Článek
Evropa už jeden technologický zlom zaspala. V oblasti umělé inteligence sice zůstáváme důležitým výzkumným hráčem, ale klíčové firmy, infrastruktura i kapitál skončily jinde. Teď máme druhou šanci s názvem kvantové technologie. Ty mohou zásadně ovlivnit výpočetní kapacitu, šifrování, obranu i vývoj nových materiálů. Abychom ale nezůstali opět jen u publikací a prototypů, je potřeba jednat rychle.
Zatímco EU do kvantového výzkumu investovala od roku 2018 přes 11 miliard eur veřejných prostředků, do evropských kvantových startupů směřuje pouze 5 % globálních soukromých investic. Oproti tomu USA přitahují přes 50 % těchto soukromých investic a v roce 2023 se jejich objem téměř ztrojnásobil. V Evropě se naopak soukromé investice do kvantového sektoru meziročně propadly o 40 %.
Z pohledu VC fondů je kvantový sektor typický „deep tech“, tedy technologický sektor s náročným vývojem, nejasnými obchodními modely a dlouhým investičním horizontem. Startupy často vznikají jako univerzitní spin-offy (firmy, které vznikly z výzkumu na univerzitách), ale chybí jim cesta na trh. Pokud má Evropa tuto mezeru překlenout, nestačí jen další granty. Potřebujeme prostředí, které snižuje riziko soukromých investic a zároveň zajišťuje, že vznikne poptávka, produkty a zákazníci.
VC fondy
VC fondy neboli fondy rizikového kapitálu jsou investiční fondy, které shromažďují peníze od investorů a investují je do začínajících, inovativních společností (startupů) s cílem dosáhnout vysokého zhodnocení v horizontu několika let. Tyto fondy se zaměřují na společnosti s vysokým růstovým potenciálem a globálními ambicemi.
Inspirací může být americky model, kdy agentury jako DARPA, NASA nebo DoD financují nejen výzkum, ale i pilotní zakázky pro startupy. Často jde o technologie s tzv. „dual-use“ využitím, tedy využitelné jak v civilním, tak i v obranném sektoru. Kvantové technologie se tak rovnou dostávají do aplikací pro průmysl i obranu. EU se tímto směrem začíná ubírat také. Plánovaný Quantum Act a fondy jako Scaleup Europe Fund mají ambici vytvořit fungující kvantový trh. Dnes však v Evropě téměř chybí investoři schopní vést kola nad 100 milionů eur. Firmy tak často hledají kapitál mimo evropský kontinent.
Přitom kvalitní evropské startupy už existují. Francouzský Pasqal získal 100 milionů eur a prodal svůj kvantový systém Aramcu. Alice & Bob letos vybrali stejnou částku na stavbu univerzálního kvantového počítače. Finské IQM má přes 170 milionů eur a buduje datacentra v Německu a Finsku. V roce 2024 vzniklo v Evropě osm z 19 nových světových kvantových startupů. Postup tu je, jen ho musíme udržet.
Z vlastní zkušenosti mohu říct, že když má firma jasný produkt a zákazníka, přichází i soukromý kapitál.
Evropa má nyní druhou šanci a neměla by ji znovu promarnit. Kvantová strategie musí být víc než jen grantový rámec. Musí být impulzem ke vzniku evropského kvantového trhu, který přitáhne kapitál, výzkum, firmy i talent.
