Hlavní obsah

Evropa přitvrzuje. Nový klimatický závazek míří na uhelné elektrárny i automobilky

Foto: Shutterstock

Elektrárna Počerady vypustila v roce 2018 do ovzduší přes 5,5 milionu tun CO2.

Reklama

15. 9. 2020 20:13

Evropská komise připravila dokument, podle kterého je nutné výrazně zrychlit v boji s globálním oteplováním. Současným tempem bychom do poloviny století snížili množství skleníkových plynů o pouhých 60 procent.

Článek

Skleníkové plyny musíme omezit mnohem rychleji, než jsme doposud plánovali. K takovému závěru došla Evropská komise. Plán na zrychlení boje proti klimatické změně se chystá představit ve středu, dokument ale unikl mezi novináře, a Seznam Zprávy jej tak mají k dispozici už nyní.

Závěr dokumentu s názvem The 2030 Climate target plan je jednoznačný. Evropa nedokáže současným tempem docílit uhlíkové neutrality v roce 2050 a zabránit tak devastujícím dopadům globálního oteplování. Je proto potřeba přehodnotit dílčí kroky, ke kterým se Evropa zavázala. Do roku 2030 musíme omezit skleníkové plyny o 55 % oproti roku 1990. Doposud se počítalo se 40% snížením.

Foto: Evropská komise

Plán omezení skleníkových plynů. Největším znečišťovatelem je energetika, průmysl a doprava.

Uniklý dokument je nezávazný, okamžitě na něj ale navážou jednání o konkrétní legislativě, která může zásadním způsobem ovlivnit ekonomiku států a byznys jednotlivých firem. Evropská unie ji chce dokončit už příští rok. Hrát se bude o to, o kolik budou snižovat své emise jednotlivé členské státy, a hlavně v jakých sektorech.

Zároveň nejde pouze o zdražování emisních povolenek nebo přísnější limity výfukových zplodin nových aut. Jedná se také o obrovský balík peněz, které mohou jednotlivé země získat z několika evropských fondů.

Evropská unie totiž netlačí na členské státy pomocí apelů na zodpovědnost nebo lásku k životnímu prostředí, zvolila mnohem pragmatičtější cestu. Peníze, po kterých mohou státy skočit a transformovat s jejich pomocí svoji ekonomiku. Nebo je nechat ležet a pokračovat třeba i ve spalování uhlí po roce 2050.

Česká republika tak může v následujícím programovém období z Evropské unie získat až 960 miliard korun. Výhodu by přitom měly mít regiony historicky svázané s těžbou uhlí, a to Karlovarský, Ústecký a Moravskoslezský kraj. Finanční prostředky mohou čerpat z fondu spravedlivé transformace, fondu obnovy, fondu modernizace, kohezních fondů i fondu React-EU. Na peníze si ale sáhnou pouze tam, kde dokážou připravit ambiciózní a dobře zpracované projekty.

Konec uhlí

S přehledem největší množství skleníkových plynů vzniká spalováním fosilních paliv. Auta se spalovacím motorem ale zhoršují spíš zdraví obyvatel velkých měst, v celkovém objemu totiž nejvíc emisí vzniká spalováním uhlí a plynu pro zajištění tepla a elektrické energie.

S počítáním emisí to přitom není úplně jednoduché. Asi polovinu z nich reguluje systém obchodování s emisemi (ETS). Ten má jasně danou křivku, která se po plánovaném zpřísnění bude muset změnit.

Druhou část regulace zajišťují cíle jednotlivých států, přičemž bohatší státy mají od unie za úkol snižovat emise rychleji. Česká republika má tak za cíl snížit emise do roku 2030 o 14 %. A toto číslo se zřejmě bude muset změnit.

Jenomže vláda zatím nemá žádný plán, jak skoncovat s nejhorším z producentů emisí, a to uhelnými elektrárnami. Uhelná komise, které předsedají ministři Karel Havlíček s Richardem Brabcem, stále odkládá zveřejnění plánu na skoncování s uhlím.

Jak se plán Evropské komise promítne do schématu zavírání českých uhelných elektráren, zatím není možné přesně říct. Plán na snížení o 55 % namísto 40 je totiž společný pro celou Evropu a všechny sektory, které se na výrobě skleníkových plynů podílejí. Konkrétní podoba legislativy, která plán uvede v platnost, proto bude předmětem dlouhých debat.

Automobilový průmysl

Zpřísnění klimatického závazku se významně týká také automobilového průmyslu. Česká automobilka Škoda Auto je přitom zdaleka největší tuzemskou firmou, alespoň podle výše tržeb a zisků. Například německý svaz automobilového průmyslu VDA už přitom zpřísnění limitů důrazně odmítl.

Průměrné emise oxidu uhličitého u nových vozů by podle návrhu měly být v roce 2030 o 50 procent nižší než v roce 2021. Nynější plány EU přitom v daném období počítají se snížením emisí pouze o 37,5 procenta.

Od toho se odvíjí tlak na zrychlený přechod na výrobu elektromobilů. Dokument Evropské komise výslovně uvádí, že v červnu 2021 komise zpřísní limity pro produkci oxidu uhličitého. Pro výrobce to znamená vyšší náklady na vývoj technologií a dražší systémy filtrování výfukových látek.

Dokument také výslovně uvádí, že je nutné upřednostňovat železniční a říční dopravu a tlačit na menší spotřebu aut. Hybridní motory by měly být nahrazeny stoprocentními elektromobily, které budou napájeny z obnovitelných zdrojů.

Evropská komise mimochodem počítá s tím, že v roce 2050 už nebudou auta produkovat žádné emise. To je samozřejmě trnem v oku automobilkám, které z továren chrlí čím dál více oblíbených SUV.

Výročí Pařížské dohody

Plán Evropské komise vychází z několika základních tezí. Dosavadní plány na omezení emisí byly málo ambiciózní, současným tempem bychom do poloviny století globální oteplování nezastavili. Některým státům se podařilo snížit produkci skleníkových plynů zavíráním uhelných elektráren. V dopravě, zemědělství a teplárenství je ale vývoj příliš pomalý a je nutné ho zrychlit.

Za druhé je potřeba se vyhnout nejhorším dopadům covidové krize, kvůli které soukromý sektor často volí přímočará a hlavně krátkodobá řešení. Podle Evropské komise je potřeba se s tím vypořádat investicemi, a to v souladu s přechodem na uhlíkově neutrální ekonomiku.

Boj proti globálnímu oteplování totiž nutně neznamená omezení ekonomiky. Za posledních 30 let se emise na území Evropské unie podařilo snížit o 25 %, zatímco ekonomika vzrostla o 62 %, připomíná Evropská komise.

Důvodů, proč nyní Evropská komise přichází s novým dokumentem, je ale víc. V první řadě jde o součást složitých jednání na ose Evropská komise - europarlament - Evropská rada. Vše by mělo směřovat k dohodě na úrovni všech členských států.

V ideálním případě by k ní mělo dojít ještě letos v prosinci, tedy na páté výročí uzavření Pařížské dohody. Bezmála dvě stovky zemí se tehdy dohodly, že do roku 2020 představí své emisní závazky, nízkoemisní strategie a plány do roku 2050.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované