Hlavní obsah

Expremiér Špidla: Udělali jsme z Babiše sociálního demokrata proti jeho vůli

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Na každý nový článek vám budeme posílat upozornění do emailu.

Vladimír Špidla.

Reklama

Premiér z let 2002–2004 o stavu ČSSD, své účasti ve volbách, levici v Česku nebo Andreji Babišovi.

Článek

Býval premiér, ministr práce a sociálních věcí i předseda ČSSD. Dnes Vladimír Špidla působí v resortu práce jako poradce ministryně Jany Maláčové. Pomáhal například s přípravou důchodové reformy, která by přinesla mimo jiné základní důchod 10 tisíc pro všechny.

Právě to považuje za jednu z nejdůležitějších politických priorit, kterou chce prosazovat i na kandidátce ČSSD pro podzimní sněmovní volby. V rozhovoru pro Seznam mluví například o tom, že nejdůležitějšími tématy pro levici i společnost budou brzy klimatická změna a digitalizace.

V zimě, když šla důchodová reforma do připomínkového řízení, se mluvilo hodně o tzv. výchovném, tedy příspěvku za vychované dítě. Ministryně o tom mluvila jako o něčem, co by mělo vyrovnat nerovnost mezi ženskými a mužskými důchody. K prosinci 2020 byl průměrný mužský důchod 15,8 tisíc a ženský 13,2 tisíce. Za předpokladu, že by reforma prošla, zmizel by tento rozdíl?

Ukázal jste na opravdu velký rozdíl. Je to příspěvek, který tu situaci zlepší. Je to koncipováno jako podpora pro kohokoli, kdo vychovává děti, u nás to jsou tradičně, až z 95-98 %, ženy. To opatření bude tedy směřovat primárně k nim ale ani muži nejsou vyloučeni.

Pokud by reforma prošla, kdy a nakolik by se začal rozdíl v průměrném důchodu vyrovnávat?

Pokud reforma vstoupí v platnost, rozdíl se začne vyrovnávat hned 1.1. 2024, což je datum, kdy by ta věc mohla být uzavřena. Začne se vyrovnávat rozdíl, a já se znovu vrátím k ženám a mužům, protože ta myšlenka je založena na pečovatelích. Je dokázáno, že kdokoli pečuje, tak přichází o příjmy. V zásadě žádné opatření to nemůže vyrovnat úplně, mimo jiné proto, že ztráta v důchodu je způsobena celoživotní ztrátou výdělku. A tu nikdo vyrovnat nemůže. Ale spravedlivější bude, když se ta péče ocení tímto způsobem.

A číselně, o kolik výchovné pečovatelům pomůže?

Žena, která vychovala tři děti, si polepší o 1 500 korun. Podle sociální, životní situace, se ten rozdíl bude jinak snižovat, ale bude to snížení výrazné.

V prvních pěti letech má důchodová reforma stát 25 miliard korun. Paní ministryně mluvila jako o možném zdroji financování o národním plánu obnovy, to ale ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček vyloučil. Podle Jany Maláčové bude potřeba daňová reforma. Když se ale podíváme, jak dopadlo hlasování o daňovém balíčku, kdy ANO třeba spolu s ODS převálcovalo ČSSD a prosadilo zrušení superhrubé mzdy. Nevypadá to tedy, že by ve sněmovně byla nějaká vůle měnit daňový systém tak, aby ladil s důchodovou reformou. Z čeho se tedy zaplatí?

Politická vůle vždy vychází z okolností, a musím říct, že ODS a ANO rozvrátily veřejné finance, tak že ať chtějí nebo nechtějí, prostě budou dělat daňovou reformu. Jakákoli politická reprezentace, která nastoupí, bude dělat daňovou reformu. A až se to bude dělat, bude možnost přihlédnout na situaci kolem důchodů. Ale, ty sumy, o kterých se bavíme, které by důchodová reforma stála, jsou velmi malé, v porovnání s tou strašlivou dírou, kterou vytvořila pravice. Takže ten důchodový manévr nebude muset být tak výrazný.

Blíží se volby. Některé z posledních průzkumů ukazují, že se ČSSD pohybuje na hranici vstupu do sněmovny, někdy i pod ní. Může být právě důchodová reforma tím „trumfem v rukávu“, který preference zvedne?

