Článek
Emisní povolenky v našich předvolebních debatách a kampaních slouží hlavně ke strašení a přehánění s malou znalostí skutečné podstaty a hrozeb. Povrchní debaty zpravidla politici končí striktním odmítnutím a slibem, že u nás zavedení povolenek ETS 2 nepřipustí.
Takový přístup je ale krátkozraký. Z ekonomického pohledu je totiž pozorovatelná klimatická změna důsledkem dlouhodobého rozsáhlého tržního selhání: ekonomičtí aktéři mohou spalovat fosilní paliva, aniž by museli hradit jimi způsobené náklady. Nejefektivnějším cestou, jak takové tržní selhání řešit, je emise skleníkových plynů zpoplatnit. A právě k tomu již dnes slouží systém evropských emisních povolenek ETS 1. Nově má být rozšířen o systém ETS 2 cílený i na emise v dopravě a vytápění budov.
Očekávané dopady nových povolenek ETS 2 nemusí být dramatické, pokud jejich tržní cena zůstane v rozumných mezích. Jak ukazují i naše propočty v nové studii IDEA při CERGE-EI, při ceně povolenky 55 eur za tunu do ovzduší vypuštěného CO₂ by průměrná česká domácnost zaplatila zhruba o 5 tisíc korun ročně více, tedy méně než jedno procento svého rozpočtu. To je s ohledem na velké přínosy k ochraně společného životního prostředí a klimatu únosný náklad, obzvláště pokud navíc uvážíme možnost kompenzací chudším domácnostem.
Problém by nastal pouze tehdy, pokud by se ceny povolenek vydaly k hranici stovek eur. To by mohlo vyšponovat ceny vytápění a dopravy a způsobit až sociální otřesy a odmítnutí politiky ochrany klimatu jako celku – tedy vést k pravému opaku toho, čeho se má pomocí systému ETS dosáhnout.
Seznam Zprávy pro vás připravily seriál, kde najdete o nových emisních povolenkách vše, co vás zajímá:
Seriál
Od roku 2027 by měly začít platit emisní povolenky ETS 2. Jejich zavedení a dopady se projeví v peněženkách prakticky všech domácností nejen v Česku, ale po celé Evropě.
Seriál SZ Byznys přináší odpovědi na základní otázky.
V již zmíněné studii ukazujeme, že současné mechanismy, které mají bránit prudkému růstu cen povolenek, jsou nedostatečné a v některých případech mohou cenové šoky dokonce zesilovat. To je obzvlášť rizikové u nového systému ETS 2, který od roku 2027 zahrne i vytápění domácností a paliva v dopravě – tedy oblasti, kde se náklady na povolenky do výdajů domácností promítnou okamžitě.
Doporučujeme proto zavést tzv. cenové pásmo: tedy dolní hranici, pod kterou povolenky nebude možno vydražit, a horní hranici, na které se cena shora automaticky zastropuje. Jde totiž o již ověřený nástroj běžný v jiných emisních systémech, například v Kalifornii v USA nebo na Novém Zélandu. A podle odborné ekonomické literatury i experimentů je dokonce účinnější než stávající evropský stabilizační mechanismus, tzv. rezerva tržní stability. Vymezené cenové pásmo by přitom zachovalo hlavní přednost povolenek – tržní motivaci k přechodu znečišťovatelů na čistší technologie –, jen by odstranilo hrozbu extrémních cenových výkyvů a zvýšilo cenovou předvídatelnost.
Zavedení cenového pásma by systém emisních povolenek ETS 2 velmi přiblížilo systému uhlíkové daně, který získal podporu i desítky nositelů Nobelovy ceny za ekonomii. A ekonomická logika je zde jasná: cena povolenek by se měla odvíjet od výše škod, kterou emise skleníkových plynů skutečně napáchají. Odhady těchto škod jsou sice poměrně hrubé, většina z nich je ale výrazně vyšší než dnešní cena povolenek. Povolenky prostě nejsou „výmyslem Bruselu ke zdražování“, jak mnozí tvrdí, ale velmi efektivním a poměrně levným poplatkem za soukromé poškozování společně sdíleného životního prostředí a klimatu.
Není překvapivé, že proti systému ETS otevřeně vystupují vlastníci fosilních paliv a zastaralých technologií – chrání tím své soukromé zisky, často prostřednictvím podporovaných řečníků či samozvaných „expertů“. Skutečně znepokojivé ale je, že většina českých politiků napříč spektrem o těchto souvislostech mlčí, nebo je dokonce odmítá. Jen ojedinělé výjimky dokážou jasně vysvětlit, že ETS je nejefektivnější cestou ke snižování emisí a že výnosy z povolenek mohou sloužit k podpoře domácností, které jsou náklady nejvíce ohrožené.
Dokud se bude česká politika stavět k evropským klimatickým nástrojům jen jako k cizímu diktátu s cílem uvalit na nás další daně, zůstanou dezinformace a odpor veřejnosti silnější než fakta. Místo strašení a plytkých mediálních výroků potřebujeme především věcnou, odbornou a konstruktivní debatu, která občanům srozumitelně vysvětlí logiku i smysl celého systému.
