Hlavní obsah

Erdogan propustí kvůli koronaviru vězně, odpůrců vlády se to ale netýká

Foto: Profimedia.cz

Jindy pulzující centrum Istanbulu o víkendu osiřelo.

Reklama

14. 4. 2020 16:45

Turecko připravuje v rámci boje s koronavirem velkou amnestii. Svobodu má dostat až třetina všech vězňů. Novináři, lidskoprávní aktivisté nebo právníci ale zůstanou za mřížemi.

Článek

Turecko propustí na 45 tisíc vězňů, rozhodl v úterý tamní parlament. Poslanci tak reagovali na rozšíření nemoci covid-19 v tradičně přeplněných tureckých věznicích.

Ministr spravedlnosti Abdulhamit Gül citovaný agenturou Reuters oznámil, že mezi vězni bylo potvrzeno 17 případů koronaviru, tři lidé už na nemoc zemřeli. Dalších 79 případů registrují úřady u personálu věznic, podobný počet nemocných je i mezi soudci a dalšími zaměstnanci justičního aparátu.

Zákon o amnestii podpořila vládní Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP) prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, stejně jako její spojenci z řad MHP (nacionalisté). Vězni by měli vyjít ven do konce května, amnestie se však nevztahuje pro činy související s terorismem.

+5

A k těmto činům patří i všechny případy lidí, kteří například kritizovali postoj vlády po nezdařeném puči v roce 2016. Erdoganův režim poslal v minulých letech za mříže mnoho novinářů, právníků a lidskoprávních aktivistů, což kritizovaly nejen mezinárodní organizace, ale i celá řada západních politiků. Z plánovaného propouštění vláda vyňala na 50 tisíc vězňů, oznámila opozice.

Vláda posiluje kontrolu internetu

Erdoganův autoritářský režim využívá pandemii koronaviru i k upevnění kontroly nad sociálními médii. V návrhu zákona, který má být ekonomickou odpovědí na covid-19, je stanovena povinnost oblíbených platforem, jako jsou Facebook, Twitter či YouTube, jmenovat svého zástupce pro jednání s tureckými soudy. Oznámila to šéfka turecké pobočky Human Rights Watch Emma Sinclairová-Webbová.

Zástupci sociálních sítí by podle zákona měli 72 hodin na to, aby odstranili závadný obsah a zablokovali účet, na němž se objevil. Každé tři měsíce by také museli soudy informovat o tom, jaký obsah byl přesně odstraněn, popsal návrh server Al-Ahval. Platformy by zároveň měly povinnost archivovat data o svých tureckých uživatelích - úřady by je pak podle Sinclairové-Webbové po nich mohly požadovat. Pokuta za porušení zákona může být až pět milionů tureckých lir (asi 18 milionů korun).

V zemi, kde je přes 60 tisíc nakažených a necelých 1300 obětí nemoci, hodlá vláda pokračovat v trendu víkendových karantén. Když vyhlásila v pátek první zákaz vycházení o víkendu, zaplavily obchody s potravinami tisíce lidí snažící se nakoupit si zásoby. Ministr vnitra Süleyman Soylu v neděli oznámil, že je za náhlé oznámení karantény odpovědný, a že proto podává demisi. O hodinu později vyšlo najevo, že ji prezident Erdogan nepřijal.

Víkendové zákazy vycházení nefungují

O účinnosti víkendových karantén nicméně mnozí pochybují. Istanbulský starosta Ekrem Imamoglu je nazval „pokračujícím omylem“, s tím, že vědecké poznatky dokazují jejich neúčinnost. „Nechápu, proč se brání zavedení dvou nebo třítýdenní karantény. Zvláště v Istanbulu, kde se koncentruje 65 procent pandemie,“ prohlásil. Dodal přitom, že nikdo ze starostů nebyl o víkendovém zákazu vycházení předem informován.

Na následný Erdoganův útok, že jde jen o nepřátelství opozice, odpověděl Imamoglu krátce s poukazem na svůj mandát: „Jsem starostou největšího města v Turecku i v Evropě.“

Právě Imamogluovo loňské vítězství v komunálních volbách je považováno za největší Erdoganovu politickou ztrátu v posledních letech - on sám istanbulskou radnici dříve vedl a v Turecku se říká, že kdo vládne Istanbulu, vládne i celé zemi.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované