Článek
Na stolech vedení švýcarské banky Credit Suisse přistála v listopadu 2018 doslova bomba v podobě zprávy, která velmi nelichotivě hovořila o Sandžívovi Guptovi, světovém ocelářském magnátovi, který vlastnil i tuzemskou ocelárnu Liberty Ostrava, než zkrachovala.
Jeden z klíčových dlužníků banky v ní byl totiž označen za „jednoznačného účastníka“ v podvodu za miliardy dolarů. Zprávu, z níž cituje agentura Bloomberg, si nechala vypracovat malá skupina bankéřů z Credit Suisse. Ta dlouhodobě Guptovi a jeho skupině známé jako Liberty House nevěřila. Najala si kvůli tomu privátní bezpečnostní společnost Diligence (nyní DGBI), jejíž zprávu prezentovali před vedením banky.
Obří ztráta
Zpráva totiž tvrdila, že Gupta byl ústřední postavou v síti společností provádějící řadu obchodů, které byly „jednoduše falešné“. „Liberty a Sandžív Gupta byli jednoznačnými účastníky v podvodu,“ uvádí zpráva, která popisuje další nekalosti včetně falešných dokumentů a transakcí mezi tajně spřízněnými společnostmi. Výsledkem byly ztráty pro nejmenované banky ve Spojených arabských emirátech ve výši okolo šestnácti miliard dirhamů (okolo 91 miliard korun), tvrdí zpráva.
Existence zprávy vyšla najevo v červnu během soudní rozepře mezi Credit Suisse a japonskou Softbank Group, v níž banka žaluje japonskou společnost o 440 milionů eur. Softbank měla získat výhodu oproti jiným věřitelům poskytovatele úvěrů Greensill Capital, a to včetně Credit Suisse. Greensill Capital padl v roce 2021 a o dva roky jeho osud následovala i samotná Credit Suisse.
Švýcarská banka UBS, která převzala padlou Credit Suisse, i bezpečnostní firma Diligence odmítly celou věc komentovat. Guptův právník pak odmítl, že by došlo k jakýmkoliv pochybením.
Jak naložila Credit Suisse se zprávou, je nyní dobře známé. Manažeři banky odmítli závěry Diligence a místo toho pomohli financovat Guptu, a to z peněz svých klientů.
Financování totiž probíhalo přes fondy Credit Suisse, které banka nabízela svým klientům. Ti tak investovali do úvěrů poskytovaných již zmíněnou společností Greensill Capital právě Guptovým společnostem. Před čtyřmi lety ale Greensill Capital zkrachovala a Credit Suisse musela fondy zavřít.
Šlo o další z řady skandálů švýcarské banky, které nakonec přispěly k jejímu pádu v březnu 2023, kdy 167 let starý bankovní dům převzala švýcarská bankovní jednička UBS za tři miliardy švýcarských franků (tehdy asi 72,5 miliardy korun). Transakci musely ovšem podpořit švýcarská vláda a centrální banka obří sumou 259 miliard švýcarských franků v podobě záruk a úvěrů.
Po skandálech totiž začali banku opouštět klienti i se svými penězi, což nakonec vyústilo v její konec. Kromě fondů investujících do úvěrů od Greensill Capital šlo o celou šňůru přešlapů, jako byla ztráta ve výši 5,5 miliardy dolarů kvůli půjčce pro hedgeový fond Archegos Capital Management nebo například o vysokou pokutu kvůli zapojení banky do korupčního skandálu okolo malajského investičního fondu 1MDB. Banka rovněž pomáhala ukrývat majetek diktátorům z celého světa.
Nakonec ale pro většinu klientů Credit Suisse, kteří investovali do balíků úvěrů od Greensill Capital, dopadla celá záležitost relativně dobře. UBS totiž vykoupila většinu investorů do fondů, když jim vrátila devadesát procent investice. Nyní tak zhruba 900 milionů dolarů dluží Guptova skupina přímo bance UBS.
Gupta na černé listině
Banka Credit Suisse si celou anabázi mohla odpustit, kdyby naslouchala vlastním bankéřům, kteří se zabývají financováním mezinárodních obchodů. Ti už v roce 2016 dali Guptu na černou listinu a zastavili veškerý byznys s ním poté, co je znepokojily některé jeho obchody.
O dva roky později se ale ti samí bankéři dozvěděli od překvapeného manažera obchodníka s komoditami Trafigura, že byl osloven bankéři Credit Suisse z oddělení správy majetku s nabídkou na investici do fondů Greensillu. Ptal se, jak je to možné, když je Gupta na černé listině banky.
Divize mezinárodního obchodu probírala celou záležitost s divizí správy majetku, což však nevedlo k ničemu. Proto se rozhodla najmout vyšetřovatele z Dilligence, kteří vypracovali zprávu, jež byla předložena hlavnímu právníkovi banky Thomasi Grotzerovi. Ten ji poslal k posouzení Michelu Degenovi a Lucu Mathysovi, kteří měli na starost švýcarský trh, respektive dluhopisy v části banky, která spravovala majetek klientů. Upozornil je, že celá věc se musí do detailu prošetřit.
V polovině roku 2019 Mathys a portfolio manažer Lukas Haas odmítli obvinění ve zprávě Diligence jako nepodložené a nesprávné – šlo o závěry učiněné na základě informací od Greensillu a skupiny Liberty, uvádí švýcarský finanční regulátor Finma. Ten si ostatně stěžoval i na Credit Suisse, že nespolupracovala při vyšetřování fondů Greensillu a podávala nekompletní, nesprávné nebo zavádějící informace.
Finma zároveň prohlásila, že zakladatel Greensillu Lex Greensill byl schopný využívat různých zájmů uvnitř Credit Suisse. To je příklad právě fondů Greensill financujících Guptovy aktivity z peněz klientů Credit Suisse.
Problematické jsou však i Guptovy kroky, které provedl v ocelárně Liberty Ostrava, kterou v roce 2019 koupil od ocelářského kolosu ArcelorMittal. Ostravské ocelárny se dostaly do insolvence na konci roku 2023.
Z hutí ale odplynuly miliardy korun do firem Guptovy skupiny GFG Alliance. Ostravský podnik měl vůči firmám z koncernu pohledávky přes třináct miliard korun. Nehrazení těchto pohledávek označil insolvenční správce Liberty za jednu z hlavních příčin úpadku oceláren. Ostatně o Guptu a jeho skupinu se zajímá policie v řadě evropských zemí včetně Česka.
