Článek
Čtete ukázku z newsletteru Cash Only, ve kterém Martin Jašminský, Zuzana Kubátová, Jiří Zatloukal a Jiří Nádoba každý pátek komentují dění v českém byznysu. Pokud vás Cash Only zaujal, přihlaste se k odběru newsletteru.
Existují relevantní argumenty pro i proti zachování této tradiční a stále velmi oblíbené formy státem dotovaného spoření. Dovolím si ale vážně pochybovat o tom, že nakonec k nějakému drastickému zásahu do zavedeného systému dojde, byť se k tomu kloní řada odborníků Národní ekonomické rady vlády.
Stavební spoření funguje v Česku bezmála 30 let. V dobách jeho největší popularity měly české domácnosti uzavřených více než 6 milionů smluv a ze státního rozpočtu se na podporu vyplácelo 15 až 16 miliard ročně. Aktuálně je platných smluv zhruba polovina a rozpočet to stojí kolem 4 miliard ročně.
K propadu zájmu o stavební spoření došlo v důsledku postupného omezení státní podpory ze 4,5 tisíce korun ročně na 2 tisíce a prodloužení doby spoření z pěti na šest let.
Kritici stavebního spoření správně poukazují na to, že stavební spoření na pořízení vlastního bydlení nestačí, a že státní rozpočet tak podporuje jen část obyvatel, která stavebko využívá jako státem podporované spoření a může po uplynutí doby použít úspory na cokoliv, třeba na pěknou dovolenou.
Tento argument by však bylo možné použít i u státem přímo a daňově podporovaného penzijního připojištění či životního pojištění. Také ho nemá každý, a stejně jako stavební spoření samo o sobě na zajištění vlastního bydlení nestačí, s ohledem na průměrnou spořenou částku vám penzijní připojištění nezajistí v důchodu stejnou životní úroveň jako v produktivním věku.
Tak jako penzijní připojištění může seniorům spolu se státním důchodem vylepšit finanční rozpočet, můžou úspory ze stavebního spoření usnadnit cestu k vlastnímu bydlení ve spojení s hypotékou, na jejíž získání potřebuje žadatel podle věku 10 až 20 procent vlastních úspor.
Stavební spoření ale určitě potřebuje modernizovat, jak správně navrhuje v podcastu Ve vatě Markéty Bidrmanové odborník na financování bydlení Libor Ostatek.
Stavební spořitelny spolu s mateřskými bankami už jistě připravují modernizační návrhy, aby mohly úspěšně u zákonodárců lobbovat za jeho zachování. Stavební spoření je s ohledem na již v minulosti sníženou státní podporu a prodloužení doby spoření na hraně atraktivity a další státní omezení by mohla znamenat jeho konec.
Není pravda, že by se stavební spoření zcela míjelo účinkem. Překlenovací a standardní úvěry ze stavebního spoření dosahují poměru téměř 90 procent k naspořeným 366 miliardám na konci roku 2021. Průměrná cílová částka, na kterou lidé spoří, se také loni zhruba zdvojnásobila na 808 tisíc korun, což signalizuje vyšší zájem lidí čerpat po ukončení spoření úvěr na bytové účely.
Omezení, či dokonce zrušení stavebního spoření není v současné době ani tak ekonomické téma, jako téma politické. Byla by pro to totiž nutná změna zákona. Opozice je silně proti a jednotní v tomto směru nejsou ani představitelé vládnoucích koaličních stran.
I kdyby se nakonec podařilo stavební spoření silou těsné většiny omezit, či dokonce zrušit, je víc než pravděpodobné, že opoziční i některé koaliční strany by jeho zachování vtělily do svých volebních programů a v případě volebního úspěchu by se zrušení stavebního spoření odvolalo dříve, než by začalo platit.
Současný ministr financí navíc ve svých úvahách o omezení či zrušení stavebního spoření musí počítat s pro něj nežádoucím efektem. Lze víc než s jistotou očekávat, že kdyby dosáhly úvahy o omezení či zrušení stavebního spoření reálnější podoby, přišla by vlna uzavírání nových smluv, aby lidé získali aktuálně platnou podporu.
Než by začaly platit nové podmínky, mohlo by dojít dočasně k výraznému nárůstu státních výdajů na podporu stavebního spoření a úspora přijít až v době, když už třeba s odezněním energetické krize nebude tak třeba.
Zajímají vás nové investice Agrofertu, potíže českých hospod nebo otázky kolem zdanění kryptoměn? Přihlaste se k odběru Cash Only a kompletní newsletter budete každý pátek dostávat do své schránky.
