Článek
Objem majetku, který mají Češi uložený v podílových fondech, v letošním prvním pololetí vzrostl o 141 miliard korun na 1,551 bilionu. Z toho 128 miliard korun byl nárůst ve druhém čtvrtletí. Největší nárůst zaznamenaly akciové a smíšené fondy. Fyzické osoby držely 89 procent objemu majetku fondů, 11 procent měly právnické osoby, což jsou třeba obchodní společnosti, spolky či různé organizace. Informovala o tom Asociace pro kapitálový trh (AKAT). Loni činil nárůst 218 miliard korun.
„Majetek ve fondech kolektivního investování narostl za poslední tři měsíce o 128 miliard korun. I druhý kvartál letošního roku tak potvrdil velkou popularitu investování prostřednictvím investičních fondů,“ uvedla výkonná ředitelka asociace Jana Brodani.
Největší nárůst majetku zaznamenaly ve druhém čtvrtletí fondy akciové, a to o 64 miliard korun, následovány fondy smíšenými s nárůstem 45 miliard a fondy nemovitostními, které stouply o 19 miliard. Rostly i téměř všechny zbylé kategorie fondů, a to konkrétně dluhopisové s nárůstem sedm miliard a fondy peněžního trhu, které stouply o téměř 141 milionů. Pouze fondy strukturované klesly o 6,4 miliardy korun.
„Výsledky firem a jejich pozitivní výhledy na další období jsou motorem růstu kapitálových trhů navzdory geopolitickému napětí. Druhé čtvrtletí vymazalo ztráty z konce prvního čtvrtletí a posunulo trhy na nová historická maxima. A to i přes obavy z potenciálního růstu inflace a úrokových sazeb v souvislosti s vysokými cenami ropy. I přes maxima nejsou trhy ‚předražené‘ a mají stále prostor pro další růst,“ doplnil předseda AKAT Jaromír Sladkovský.
Nejvíce majetku měly koncem června fondy dluhopisové, a to 482,1 miliardy korun. Ve smíšených fondech bylo 460,1 miliardy korun, v akciových 405 miliard korun, v realitních 164,9 miliardy korun, ve fondech peněžního trhu 24,5 miliardy korun a ve strukturovaných fondech 14 miliard korun.
„Růst objemu majetku v podílových fondech potvrzuje postupnou proměnu Čechů ze spořitelů v investory,“ řekl produktový analytik OVB Allfinanz Vojtěch Šmajer. Stále větší podíl úspor směřující na kapitálové trhy podle něj jednoznačně přispěje k vyšší prosperitě celé společnosti, podporuje inovace i ekonomický růst a zároveň může pomoci zmírňovat některé strukturální výzvy, od školství přes zdravotnictví až po odchod generace takzvaných Husákových dětí do penze.
I když dominantní část stále připadá na domácnosti, fondy se zjevně stávají relevantním nástrojem také pro firmy a další organizace při správě volné likvidity, doplnil analytik Investiky Václav Kinský. Vedle termínovaných vkladů nebo běžných účtů podle něj část právnických osob hledá možnosti, jak peníze efektivněji zhodnocovat při zachování odpovídající míry likvidity a rizika.
Mezi pětici největších zprostředkovatelů domácích a zahraničních fondů kolektivního investování patřily po druhém čtvrtletí Česká spořitelna s 429 miliardami korun, ČSOB s 349 miliardami korun, Komerční banka se 157 miliardami korun, Conseq Investment Management se 145,8 miliardy a Moneta s 84,9 miliardy korun.
Průměrný český investor do podílových fondů v prvním pololetí vydělal 8,72 procenta. V samotném druhém čtvrtletí vykázal zhodnocení 7,24 procenta, vyplývá z Indexu českého investora (CII750) společnosti Swiss Life Select. Index sleduje výkonnost 750 investičních fondů, které působí na českém kapitálovém trhu. Za rok 2025 činilo zhodnocení fondů v průměru 5,91 procenta, předloni devět procent a o rok dříve 12 procent.
