Hlavní obsah

Cash Only: 230 miliard úspor padne, inflační dieta bude tvrdá

Foto: Shutterstock.com/Singkham

Prudký nárůst cen elektřiny, plynu a tepla bude mít na spotřebu domácností velký dopad.

Reklama

20. 2. 10:00

Martin Jašminský, Zuzana Kubátová a Jiří Zatloukal komentují dění v českém byznysu. Přinášíme vám zkrácenou webovou podobu newsletteru Cash Only – přihlaste se k odběru a pošleme vám ho každý týden do e-mailu.

Článek

„Na inflaci padnou úspory, musíme si klausovsky utáhnout opasky,“ řekl v pořadu Agenda člen bankovní rady ČNB Aleš Michl. Přeložíme-li jeho slova do řeči čísel, inflace se skutečně do úspor českých domácností zahryzne nebývalou silou.

Vezmeme-li objem vkladů, které domácnostem leží na netermínovaných účtech s aktuálním průměrným úrokem 0,32 procenta, a vliv inflace, která má být v průměru za celý rok 8,5 procenta, ztratí peníze uložené na těchto účtech ze své kupní síly téměř 230 miliard korun.

Prodělávat další desítky miliard budou i úspory s lepšími úroky na termínovaných vkladech i ve stavebních spořitelnách, protože i jejich úročení se na rekordní inflaci dívá z uctivé vzdálenosti.

V průběhu dvou covidových let míra úspor domácností vzrostla ze 13 procent v roce 2019 na téměř dvojnásobek v průběhu loňského roku. Příčinou byla omezená spotřeba domácností v důsledku proticovidových opatření a současně pumpování peněz do ekonomiky silou, která v podání vlády Andreje Babiše výrazně převyšovala vydání nutná v souvislosti s důsledky protipandemických opatření.

Ceny rostou prakticky všude a zdaleka nejsme na vrcholu. U řady výrobků a služeb se může člověk zdražování bránit jinou volbou či omezením své spotřeby, ale některá vydání se omezují hůře, zejména jídlo, energie a bydlení. Ta v součtu představují téměř polovinu vydání domácností.

Centrální banka si ve Zprávě o měnové politice 2022 modelovala „šokové zvýšení“ cen energií pro letošek o 20 procent a dodává, že to „zhruba odpovídá aktuální prognóze pro letošní rok“. Prudký nárůst cen elektřiny, plynu a tepla bude mít na spotřebu domácností velký dopad. Zasáhne to všechny domácnosti, ale nejvíce ty nízkopříjmové. U nich podle ČNB vzrostou výdaje na bydlení z 55 na 63 procent z celkových výdajů.

Růst cen energií pro domácnosti i pro firmy chce vláda řešit adresnou pomocí, což určitě potřebným částečně pomůže, ale hlavní část zvýšených nákladů si každý ponese sám, a nejen těch na energie. Na výrobky, služby i úvěry.

Firmy budou letos čelit mnohem silnějšímu tlaku na růst mezd, což v době přehřátého trhu práce a akutního nedostatku lidí ve výrobě dává výhodnější pozici zaměstnancům. I tady budou muset firmy sahat do svých úspor nebo se se zaměstnanci více podělit o své zisky.

Zákon o zachování peněz říká, že peníze nikdy nemizí, pouze se přesouvají. V uplynulých dvou letech se v podobě vládní pomoci, růstu mezd a zadržené spotřeby přesouvaly na účty domácností, letos se začnou přesouvat na účty energetických firem, bank, restaurací, prodejců zájezdů, elektroniky a dalších.

Letošní rok bude rokem zúčtování nákladů za boj s covidem a nezodpovědného prokopnutí schodku státního rozpočtu, a přechodem do stavu, kdy ceny zboží, služeb i úvěrů už zůstanou vyšší, než jsme byli zvyklí z doby před covidem.

Jak říkají s oblibou ekonomové, návrat k normálu.

Zajímají vás dopady ukrajinské krize na akciové trhy, trendy v nájemním bydlení nebo spory okolo dotací na fotovoltaiku? Přihlaste se k odběru Cash Only a kompletní newsletter budete každý pátek dostávat do své schránky.

Sdílejte článek

Reklama

Související témata:

Doporučované