Položil jste otázku, která se položit dá, ale musím jasně říci, že primární zájem důchodové reformy není zájmem volebním. Kdyby to hnutí ANO tak brutálně a vytrvale neblokovalo, tak by to šlo prosadit před rokem, možná dřív, a do voleb by to vstupovalo velmi vzdáleně. Cíl byl mít spravedlivější důchody, a aby lidé, kteří celý život pracují, nemuseli chodit pro sociální dávky. Každopádně, mělo by to být součástí volební debaty, a doufám, že bude.

K volbám - můžete definitivně potvrdit svou kandidaturu ve volbách do Poslanecké sněmovny?

Můžu potvrdit, že mě organizace na Praze 4 navrhla, já jsem souhlasil, a schválila mě obvodní organizace. Teď záleží na tom, jestli to odsouhlasí i městská organizace, pakliže ano, budu na kandidáte, protože jsem to přijal a do toho boje vstoupil.

Pokud půjde všechno podle plánu, co chcete přinést jako poslanec?

Požádal jsem, aby mě nedávali na nějaké vysloveně vysoké místo, spíše někam do pole, protože sociální demokracie potřebuje zápasit, a já ještě nějakou sílu cítím, a chci pomoci. Můžu poskytnout velké zkušenosti, která vám přinese věk a osud, a znalost politických témat - pro mě vždy byla nejdůležitější sociální politika. Jsou za mnou nějaké kroky a rozhodnutí, takže nějaké ovoce po mně zůstalo. Záleží na lidech, jestli je kyselé nebo ne.

Kromě vás se mluvilo o tom, že se na kandidátky sociální demokracie vrátí třeba Jiří Dienstbier nebo Zdeněk Škromach. Když k tomu přidáme fakt, že se na sjezdu ČSSD vydala spíše konzervativnější cestou, je to dobrá strategie? V roce 2017 jsme byli svědky toho, že Andrej Babiš s hnutím ANO uspěl s kampaní namířenou proti tzv. tradičním politickým stranám a sebral ČSSD velké množství voličů.

Být tradiční stranou je něco, co je v každém případě pozitivní. Netradiční strana, co to je? V politice máte mít jistotu. Jestliže máte tradiční sociální demokracii, můžete si myslet co chcete, támhleten něco udělal, támhleten se do něčeho zapletl. Ale když dojde na rozhodování, můžete si být jisti, že žádný sociální demokrat vám nezprivatizuje školství, nezavede zdravotnictví podle peněženky. Řekněte mi, jak se můžete spolehnout na hnutí ANO, co udělají? Když volíte něco takového, volíte zajíce v pytli. My máme historii a lidi, kteří uspěli. Takže, řekl bych, že je to spíše dobrý nápad, ale jistotu nemám.

Jak si ale vysvětlujete, že strany a hnutí, které si nezakládají tolik na ideologii, jako na boji s korupcí, na nějakém středovém přístupu k řešení problémů, mají nad tradičními stranami navrch? ANO vládne, koalice Pirátů a STAN je v průzkumech nejsilnější.

Mám teorii, která nevím, jestli obstojí, ale věřím jí. Listopad 89 naprosto reorganizoval naši společnost. Přinesl dost poražených. Po třiceti letech je ten zvrat vnímán ne jako že by ji někdo chtěl odstranit, ale jako, že nedosáhla toho, co bylo toužené. Za to jsou vinni ti, kteří u toho byli. To není problém tradičních stran, ale politických sil porevoluční fáze, která v současné tradici je chápána jako proces s mnoha temnými stíny. Teď vystupují noví, a když se prezentujete jako neznámý cizinec, elegantní, dobře mluvíte, tak se do vás můžou promítnout ty touhy nenaplněného smyslu.

Kdybyste byl teď předsedou strany, zůstávala by ČSSD ve vládě?

Když se rozhodovalo o vstupu do vlády, byl jsem proti. Ale respektoval jsem výsledek toho rozhodování a když se podívám na konkrétní výsledky působení sociální demokracie ve vládě, tak jsem na to hrdý. Úspěšná snaha personálně malé síly prosadit sociálnědemokratickou agendu posunula vládu, která je vnímaná jako vláda ANO, směrem k sociální demokracii, ale také umožnila Andrej Babišovi upevnit to přetažení našich voličů. Babiš je sociální demokrat proti své vůli, nechce jím být, ale je - a to má bohužel výsledky na volebních preferencích.

