy průmyslových odvětví prosadí, mimo jiné proto, že právě „tato odvětví čínské ekonomiky jsou relativně malá“.

Uvedl také, že nový důraz na technologické inovace se může v dlouhodobém horizontu vyplatit, ale „v krátkodobém horizontu zůstává Čína závislá na výdajích na infrastrukturu a na vratkém trhu s nemovitostmi“.

Zajímavým aspektem Liovy „nové výrobní síly“ bylo, když v lednu na zasedání politbyra řekl, že tyto síly budou „osvobozeny od tradičního způsobu hospodářského růstu a cest rozvoje produktivity“, což zřejmě naznačuje, že nadcházející průlomové objevy v oblasti špičkových technologií by mohly být organizovány stranou a hlavně pro stranu.

Podle bývalého hlavního ekonoma nadnárodní investiční banky UBS George Magnuse „se tím zdůrazňuje vedoucí úloha, kontrola a moc strany využívat ‚nové výrobní síly‘ pro ideologickou práci. To zase znamená průmyslovou politiku, která slouží k posílení dominance strany v klíčových digitálních a vědeckých oblastech ekonomiky“.

Profesor Lee považuje použití této formulace za důležité, protože ukazuje, že „Li je odhodlán oživit čínskou ekonomiku po neúspěších v sektoru nemovitostí a pokračujícím obchodním napětí se Západem“, a uvedl, že „může signalizovat bod obratu“.

Každopádně ale nyní pro Čínu nastaly těžké časy. Země „čelí několika výzvám, s nimiž se bude potýkat i v tomto roce: podpora přímých zahraničních investic uprostřed procesu oddělování, systémové řešení zadlužení místních vlád, obnovení důvěry soukromého sektoru, rozvoj větší technologické a vědecké soběstačnosti a zvýšení spotřebitelské poptávky, “ myslí si Taylor.

Reklama

Doporučované