Hlavní obsah

Oligarcha, který umí převlékat kabáty, chce znovu postavit Mariupol

Foto: SARYMSAKOV ANDREY, Shutterstock.com

Nejbohatší Ukrajinec Rinat Achmetov chce obnovit Mariupol, ve kterém má své ocelárny.

Reklama

19. 4. 17:09

Nejbohatší Ukrajinec Rinat Achmetov hodlá pomáhat s obnovou Mariupolu. Ocelářský magnát si totiž potrpí na velká gesta a činy – ať už jde o odkoupení profesionálního fotbalového klubu nebo o podporu proruských politiků.

Článek

Když koncem února začala ruská invaze na Ukrajinu, část tamních oligarchů byla v té době mimo zemi. Mezi nimi i nejbohatší muž Ukrajiny Rinat Achmetov. Doněcký rodák sice zprvu mlčel a k situaci se nevyjadřoval, teď však slibuje, že až přijde čas, pomůže s obnovením Mariupolu, ve kterém má jeho koncern System Capital Management (SCM) ocelárny.

„Určitě budeme potřebovat bezprecedentní mezinárodní program obnovy, Marshallův plán pro Ukrajinu,“ uvedl Achmetov pro agenturu Reuters. Dodal, že jeho konglomerát SCM Holding – největší soukromý podnik Ukrajiny – určitě sehraje roli při opravách Mariupolu.

„Věřím, že po našem vítězství v této válce všichni znovu vybudujeme svobodnou, evropskou, demokratickou a úspěšnou Ukrajinu.“

Oligarcha, prezidenti a pletky s Ruskem

I když Achmetov může v současnosti působit jako spasitel Ukrajiny, ještě loni vzbuzoval magnát obavy. Tamní prezident Volodymyr Zelenskyj koncem minulého roku varoval před pučem. Během projevu sdělil, že jsou do převratu zapojeni někteří ruští představitelé, jmenoval však i Achmetova. Magnát obvinění odmítl s tím, že jde o lži.

Prezident Zelenskyj navíc minulý rok podepsal zákon o omezení vlivu oligarchů, což se Achmetovi pochopitelně nelíbilo. Ocelářský magnát je totiž zvyklý na moc a na spolupráci nejvýše postavených politiků. Sám je od roku 2007 poslancem ukrajinského parlamentu za Stranu regionů a je považován za „otce východní Ukrajiny“.

Strana regionů je přitom spojená i s bývalým ukrajinským prezidentem Viktorem Janukovyčem, který jí v roce 2006 předsedal. Už tenkrát se Achmetov s Janukovyčem, který byl tehdy premiérem, stýkal a stranu financoval. Společná historie však sahá až do devadesátých let, kdy oligarcha dopomohl Janukovyčovi, aby se s posvěcením tehdejšího prezidenta Leonida Kučmy – jehož zeť byl Achmetovovým přítelem – stal gubernátorem Doněcku. V roce 2010 pak Achmetov podporoval Janukovyče coby prezidentského kandidáta.

Janukovyč během svého mandátu odmítl podepsat asociační dohodu s Evropskou unií, zároveň se snažil o nasměrování země směrem k Rusku. A Achmetovovi to tenkrát nedělalo problém, Janukovyč byl jeho spojenec, v Rusku viděl obchodní příležitosti a mezi rusky mluvícími obyvateli na východě Ukrajiny se Achmetov těšil popularitě.

Dlouholeté přátelství s Janukovyčem se však začalo rozpadat v roce 2014. Stále více Ukrajinců nesouhlasilo se zkorumpovaným prezidentem, který byl mimo jiné obviněn ze zpronevěry veřejných peněz v řádech milionů dolarů. Ve velkých městech se proto zvedla vlna protestů, dnes známá jako Euromajdan. Represivní složky státu tehdy násilně potlačovaly odpůrce Janukovyče a ruského vlivu na Ukrajině – zásahy proti veřejnosti si vyžádaly desítky mrtvých. Někdejší prezident navíc schválil zákon, který zakazoval protesty a umožňoval armádě a policii zasáhnout proti „povstalcům“.

Achmetov ještě koncem února zvládl přesvědčit Janukovyče, aby zákon proti demonstrantům zrušil – pak už se jejich cesty rozdělily. Janukovyč totiž koncem února 2014 uprchl z Ukrajiny do Ruska. Na někdejšího proruského prezidenta Janukovyče vydal Interpol v roce 2015 zatykač.

Kromě jasné vazby na Janukovyče měl nejbohatší Ukrajinec ne zcela viditelné vazby na separatisty ze samozvaných lidových republik, které Rusko využilo jako beranidlo proti Ukrajině, a z jejichž území nyní útočí proti ukrajinské armádě.

Oligarcha údajně udržoval „speciální“ vztah s Alexandrem Borodajem, někdejším premiérem mezinárodně neuznávané Doněcké lidové republiky. Podle agentury Reuters Achmetov v roce 2014 využil svého vlivu v Doněcku a vyjednával se separatisty na východě Ukrajiny. S částí jejich požadavků údajně sympatizoval.

Když ale bylo jasné, jak se Ukrajinci k proruským sympatizantům postaví, Achmetov obrátil a začal svolávat demonstrace proti ruským separatistům, čímž chtěl zvýšit svou popularitu mezi vlastenci v době, kdy byla jeho pověst pochroumaná blízkým vztahem s Janukovyčem.

Fotbalový klub bývalého bosse

Achmetov je na Ukrajině, zvláště na východě, uznávanou osobou, jeho celkové jmění se pohybuje kolem 3,9 miliardy dolarů. Peníze však nejsou jediným důvodem, proč má Achmetov vliv. Přezdívaný doněcký car totiž kromě ocelářského impéria a dobrých vztahů s politiky pečuje i o fotbalový klub FK Šachtar Doněck. Ten získal v polovině 90. let poté, co tehdejší majitel Akhat Bragin – regionální mafiánský boss – zemřel na stadionu po výbuchu bomby.

Vedle klubu převzal Achmetov po Braginovi i obchodní zájmy v Doněcku včetně korporace Lyuks. Historik na Ball State University Sergej Žuk ji podle Eurasianetu označil za „první oficiální firmu, která legalizovala kriminální aktivity doněcké mafie.“ Poté se Achmetovo finanční portfolio už jenom rozrůstalo.

I když nebyl magnát nikdy usvědčen z kriminálních aktivit, je jeho minulost přinejmenším kontroverzní. Achmetov se zjevně nebojí měnit strany – koná zkrátka to, co musí, aby uhájil svůj majetek a své zájmy. A když k tomu pomůže Ukrajině, je to jen příjemný bonus navíc, který mu ve společnosti vynese plusové body. Zároveň dobře ví, že zatímco na Ukrajině bude co do vlivu a bohatství jednička, v Rusku bude jen jedním z mnoha malých.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované