Článek
Komentář si také můžete poslechnout v audioverzi.
Jestli nám něco Ježíšek přinesl pod vánoční stromeček z hlediska ekonomiky, tak bych řekl, že to je rozhodně optimismus. Samozřejmě opatrný, to nám Čechům sluší nejvíc. Ale rozhodně patrný, který se odráží i ve velmi pozitivních zprávách.
Ta, která nám zahrála i na strunu národní hrdosti, je, že jsme v žebříčku vyspělých ekonomik sestavovaném respektovaným časopisem The Economist obsadili šestou příčku. Tedy jsme podle Economistu byli loni šestou nejúspěšnější ekonomikou na světě. Až za námi byli Poláci, Kanaďané, Američané, Němci, Švýcaři, Slovinci a samozřejmě také Slováci (to nás potěší vždycky nejvíc).
Co nás vyšvihlo tak vysoko, když jsme posledně byli 18.? Růst ekonomiky, zkrocená inflace, příznivý vývoj nezaměstnanosti nebo i výkonnost akciových trhů. Hodnocení respektovaného časopisu potvrzují i čísla z makroekonomické predikce Ministerstva financí z listopadu, podle níž patříme mezi nejrychleji rostoucí ekonomiky v Evropské unii a letošní rok má být také v tomto směru dobrý. Loňský růst byl navíc tažený právě tím probouzejícím se optimismem v nás. Tedy tím, že jsme začali více utrácet, protože cítíme, že jsou tu dobré časy. Takže platí to, že se máme dobře, i když to neradi dáváme znát a raději si ukazujeme, co je špatně a co se nám nedaří.
Navíc máme našlápnuto být velmi úspěšní i do budoucna. To ukázal například žebříček, který v českých médiích moc vidět nebyl. Respektovaný harvardský Growth Lab sestavil pořadí zemí s ohledem na to, jak jsou připravené těžit ze světového megatrendu dekarbonizace. A Česko je v naprosté špičce. Konkrétně třetí, před námi skončilo jen Japonsko a Německo. Tento „Greenplexity Index“ posuzuje, jak je země zapojená do „zelených“ hodnotových řetězců – tedy jak rozmanité výrobky umí dodat a jak jsou technologicky vyspělé. A Česko v tom exceluje. V hodnocení Harvardu jsme prostě technologickým tygrem s hlubokým know-how v oblastech, které budou hnacím motorem dekarbonizace. Jak zhodnotil ředitel Growth Labu Riccardo Hausmann: „Náš index ukazuje, kdo je připraven vést.“ A my jako Česko připraveni jsme.
Ona dekarbonizace totiž neznamená jen to, že se instalují soláry, ale mění se s ní celý fyzický svět. Úspornější procesy potřebují nové technologie, a ty my v našich firmách vyrábět umíme. Vidím to jako investor do řady odvětví, jak se poptávka po komplexních českých produktech, které jsou precizní, zvyšuje.
A dokazují to i analýzy Druhé ekonomické transformace, které se promítají do projektu Mapa příležitostí. Ty na základě podrobných dat z českého exportu dospěli k témuž, co experti z Harvardu. Že Česko je na špičce ve světě v tom, aby mohlo z dekarbonizace profitovat, protože zkrátka umí vyrábět turbíny, produkty pro elektromobilitu, síťové prvky a desítky dalších produktů, které s tímto trendem souvisejí. A nejnověji ukazuje, jak tato část naší ekonomiky může posílit.
Aktuálně tvoří „clean tech produkty“ lehce přes pětinu našeho vývozu. V nominální hodnotě jde o 1,2 bilionu korun. Do pěti let podle růstových trendů to bude plná třetina našeho exportu a celkový objem se dokonce zdvojnásobí na bezmála 2,5 bilionu korun. Průměrný růst clean tech vývozu má být přes 10 procent ročně, zatímco celý export poroste „jen“ o 3,5 procenta.
Co to ukazuje hlavně? Že máme našlápnuto dobře, jen musíme náš potenciál využít. Ten nemáme jen v clean techu. Je mnoho dalších oblastí, kde můžeme vítězit a dostávat se do špiček žebříčku. Naše ekonomika musí pokračovat v modernizaci a stále více se odpoutávat od té pověstné montovny – tedy subdodavatelského modelu – a naopak stále více se přesouvat k vyšší přidané hodnotě.
Nebude to snadná cesta – musíme se vypořádat s vysokou závislostí na autoprůmyslu, nedostatkem pracovní síly, vysokými cenami energií, stále se zhoršující dostupností bydlení či stále složitou byrokracií. S tím rostoucím optimismem by nám to ale mohlo jít lépe a máme si připomínat právě tyto dobré zprávy, abychom viděli, že to má smysl. Opačná cesta totiž vede k tomu, co zažívá například Slovensko – odliv mozků, velmi nízký až žádný růst ekonomiky. A to už není rozhodně pěkná představa.
