Článek
Na začátku července přistála na účtech majitelů státních protiinflačních dluhopisů, které byly vydány v červenci 2019, zajímavá suma peněz. „K datu 1. července 2025, tj. k datu splatnosti dluhopisu, bylo vyplaceno celkem 5,96 miliardy korun,“ uvádí Stefan Fous, mluvčí Ministerstva financí. Z této částky pak 5,84 miliardy korun připadalo na jmenovitou hodnotu dluhopisu.
Peníze byly vyplaceny podle ministerstva více než čtyřem tisícům vlastníků. „Mezi vyplacenými částkami se nejčastěji opakovala hodnota blížící se jednomu milionu korun,“ dodává Fous.
Ojedinělá příležitost
Protiinflační dluhopis České republiky byl upsán v celkové výši téměř pěti miliard korun. „V následujících pěti výnosových obdobích byly vydány další tranše tohoto dluhopisu formou reinvestice výnosu v celkové jmenovité hodnotě 1,73 miliardy korun,“ říká Fous. Během let ale měli investoři možnost požádat o předčasné splacení, což část udělala.
Za šest let se investice do dluhopisů zhodnotila o zhruba čtyřicet procent, což odpovídá čistému ročnímu zhodnocení o 5,7 procenta (již po zdanění; co dostali investoři na účet). Státní protiinflační bondy tak suverénně poráží spořicí účty, které v té době byly úročeny v rozpětí 0,39 procenta až po 3,1 procenta.
Naopak zaostávají za zhodnocením investice do českých akcií. Ty přinesly za šest let zhodnocení ve výši téměř 92 procent včetně vyplacených dividend. Ještě vyšší výnos přinesla sázka na americké akcie, jejichž hodnota se podle indexu S&P 500 více než zdvojnásobila.
Státní dluhopisy jsou však oproti akciím méně rizikovou investicí a jsou vhodné pro konzervativnější investory. Úroková sazba se u emise z července 2019 odvíjela od míry roční inflace, která byla navýšena o půl procentního bodu. Bondy tak představovaly zajímavou ochranu před inflací, což se ukázalo v následujících letech, kdy po koronavirové pandemii prudce vyskočily ceny zboží a služeb. Vrcholu dosáhla inflace v roce 2022, kdy byla 15,1 procenta.
Zhodnocení se proto u státních dluhopisů od 1. července 2021 do 1. července 2023 pohybovala přes deset procent. A to konkrétně od 1. 7. 2021 do 1. 7. 2022 to bylo téměř 14,7 procenta a v následujících dvanácti měsících to bylo 13,2 procenta.
Pro investory tak šlo o velmi zajímavé a bezrizikové zhodnocení. „Pro drobné investory to byla mimořádně atraktivní příležitost – prakticky bezriziková investice se zajištěním proti inflaci, jakou dnes na trhu nenajdou,“ zdůrazňuje investiční specialista finančně-poradenské společnosti Fingo Jiří Fajt. Za zajímavou a pro konzervativního investora ojedinělou investici považuje státní protiinflační dluhopisy rovněž finanční poradce finančně-poradenské skupiny Partners Lukáš Urbánek.
O co byla investice zajímavější pro malé investory, tak o to méně lukrativní byla pro stát. „Pro stát to byla velmi drahá forma financování, zejména v letech s vysokou inflací. Investoři získali nadstandardní a v podstatě garantovaný výnos, zatímco stát platil výrazně více, než by musel při standardní emisi dluhopisů,“ upozorňuje Fajt.
Ministerstvo financí ostatně již na začátku roku 2022 emise protiinflačních dluhopisů zastavilo a neuvažuje o dalším vydávání podobných bondů. „Ministerstvo financí aktuálně nevydává emise státních dluhopisů určených pro občany, neboť z hlediska efektivní správy státního dluhu a nastavování strategie jeho financování je žádoucí se zaměřit na diverzifikaci dluhových nástrojů,“ doplňuje Fous.
A jak by vlastníci dluhopisů měli s vyplacenými penězi naložit? „Ať už investor obdržel z protiinflačních dluhopisů jakoukoli částku, není vhodné ji ponechat neúročenou na běžném účtu,“ doporučuje Jan Berka, hlavní ekonom investiční platformy Portu. Podle něj by konzervativní investor měl volné prostředky postupně rozmístit mezi akcie, dluhopisy, komodity a nemovitosti.
„Vhodné je rozdělit investici alespoň do dvou tranší s odstupem přibližně tří měsíců. Nezainvestované prostředky mezi tranšemi lze krátkodobě držet například ve fondech peněžního trhu, které jsou likvidní a nabízejí vyšší úrok než běžné účty,“ doplňuje Berka. Čtyřicet procent by vložil do akcií přes fondy ETF (burzovně obchodované fondy), které kopírují světové akciové indexy. Dalších čtyřicet procent peněz by investoval do dluhopisů a po deseti procentech by dal do realit a zlata a to rovněž s využitím ETF.
Jak investovat zisk z dluhopisů
Akcie doporučují v různé míře zařadit do portfolia i další experti. „Portfolio s objemem jeden milion korun bych složil z 50 procent z vládních dluhopisů a třiceti procent velmi bezpečných korporátních dluhopisů. Typově od velkých českých emitentů jako CSG nebo Alwyn. Zbylou pětinu bych vložil do akcií,“ radí portfolio manažer společnosti Cyrrus Tomáš Pfeiler.
Podobně se vyjadřuje Urbánek: „Pro horizont šesti let by měl mít vyvážený investor ve svém portfoliu 25 procent akciové složky a 75 procent dluhopisové. Takové portfolio by mělo zajistit přiměřený výnos za cenu přiměřeného rizika.“ Investice do akcií by měly jít podle něj do fondů, které investují v celém světě.
Fajt dokonce doporučuje vložit do akcií 40 až 60 procent. „Přičemž platí, že čím je klient konzervativnější, tím menší bude podíl akcií,“ dodává Fajt. U konzervativnějších investorů s delším horizontem se podle něj vyplatí kombinace kvalitních dluhopisových fondů a široce diverzifikovaných akcií.
