Článek
Správa železnic vybrala v soutěži architektonický návrh pro další nové nádraží u budoucích vysokorychlostních tratí. Terminál vyroste vedle dálnice D1 u odbočky na Jihlavu, kam z něj povede regionální trať.
Každý druhý rychlovlak z Prahy nebo Brna by měl v budoucnu zajíždět přímo do Jihlavy. Povede-li se trať dokončit a zprovoznit pro expresy s rychlostí přes 300 km/h, měla by přímá cesta z Jihlavy do Prahy trvat jen 39 minut. Do Prahy a do Brna by měl v budoucnu vyrážet přímý rychlovlak každou hodinu.
„Díky vysokorychlostním tratím se bude Česká republika zmenšovat,“ uvedl při vyhlášení soutěže v Jihlavě ministr dopravy Martin Kupka. Celá trať Praha–Brno by se podle aktuálních plánů ministerstva a Správy železnic měla začít stavět do roku 2030.
Autorem vítězného návrhu je francouzsko-české konsorcium AREP ARCHITECTES – MONOM, za českou stranu je hlavním autorem zlínský architekt Igor Hobza. Soutěžilo 25 návrhů, ten vítězný zabodoval podle poroty mimo jiné přehledností přestupních vazeb a dobře vyřešeným autobusovým nádražím.
Podle vítězné studie by měl být nyní vypracován stavební projekt, který ale Správa železnic coby investor bude muset ještě obhájit před úřady v rámci územního a stavebního řízení. Totéž se týká celé rychlotrati, úřední procedury tak mohou nakonec stavbu ještě zdržet.
V Jihlavě jsou se zvoleným řešením spokojeni díky tomu, že nová stavba ani koleje nezasáhnou přímo do života ve městě a zároveň jeho obyvatelům zajistí rychlé spojení. Jiné obce podél trati – často menší vesnice, kolem nichž povedou koleje, ale vlaky v nich nebudou stavět – si ale již chystají právní argumenty pro blokování stavby.
Na budoucí trati Praha–Brno jde například o obec Košice u Kutného Hory. S dalšími 11 obcemi v okolí už si najala právníky a podala protest k Ministerstvu životního prostředí, podle kterého stát odbyl při trasování celkové posouzení dopadů na „fragmentaci krajiny a snížení její prostupnosti“.
