Hlavní obsah

Reálné mzdy Čechů: od zdi ke zdi

Foto: Radek Cihla, Seznam Zprávy

Ilustrační snímek.

Českým zaměstnancům se loni reálné mzdy zásadně propadly. Jednak jen sporadicky žádali o navýšení platů, ale „skousli“ to také proto, že jim v předchozích letech naopak nadprůměrně rostly. Extrémy ale ekonomice neprospívají.

Článek

Společně s Lotyši a Maďary se českým zaměstnancům nejvíc snížily reálné mzdy, ve čtvrtém čtvrtletí minulého roku se propadly o 14–15 procent. Jinde v Evropě platy meziročně poklesly jednociferným tempem, vyšší reálné mzdy ohlásily pouze Slovinsko, Bulharsko a Řecko.

Ukazují to data Eurostatu, která mapují mzdové náklady v podnikatelském sektoru, po odečtení aktuální inflace.

Důvodem je zdražování, při kterém Česko patřilo k pěti nejvíc postiženým zemím. Od nejhoršího přitom tuzemské domácnosti zachránil úsporný tarif na elektřinu a odpuštění odvodů za obnovitelné zdroje. Obě opatření snížila podle výpočtu Českého statistického úřadu koncem roku inflaci o 3,5 procenta.

Zároveň Češi patřili k těm zaměstnancům, kteří nejméně žádali o navýšení platů. Podle Eurostatu proto zdejším podnikům stačilo zvýšit mzdové náklady nominálně o tři procenta, stejně jako ve Španělsku, Portugalsku, Itálii a Dánsku, tedy v zemích s mnohem nižší inflací.

Jedním z důvodů, proč Češi připustili tak prudké snížení reálných platů, může být okolnost, že se jim v předchozích letech naopak nadprůměrně zvyšovaly. Pokud se započte vliv zrušení superhrubé mzdy, vyrostly v letech 2019–2021 platy v podnikatelském sektoru o devět procent, tedy nejvíc po Bulharsku, zemi se zdaleka nejnižší mzdovou úrovní v EU. Přitom v průměrné zemi EU mzdy reálně klesaly také během období covidu.

Největší propad mzdových nákladů v soukromé svéře

reálný pokles/růst v procentech

3. čtvrtletí 2022 proti 3. čtvrtletí 20214. čtvrtletí 2022 proti 4. čtvrtletí 2021proti 4. čtvrtletí 2019
Lotyšsko-18,1-14,9-11,6
Česko-16,2-14,5-6,8
Maďarsko-10,4-14,4-9,5
Itálie-8,7-9,8-11,6
Slovensko-5,9-9,6-1,5
Estonsko-17,8-8,2-11,7
Švédsko-5,1-8-8,4
Finsko-7,3-7,4-7,8
Rakousko-6,5-7,1-1,4
Portugalsko-5,4-7-2,7
Polsko-3,6-6,5-3,7
Dánsko-7,7-5,7-8,3
Chorvatsko-4,3-5,6-8,7
Litva-7,5-5,41,1
Nizozemsko-12-4,9-10,2
Belgie-5,9-3,6-7,6
Německo-11,2-3-2,4
Španělsko-6,5-2,7-5,3
Francie-2,5-2,3-1,5
Rumunsko-1,7-1,84,9
Irsko1,2-0,7-3,3
Slovinsko-7,60,45
Řecko00,6-0,7
Bulharsko-1,31,512,7
EU-7,1-5,2-5,8

Poznámka: Tabulka srovnává nominální růst mzdových nákladů a inflaci. V případě Česka započten vliv zrušení superhrubé mzdy.

Zdroj: Eurostat; Výpočet: Seznam Zprávy

Proto ve srovnání s posledním předcovidovým rokem brali Češi loni na konci roku „jen“ o sedm procent méně. To byl až jedenáctý nejhorší výsledek v rámci EU. Ani tento výpadek však nemusí průměrného zaměstnance tolik bolet. Například v letech 2016–2019 vyrostly mzdové náklady českých podniků reálně o patnáct procent. Srovnatelným tempem se zvyšovaly jen v šesti dalších východoevropských zemích.

S každou vládou jiný extrém

Podle expertů ovšem mohl tuzemské ekonomice uškodit sám fakt, že se vývoj zdejších mezd pohyboval z extrému do extrému.

„Nevíme, do jakého světa se probouzíme,“ popsal situaci běžného spotřebitele hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš. V letech 2020 a 2021 motivovaly vyšší čisté mzdy k úsporám, po pádu reálných příjmů v loňském roce zažilo Česko „jeden z nejhlubších propadů spotřeby v Evropě“. V důsledku dosáhla zdejší ekonomika už loni v létě na hranici recese.

Ekonom Bureš připomíná, že na mzdovém vývoji „ode zdi ke zdi“, má zásadní podíl vládní politika. Nejde jen o zrušení superhrubé mzdy. Za premiéra Andreje Babiše se mimořádně zvyšovaly platy milionu zaměstnanců ve veřejném sektoru, tedy ve školství, zdravotnictví, policii, armádě, na úřadech a v kultuře. Naopak vláda Petra Fialy se chovala „uměřeně“.

Soukromé firmy se přizpůsobovaly právě tomuto vývoji. Zatím dopadli veřejní zaměstnanci v průměru lépe. Jejich reálné mzdy se loni snižovaly ještě o trochu rychleji, přesto ani koncem roku na tom nebyli hůře než v časech před covidem.

Související témata:

Doporučované