Hlavní obsah

Šéfka ruské centrální banky staví hradbu proti sankcím

Foto: Shutterstock.com

Šéfka ruské centrální banky Elvira Nabiullinová má zkušenosti s obranou rublu z roku 2014. Tyto sankce jsou však jiné.

Reklama

28. 2. 0:00
aktualizováno • 1. 3. 6:33

Sankce proti ruským bankám donutily Kreml k bezprecedentním krokům k ochraně ruské ekonomiky.

Článek

Šéfka ruské centrální banky Elvira Nabiullinová musela tušit, co se bude dít v pondělí. Jak se postupně od východu rozednívalo, přicházely zprávy o masivním propadu ruského rublu na asijských trzích – až si dopad západních sankcí měli vyzkoušet i obchodníci přímo v Moskvě.

Jenže k tomu nedošlo, ráno ruská burza pro jistotu neotevřela a rubl dostal svěrací kazajku, ve které se musí jeho kurz pohybovat. Že skutečný kurz bude úplně jiný, je jasné – ale i oficiální oslabení zhruba o čtvrtinu je velký zásah a udělalo z rublu nejrychleji padající měnu. Následují ukrajinská hřivna a kazašský tenge.

Propad kurzu rublu k dolaru je největší od roku 1998, kdy Rusko pod tíhou svého dluhu zbankrotovalo.

Ruská centrální banka takové výkyvy zná, obranu proti nim musela spustit už po obsazení Krymu v roce 2014, kdy západní sankce zamávaly kurzem rublu podobným způsobem. Tehdy centrální banka změnila strategii, rozhodla se zvětšit devizové rezervy na v přepočtu zhruba 640 miliard dolarů a omezit v nich podíl dolaru a nahradit ho jinými měnami a především zlatem.

Sankce vůči centrální bance připravily Rusy o důležitý nástroj v boji proti devalvaci rublu – proto se teď centrální banka zaměřuje na úroky.
Joerg Kraemer, Commerzbank AG

Když Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu, považovali mnozí analytici ruské devizové zásoby za solidní polštář, díky kterému dokáže centrální banka poryvy na měnových trzích odstínit. Jenže bezprecedentní západní sankce vyrazily Rusku trumf z ruky – masivní nákupy rublů za dolary, eura, jeny nebo libry se nekonají, protože devizové rezervy zůstaly zmražené.

Rusové tak museli reagovat zvýšením úrokových sazeb na dvojnásobek z 9,5 na 20 procent, což zásadním způsobem prodraží veškeré úvěry v rublech.

„Sankce vůči centrální bance připravily Rusy o důležitý nástroj v boji proti devalvaci rublu – proto se teď centrální banka zaměřuje na úroky,“ vysvětluje Joerg Kraemer, hlavní ekonom Commerzbank AG.

Kromě úroků Nabiullinová, kterou časopis Forbes označuje díky její pozici za 60. nejmocnější ženu světa, a její centrální banka zakázaly prodej cenných papírů držených cizinci na moskevské burze a přikázaly firmám, aby 80 procent svých devizových příjmů povinně převáděly do rublů.

Ruská centrální banka doufá, že vysoké úroky pomohou společně s nutností převodu příjmů do rublů stabilizovat ekonomiku, minimalizovat ztráty a probudit v občanech opět víru v ruský bankovní systém.

„Je to pouhý pokus o reakci centrální banky tváří v tvář skutečnosti, že sankce oslabily a zcela paralyzovaly její rezervy, které shromažďovali posledních pět až deset let,“ řekl Simon Harvey, šéf Forex analýzy v Monex Europe Ltd. „Jde o bezprecedentní vyhrocení a trhy jsou na to velice špatně připraveny.“

Na odpolední tiskové konferenci pak Nabiullinová zdůvodnila zvýšení úroků inflací a ujistila občany, že centrální banka bude zásobovat komerční banky hotovostí i kredity tak, aby nedošlo k nedostatku peněz. Zároveň se podle guvernérky pro vnitrostátní mezibankovní platby nic nemění a systém SWIFT údajně nahradí systém finančních správ. Cizinci si také nesmí vybírat ruské rubly a prodávat ruské cenné papíry.

Rusko potenciálně na pokraji ekonomické katastrofy

„Jsou to zoufalé snahy v zabránění volnému pádu ceny rublu,“ řekl Karsten Junius, hlavní ekonom Bank J. Safra Sarasin Ltd. „Protože Rusko nemá přístup ke svým rezervám, je závislé na přísunu peněz z prodeje plynu. Takže si dvakrát rozmyslí, jestli otočí kohoutkem a přísun vypnou. Potřebují zahraniční obchod k chodu jejich ekonomiky.“

S částečně blokovanými rezervami bude muset centrální banka upřednostňovat. A tipuji že obyčejní lidé nejsou první položka na seznamu.
Viktor Szabo, Aberdeen Asset Managment Plc.

Ani ne týden od vydání rozkazu k útoku na Ukrajinu se Rusko posunulo směrem k největší finanční krizi od roku 1998. A to přitom pobankrotovou obnovu ekonomiky, a válku v Čečensku, prodával tehdejší premiér a posléze prezident Vladimir Putin jako doklad svého úspěšného vládnutí.

Nejhorší náraz však ještě pravděpodobně přijde, protože navzdory slovům šéfky centrální banky se systém SWIFT nedá jen tak nahradit. Banky, které k němu ztratily přístup, nedosáhnou na další zhruba bilion dolarů.

Rusové se již hromadí u bankomatů ve snaze vybírat zahraniční měny, hlavně dolary. Jak uvedla Nabiullinová, centrální banka se bude snažit zásobovat bankomaty hotovostí, aby nedošlo k nedostatku peněz v oběhu.

„Myslím si, že rublů bude spousta. Otázkou jsou zahraniční měny,“ uvedl Viktor Szabo, investor v Aberdeen Asset Managment Plc. v Londýně. „S částečně blokovanými rezervami bude muset centrální banka upřednostňovat. A tipuji že obyčejní lidé nejsou první položka na seznamu.“

Jednou z mála dobrých zpráv pro Rusko je, že sankce nedopadly na ruské vývozy energií – alespoň prozatím. Za prodej ropy a plynu dostávají Rusové každý měsíc asi 20 miliard dolarů.

Pokud cena ropy setrvá kolem 90 dolarů za barel v průběhu roku, může podle ekonomů Kreml počítat s více než 65 miliardami dolarů do státní kasy navíc. Ropa za sto dolarů za barel by zvýšila příjem dokonce k 73 miliardám dolarů.

USA se spojenci však chtějí cenu ropy dostat pod sto dolarů – kromě omezení ruských příjmů sledují i vlastní politiku. Postcovidové oživení může drahá ropa udusit, což nikdo nechce. Rusko však propad ekonomiky čeká v každém případě – už v prvním čtvrtletí, ve druhém čtvrtletí se ještě prohloubí.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované