Článek
Úrokové sazby jsou klíčovým nástrojem české měnové politiky – tím, že Česká národní banka nastavuje jejich výši, reguluje množství peněz v oběhu, a zásadně tak ovlivňuje inflaci, hospodářský růst a zaměstnanost v České republice.
V malé a otevřené ekonomice, jako je Česká republika, patří k nejdůležitějším přenosovým cestám měnové politiky kurzový kanál.
Kurzový kanál
Jde o mechanismus, kterým centrální banka ovlivňuje měnový kurz, aby dosáhla cílů měnové politiky, jako je cenová stabilita. Tento mechanismus zahrnuje přímé intervence na devizovém trhu, které ovlivňují nabídku a poptávku po měně, a nepřímo přes úrokové sazby a jejich vliv na investiční aktivitu a vnější ekonomickou situaci.
Zvýšení domácích sazeb obvykle zvyšuje relativní výnos aktiv v korunách vůči zahraničí, roste poptávka po koruně a kurz má tendenci posilovat. To zlevňuje dovoz (rychlejší dopad na ceny dovážených komodit a vstupů) a se zpožděním ovlivňuje i konkurenceschopnost exportérů; výsledkem je dopad na inflaci. V opačném směru funguje snížení sazeb. Tento mechanismus ČNB výslovně popisuje ve svých materiálech k měnové politice.
Dění ve světě i u nás ovlivňovalo vývoj úrokových sazeb a zanechalo stopu na strategii ČNB od vstupu České republiky do EU v roce 2004 přes globální finanční krizi v roce 2008 až po relativně nedávnou pandemii Covidu-19 či začátek války na Ukrajině.
Vstupem do EU začala naše republika využívat příležitostí jednotného ekonomického prostoru a obchodní i cestovní svobody. Výhody členství se projevily i v roce 2008, kdy nastala světová finanční krize – ta vedla k posílení regulace finančního sektoru a ke vzniku mechanismů pro reakci na systémová rizika. ČNB zareagovala snižováním úrokových sazeb. Dvoutýdenní repo sazba dosáhla v únoru 2008 svého vrcholu na 3,75 % a následně byla snížena na 2,25 % v prosinci, jako opatření ke zmírnění negativních dopadů krize na ekonomiku a podpoření dostupnosti úvěrů.
Repo sazba je využívána při finančních operacích na trhu, jejichž prostřednictvím např. Česká národní banka reguluje množství peněz v oběhu.
K dalšímu navýšení přistoupila ČNB po zvolení Donalda Trumpa prezidentem a začátkem listopadu, po volbách do Poslanecké sněmovny. Následně se sazby průběžně zvyšovaly jednou za dva až tři měsíce až do února 2020, kdy s prvními zaznamenanými českými případy Covidu-19 dosáhly výše 2,25 %.
Za první polovinu roku 2022 vzrostly dvoutýdenní repo sazby na 7 % a na této úrovni setrvaly až do prosince 2023. Ačkoliv od té chvíle do současnosti se za průběžného klesání dostaly úrokové sazby na poloviční výši 3,5 %, dosavadní vývoj úrokových sazeb za posledních dvacet let ukazuje, že ekonomická stabilita je značně závislá na nepředvídatelných vnějších faktorech. Aktuální globální konflikty a nedávné ekonomické otřesy nám proto připomínají, že musíme být připraveni na dynamické změny a udržení stability bude vyžadovat inovativní a proaktivní přístup k měnové politice, v níž bude přizpůsobivost naprosto klíčovou vlastností.
Úroková diference ČNB vs. ECB/Fed a dopad na podnikání
Rozdíl mezi českými sazbami a sazbami v eurozóně či USA (tzv. úroková diference) významně formuje měnové podmínky přes kurz. V okamžiku, kdy je česká sazba relativně vyšší než v eurozóně, má to tendenci podporovat korunu – držba korunových aktiv je relativně atraktivnější. ČNB opakovaně zmiňuje, že měnové podmínky jsou dány kombinací úrokových sazeb a kurzu a že kurzový kanál patří mezi nejvýznamnější cesty, jak se politika promítá do inflace a reálné ekonomiky.
Co to znamená pro firmy: Silnější koruna zpravidla ztěžuje pozici exportérům (stejná cizoměnová tržba se po přepočtu do Kč sníží) a zlepšuje pozici importérů (levnější dovozní vstupy a zboží). Slabší koruna působí opačně: pomáhá exportu, ale zdražuje importy a může zvyšovat inflační tlaky. Tento mechanismus pravidelně zmiňují analytické materiály (ČNB i tržiště).
A jaká byla realita let 2024 až 2025? Dokumenty ČNB popisují, že šíře úrokové diference vůči eurozóně se v roce 2024 zmenšovala (konvergence politik ČNB a ECB), což tlumilo dřívější podpůrné efekty pro kurz. Naopak v části roku 2025 analytici upozorňovali, že nominální (a na začátku roku i reálná) diference opět podporovala korunu. V praxi proto firmy čelí proměnlivým kurzovým podmínkám podle vývoje diference.
Co s tím mohou dělat exportéři a importéři
Zafixovat kurz budoucích plateb – pomocí termínových obchodů (forwardy, vč. variant s klouzavou či amortizační splatností) lze dnes sjednat budoucí směnu za pevný kurz a chránit marži proti pohybu koruny. Užitečné při očekávané volatilitě, změnách úrokové diference nebo při rozestupu mezi vystavením nabídky a inkasem faktury.
Získat flexibilitu přes opce či opční struktury – měnové opce dávají právo (ne povinnost) směnit za sjednaný kurz; lze je skládat do struktur, které chrání před nežádoucím pohybem a ponechávají podíl na příznivém trendu.
Průběžně vyhodnocovat „měnové podmínky“ – sledovat nejen aktuální sazby ČNB, ale i směr politik ECB/Fed a tržní očekávání, protože právě kombinace sazeb a kurzu určuje podmínky financování i konkurenceschopnost.
