Článek
Ruská centrální banka v pátek podle očekávání snížila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 16 procent. Inflační očekávání v posledních měsících mírně vzrostla, uvedla banka v tiskové zprávě. Centrální bankéři chtějí udržovat měnovou politiku tak přísnou, jak bude nutné k návratu k inflačnímu cíli kolem čtyř procent. To znamená, že sazby zůstanou poměrně vysoké i nadále.
Podle prognózy centrální banky se roční inflace v příštím roce sníží na čtyři až pět procent. Základní inflace podle prognózy dosáhne ve druhé polovině roku 2026 úrovně čtyř procent. V roce 2027 a v dalších letech zůstane roční inflace na cílové úrovni kolem čtyř procent, předpovídají centrální bankéři.
V říjnu a listopadu aktuální sezonně očištěný růst cen zpomalil na průměrnou míru 4,6 procenta v ročním vyjádření z 6,6 procenta ve třetím čtvrtletí letošního roku.
Ukazatel jádrové inflace podle centrální banky dosáhl v průměru 4,3 procenta proti 4,1 procenta v předchozím čtvrtletí. Většina ukazatelů inflace v posledních měsících zůstala v průměru nad čtyřprocentním cílem. Roční inflace k letošnímu 15. prosinci dosáhla 5,8 procenta a do konce roku by měla zůstat pod šesti procenty.
„Mohu s jistotou říci, že jsme ušli značnou část cesty, ale druhá polovina, jak víme, je vždy těžší. Jeden měsíc nízké inflace rozhodně nestačí. A proto se mimochodem nezaměřujeme a nevěnujeme větší pozornost ani měsíční inflaci, ale tříměsíční sezonně očištěné klouzavé inflaci. Ta za poslední tři měsíce činila v průměru 5,2 procenta. A to je nad naším cílem. Přidejte k tomu inflační očekávání a pochopíte, proč jsme tak opatrní, pokud jde o snižování sazeb,“ uvedla na následné tiskové konferenci guvernérka centrální banky Elvira Nabiullinová.
Guvernérka se vyjádřila i k plánu Evropské komise využít na pomoc Ukrajině ruská aktiva, která zadržuje evropský depozitář cenných papírů Euroclear. Uvedla, že centrální banka zvažuje, že bude bránit své zájmy u mezinárodních soudů.
Centrální banka loni v říjnu zvýšila základní úrokovou sazbu na 21 procent, maximum za více než 20 let, aby zbrzdila inflaci vyvolanou vysokými vojenskými výdaji spojenými s válkou, kterou Rusko v únoru 2022 rozpoutalo na Ukrajině. Krok zvýšil úrokové sazby v ekonomice nad 25 procent, což znemožnilo investice mnoha podnikům a nejvíce zasáhlo zranitelné sektory, jako je stavebnictví, těžba uhlí a hutnictví, napsala už dříve agentura Reuters.