V čem je Andrej Babiš sociální demokrat? Na právě třeba výsledku hlasování o daňovém balíčku, postoji k důchodové reformě a dalším se to moc neprojevuje.

Důchody byly valorizované, náhradní výživné bylo prosazené, všechny covidové věci, které fungují a mají přímý dosah, pochází z pera sociální demokracie. Ministr kultury po dlouhé době je chápán jako ministru kultury, který má osobnostní kapacitu jím být, a mohl bych pokračovat. Minimální mzda se třeba také zvyšovala. Sociální politika byla vnucena vládě sociální demokracií - a je to její výhoda jako tradiční strany.

Ke stavu levice v České republice - ČSSD se tedy v průzkumech pohybuje okolo hranice vstupu do sněmovny, pak je tady KSČM, která se pravděpodobně dostane do sněmovny s podobnými čísly - a mohli bychom dlouze diskutovat o tom, jestli je nebo není skutečnou levicovou stranou - tak co za tímhle stojí? Kdy se to zlepší?

Na začátek, KSČM je podle mě spíše konzervativní pravice s prvky levice. V Česku je jedinou skutečnou levicí sociální demokracie. Pak jsou tady některé menší strany, nebo i uskupení, které zatím nemají politickou ambici. Takže, existuje tady levicové prostředí, které nemá formalizovanou podobu. Jsou tady také Zelení, kteří mají levicový potenciál. Úlohou sociální demokracie jako vůdčí levicové strany je sjednotit tenhle levicový potenciál.

Taková snaha tady byla v podobě jednání o spolupráci se Zelenými, ale nepodařilo se.

Není všem dnům konec, politika je lemovaná neúspěchy. I Churchill se po ofenzívě v Gallipoli na léta stáhnul a byl na okraji politiky. Tak to bývá, porážky jsou součást politiky. Ale ta idea musí být zásadní.

Mluvíte o porážce, ale tam byly konkrétní důvody za tím, proč Zelení ta jednání ukončili - nelíbily se jim posjezdové kroky sociální demokracie.

Ano, byl to neúspěch. Ale nic to nemění na tom, že nejdůležitější je to, co je před námi. A je to to, na co musí levice odpovědět - radikální technologická změna a dosažení ekologických limitů. To přeorá společnost vzhůru nohama, a je na levici, aby se v tom dalo žít, a aby náklady a výnosy byly rozděleny spravedlivě. A to nedokáže jedna politická strana.

A jak se díváte na menší politické levicové subjekty, které vznikají? Například Levice, Budoucnost. Ty jsou často tvořeny z velké části mladými lidmi, co říkáte na to, že se tu objevují nová uskupení těch, kteří nejsou spokojeni s tím, kam zaběhlá levice směřuje, a jdou to politiky sami?

Mě to povzbuzuje. Znamená to, že existuje levicový prostor složený z lidí, kteří mají ideály a vůli. Znamená to, že na levici není žádné hřbitovní ticho.

Když porovnáme levicovou scénu v Česku se západem - například se Španělskem, kde vládne, nebo třeba Spojenými státy, kde zmobilizoval moderní levici Bernie Sanders - nechybí podle vás české levici osobnosti a energie, která na západě často přináší dobré výsledky ve volbách?

Osobnosti určitě česká levice má. Ale, problémem je, že jednotlivé levicové subjekty v Česku jsou malé. Právě třeba španělská vládní PSOE má necelých 200 tisíc členů, tam se najde větší množství lidí, kteří mají páru, to ano. Demokracie je zápas kolektivní akce lidí s oligarchií, která je organizovaná prostřednictvím kapitálu, který je konzervativně pravicový. Z toho vychází, že pravice má strukturálně silnější pozici než levice. A ta, aby uspěla, musí být masová, což teď není. To je ten základní problém.

A co chybí, aby byla masová?

Čas. Zavírá se polistopadová kapitola, přichází další - ekologie, digitalizace. Přijdou nové politické konflikty a levice se do nich musí vrhnout. A nemůžou to být jen volby - musí to být kampaň den za dnem, akce, občanská neposlušnost. Když se tohle rozjede, tak se dá něčeho docílit.

Reklama

Doporučované