Hlavní obsah

Nechceme, ERÚ odmítá plán vlády svěřit mu správu windfall tax

Foto: Shutterstock.com

Ilustrační snímek.

Reklama

Vláda chce u energetických firem pověřit správou mimořádné daně z neočekávaných zisků, kterou v pátek schválili poslanci, Energetický regulační úřad (ERÚ). Ten s tímto úkolem nesouhlasí.

Článek

„ERÚ nesouhlasí s tím, že by měl být správcem těchto odvodů, o důvodech úřad informoval vládu ve svých dopisech zaslaných již v minulém týdnu,“ řekl dnes mluvčí ERÚ Michal Kebort. Reagovak tak na plán vlády Petra Fialy svěřit právě tomuto úřadu spravování takzvané windfall tax.

Podle úřadu je odvod nadměrných zisků už ze své povahy daní a podle návrhu se má řídit podle daňových předpisů. „ERÚ nemá v oblasti daní žádné kompetence, informační systémy a zkušenosti, přitom jde o požadavek na výběr desítek miliard se zahájením do několika týdnů. Za tak krátkou dobu nelze vysoutěžit a vybudovat potřebný systém ani sehnat kvalifikované pracovníky,“ uvedl mluvčí. Podle něj by to ohrozilo výběr miliardových prostředků do státního rozpočtu.

Úřad zároveň odmítá ustanovení v důvodové zprávě návrhu zákona, podle něhož jde o cenovou regulaci. „Ceny, za které výrobci prodávají, nejsou žádnou regulací stanoveny. Daněny mají být veškeré výnosy výrobců nad určitou hranici, což přímo odpovídá definici daně,“ řekl mluvčí.

Materiál k mimořádné dani z neočekávaných zisků počítá podle důvodové zprávy také se záložní variantou, kdy by do správy odvodů byla zapojena Finanční správa ČR.

Sněmovna schválila daň z neočekávaných zisků v takzvaném daňovém balíčku. Dopadne na energetické, petrolejářské či těžební firmy a banky od příštího roku. Příjmy z daně mají sloužit k pokrytí mimořádných nákladů, které stát bude mít v souvislosti se stanovením maximálních cen energií. Platit má po dobu tří let od příštího roku do roku 2025. Sazba daně bude činit 60 procent. Návrh musí ještě schválit Senát a podepsat prezident. Daň by měla podle vlády v příštím roce vynést 85 miliard korun a počítá s ní už návrh rozpočtu na příští rok. Ministerstvo financí odhaduje, že na kompenzaci maximálních cen energií bude potřebovat zhruba 100 miliard korun. Další peníze chce získat na odvodech z výroby elektřiny.

Reklama

Doporučované