Hlavní obsah

Ceny potravin rostou celosvětově, atakují rekordy ze 70. let

Foto: Tomáš Svoboda, Seznam Zprávy

Ukrajina a Rusko se v roce 2020 podílely na vývozu pšenice z téměř 30 procent. Ilustrační fotografie.

Reklama

29. 3. 18:39

Světové ceny potravin i v důsledku války na Ukrajině rostou. Organizace OSN, jež se zabývají potravinovou bezpečností, varují, že dopady pocítí hlavně chudší země. Ukrajina i Rusko patří k významným vývozcům zemědělských komodit.

Článek

Index cen potravin Organizace pro výživu a zemědělství OSN (FAO) vystoupal letos v únoru na 140,7 bodu a dosáhl tak dosud nejvyšší měsíční hodnoty. „To představuje nové historické maximum, které překonalo předchozí maximum z února 2011 o 3,1 bodu,“ uvádí organizace.

Také dílčí hodnoty za letošní rok jsou nejvyšší za posledních 47 let. Na vyšší hodnotu se index mezinárodních cen pěti základních potravin dostal jen v polovině 70. let, kdy se vyšplhal na 137,4 bodu. Rok předtím se také výrazně zvýšily ceny ropy v důsledku prvního ropného šoku.

Nárůst v únoru letošního roku zapříčinil zejména růst cen rostlinných olejů a mléčných výrobků. Podle FAO stojí za zvýšením zejména menší vývoz palmového oleje z Indonésie, největšího světového vývozce této suroviny. Rostou také ceny sójového oleje v důsledku zhoršujících se vyhlídek produkce sóji v Jižní Americe.

Do únorových indexů se také částečně promítla válka na Ukrajině. „Výrazně vzrostly mezinárodní ceny slunečnicového oleje, pod což se podepsaly obavy z narušení dodávek v černomořském regionu, které by mohly potenciálně snížit vývoz,“ popisuje FAO. Svůj podíl viny nesou také rostoucí ceny ropy.

Současný konflikt se rovněž podepsal na indexu cen obilovin. Index cen masa vzrostl zejména v důsledku zvýšené poptávky po hovězím a vepřovém. Stagnuje pouze index cen cukru, jehož hodnota se v únoru o 2,1 bodu snížila.

Rusko i Ukrajina patří k významným vývozcům zemědělských surovin, ukazují údaje platformy Observatory of Economic Complexity (OEC), která se zaměřuje na vizualizaci dat mezinárodního obchodu. Rusko bylo v roce 2020 největším vývozcem pšenice a Ukrajina byla na pátém místě. Dohromady se na exportu pšenice podílely z téměř 30 procent.

Ukrajina se navíc z 13 procent podílela na vývozu kukuřice a z téměř 40 procent na exportu rostlinných olejů, přičemž šlo zejména o slunečnicový olej. Obě země patří také mezi pět největších vývozců ječmene.

Dopady hlavně na ekonomicky zranitelné země

„Prudký nárůst cen potravin a pohonných hmot bude mít bezprostřední dopad na nejzranitelnější obyvatele rozvojových zemí, což povede k hladu a strádání domácností, které vynakládají největší část svých příjmů na potraviny. Ztrátu kupní síly a reálných výdajů však nakonec pocítí všichni,“ uvádí ve zprávě o dopadech války na Ukrajině Konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD).

FAO navíc varuje, že pokud konflikt „vyústí v náhlé a dlouhodobé snížení vývozu potravin z Ukrajiny a Ruska“, zvyšování mezinárodních cen potravin dopadne zejména na „ekonomicky zranitelné země“.

„Simulace FAO naznačují, že podle takového scénáře by se v letech 2022 a 2023 mohl celosvětový počet podvyživených lidí zvýšit o osm až 13 milionů osob, přičemž nejvýraznější nárůst by nastal v asijsko-pacifické oblasti, dále v subsaharské Africe a na Blízkém východě a na severu Afriky. Pokud bude válka trvat, dopady přesáhnou rok 2022 a 2023,“ poznamenávají autoři analýzy.

Podle poslední zprávy o potravinové bezpečnosti a výživě od FAO výrazně vzrostl počet lidí, kteří trpí podvýživou, již v roce 2020 kvůli pandemii. Organizace odhaduje, že v tomto roce trpělo hladem 720 až 811 milionů lidí.

Nejvíce postižená byla Asie, kde podle dat FAO trpělo podvýživou 418 milionů lidí, a po ní Afrika, kde se s podvýživou potýkalo 282 milionů obyvatel.

Ve zprávě pak FAO zmiňuje také počet lidí, kteří žijí v potravinové nejistotě, tedy mají narušený příjem potravy nebo stravovacích návyků z důvodu nedostatku peněz nebo jiných zdrojů.

Výskyt střední nebo závažné míry potravinové nejistoty se v roce 2020 celosvětově zvýšil na 30 procent. Nejvíce zasažená je oblast subsaharské Afriky, kde prevalence (poměr lidí k počtu obyvatel) střední nebo závažné potravinové nejistoty dosahuje až 66 procent, závažná pak téměř 30 procent.

Ukrajina – největší vývozce slunečnicového oleje

Obiloviny, zejména kukuřice a pšenice, v menší míře i ječmen nebo řepka, tvořily dohromady téměř 20 procent vývozu Ukrajiny v roce 2020. A jak už bylo řečeno výše, Ukrajina je největším světovým vývozcem slunečnicového oleje.

Největší složkou ruského exportu jsou paliva, která v roce 2020 tvořila polovinu tamního vývozu. Obiloviny jsou na čtvrtém místě. Další významnou položkou jsou hnojiva, která aktuálně také zdražují, což se ve finále opět odrazí na ceně potravin.

Rusko podle OEC představovalo v předminulém roce 12,1 procenta celosvětového vývozu hnojiv a bylo jejich největším vývozcem.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované