Článek
Německý hrubý domácí produkt letos podle vlády vzroste jen o 0,5 procentního bodu a zhoršila se i prognóza ohledně roku 2027 - ani během něj prý hospodářství neporoste o víc než o jediné procento.
„Hospodářské zotavení, které jsme od letoška očekávali, se kvůli geopolitickým šokům zbrzdí,“ uvedla k tomu spolková ministryně hospodářství Katherine Reicheová.
Německá ekonomika v posledních měsících vysílala signály, že je na cestě k opětovnému, i když zatím jen velmi mírnému růstu. Průmyslové podniky znovu získávaly větší zakázky a dařilo se i konzumu.
Důvěra investorů v německé hospodářství se ale nyní znovu propadá. Podle prestižního institutu ZEW je teď na nejnižší úrovni za poslední tři roky.
Za tento zvrat může hlavně konflikt na Blízkém východě, kvůli kterému jsou pozastavené dodávky řady klíčových surovin. Zároveň vzrostly ceny energií, což se vedle výrobních nákladů může promítat i do poptávky po nových autech. Včetně těch německých.
Situaci komplikuje i celní politika Spojených států. Prezident Donald Trump ji ostatně kvůli válce s Íránem ještě přiostřil – zavedl dodatečná cla na produkty, které jsou z velké části vyrobené z hliníku a oceli, jejichž cena kvůli drahým energiím prudce roste.
Tato cla se týkají například jeřábů, továrních strojů či vlaků, a tvrdě dopadla právě i na německé strojírenství.
Za ekonomickou stagnací Německa ale do značné míry stojí i jeho vlastní problémy. Ať už jde o energetickou transformaci, pomalý přechod k digitalizaci, anebo vysokou míru byrokracie, která brzdí rozvoj nových projektů. Země je navíc silně závislá na průmyslu, který v řadě oblastí čelí tvrdé konkurenci odjinud.
„Už několik let jsme v situaci, kdy výroba v Německu upadá. A kdy je německý průmysl – což je páteř celého hospodářství – vystavený masivnímu tlaku,“ varoval v televizi ZDF šéf svazu německého průmyslu Peter Leibinger.
Berlín podle něj musí urychleně řešit i všechny strukturální problémy, které teď ekonomiku táhnou dolů.
Vláda slibuje reformy. I podle kancléře to vázne
Kancléř Friedrich Merz vyhrál loňské parlamentní volby i se slibem, že německé ekonomice zajistí restart. Merzovi konzervativci ale museli složit vládu se sociálními demokraty a v řadě oblastí spolu nedokážou najít kompromis.
Zatímco Merz je spíše pro působení volné ruky trhu, jeho koaliční partneři chtějí transformaci průmyslu provázat se sociálními jistotami.
„To, čeho jsme zatím dosáhli, mi nestačí,“ prohlásil Merz na pondělní akci německé bankovní asociace. A sociální demokraty v projevu nabádal, aby přestali blokovat jednání o klíčových návrzích. Pomalé zavádění reforem kritizuje i byznys.
„Teď se to dělá kousek po kousku. Jenže my potřebujeme vládu, která má odvahu vsadit celý svůj politický osud na to, aby prosadila reformy. A to v nějakém uceleném konceptu,“ řekl k tomu šéf průmyslového svazu BDI Leibinger.
Německá vláda chce mimo jiné reformovat důchodový systém a postavit ho na udržitelném základu. Penze se doteď vyplácí podobně jako v Česku, tedy z odvodů lidí v produktivním věku. Těch ale bude kvůli demografii ubývat, zatímco počet penzistů poroste.
Na řešení tohoto problému pracuje expertní tým, který má výsledný návrh předložit začátkem léta.
Merz ale už předem naznačil, že samotný důchod v budoucnu vystačí jen na to nejzákladnější. A lidé by si tak měli odkládat peníze na stáří. Sociální demokraté na to reagovali popuzeně a vzkázali, že snižování penzí nedovolí.
Podobně váznou i jednání o reformě daňového systému, ve které by konzervativci chtěli vsadit na výrazné snížení daní z příjmu.
Sociální demokraté to ale chtějí proložit vyšším zdanění těch nejmajetnějších – poslanci CDU/CSU teď přišli s kompromisním návrhem, podle kterého by se tato daň zavedla až dodatečně po úlevách pro ostatní.
Německo chce mimo jiné pomoct i svému průmyslu. Energeticky náročným odvětvím tak nabídlo zastropování cen elektřiny – ale pouze u poloviny spotřebovaného proudu a firmy musí ušetřené peníze investovat do udržitelných projektů.
Řada podniků v tomto opatření nespatřuje nic, co by jim mohlo výrazněji pomoct. Přísná pravidla se ale zavedla i s ohledem na Evropskou komisi, aby tento mechanismus schválila a neoznačila ho za zvýhodňování domácích firem na úkor všech ostatních.
