Hlavní obsah

Češi začínají šetřit na jídle

Foto: Shutterstock.com

Největší položkou ve spotřebě potravin byla v roce 2021 kategorie zelenina a ovoce.

Reklama

Loni v Česku stoupla spotřeba ovoce, zeleniny i masa, trend zdravějšího stravování ale ohrožuje letošní nárůst cen potravin. Na štědrovečerní hostině však Češi podle odborníků šetřit nebudou.

Článek

V minulém roce měli Češi vyšší spotřebu potravin než v předchozích letech. Zvýšila se konzumace zeleniny a ovoce, mléčných výrobků i vepřového masa, vyplývá z dat Českého statistického úřadu (ČSÚ). Odborníci z potravinového průmyslu se však shodují na tom, že s letošní inflací se situace začíná pomalu měnit.

„V tuto chvíli máme signály od výrobců potravin, že objemy prodaných výrobků jsou nižší, ale není to výrazný pokles. Spotřebitelé více přemýšlejí, co si nakoupí, spíše snižují množství. Místo čtyř jogurtů koupí dva, místo deseti rohlíků koupí šest, místo dvaceti deka šunky vezmou deset. Nejedná se konkrétně o typy výrobků, ale množství,“ upřesnila pro Seznam Zprávy Helena Kavanová, tisková mluvčí Potravinářské komory.

V dolní části grafu si šipkou překlikněte do dalších částí.

František Brož, mluvčí společnosti Košík, která zajišťuje online nákupy s dovážkou domů, se domnívá, že spotřeba potravin klesá, zatím však ne nijak zásadně. Z analýzy dat Košíku vyplývá, že lidé průměrně ve společnosti utratí za jídlo o trochu více, vlivem inflace ale nakoupí méně potravin.

Dochází přitom k přesunu k méně kvalitním, ale levnějším kategoriím. „Přestože kvalita nepřestává mít podobnou váhu jako cena, u mnoha položek domácnosti místo prémiové verze volí levnější alternativy. Roste díky tomu i zájem o privátní značky, které často nabídnou ten nejlepší poměr ceny a výkonu,“ řekl Seznam Zprávám Brož.

Podle mluvčího Košíku se ale snižování kvality netýká Vánoc a vypadá to, že lidé si budou chtít dopřát. „Možná budou v mnoha ohledech skromnější, ale rozhodně to neznamená, že bychom se u důležité vánoční tabule chtěli nějak zásadněji šidit. Chceme si dokázat, že život je přes všechny události posledních let pořád ještě fajn. Podle našeho odhadu budou domácnosti spíše šetřit na dárcích než na jídle,“ uvedl Brož.

Data Košíku ukazují, že nákup vánoční hostiny letos podraží o zhruba šest set korun oproti loňsku, pokud lidé využijí akčních slev. Ani mluvčí Potravinářské komory se nedomnívá, že zdražování bude mít zásadní vliv na štědrovečerní večeři, přestože se inflace při vánočních nákupech potravin projeví. „Odhadujeme, že i toto zdražení spotřebitelé zvládnou a na Vánoce si dopřejí dostatek kvalitních potravin,“ říká Kavanová.

Levnější náhrady

Češi také kvůli inflaci začali nakupovat věci ve stejných kategoriích s nižší cenou. „Vidět je to třeba u masa, kde od dražšího hovězího pozorujeme příklon například ke kuřecímu,“ vysvětluje Brož.

Kavanová se obává, že postupné šetření může ohrozit zdravé stravování Čechů. „Problémem bude, až začnou spotřebitelé zcela vynechávat ovoce a zeleninu a budou hledat levnější produkty. Ty pak budou méně kvalitní, nemusí zde být dostatečně zastoupena hlavní složka, například je v nich méně masa nebo ovoce, přibude náhražek a přídavných látek,“ upozorňuje mluvčí Potravinářské komory.

Právě zelenina byla podle posledních dat nejobjemnější složkou potravin v Česku, následována ovocem a masem. Právě konzumace všech tří kategorií v loňském roce rostla. Kavanová se však obává, že pokud bude inflace i nadále výrazná, mohou Češi začít šetřit na úkor zdravého jídelníčku.

Češi zatím jedí zdravě

Data navíc ukazují, že zelenina měla i nejvyšší meziroční nárůst v rámci všech potravin. Průměrný Čech spotřeboval o 3,6 kilogramu čerstvé zeleniny za rok více. Vyšší konzumace byla konkrétně u brambor, které vzrostly o 5 kilogramů na 70,1 kg za rok. Mezi oblíbenou zeleninu v Česku patří také rajčata, cibule, melouny a mrkev.

Přestože se spotřeba zvýšila téměř u veškeré zeleniny, Česko má u těchto zdravých potravin nejnižší soběstačnost. V roce 2021 například tuzemští zemědělci vyprodukovali 17,8 procenta rajčat, zbytek se musel dovézt ze zahraničí.

Pozadu nezůstali Češi ani s ovocem, jeho spotřeba vzrostla o 2,8 kilogramu, a to především kvůli vyšší poptávce po jablkách, hruškách a vinných hroznech. Z tropického ovoce narostla obliba pomerančů a mandarinek.

„Spotřeba ovoce necelých 91 kg na obyvatele a zeleniny 97 kg na obyvatele byla v loňském roce nejvyšší od počátku jejich pravidelného sledování v roce 1948. Jedná se o pozitivní posun ve stravovacích návycích obyvatel,“ připomíná Renata Vodičková, vedoucí oddělení statistiky zemědělství a lesnictví ČSÚ.

Vodičková však upozorňuje, že data jsou částečně zkreslena rychlou kazivostí těchto potravin. „V úvahu musíme vzít fakt, že nespotřebované ovoce a zelenina, již nevhodné ke konzumaci, tvoří značnou část potravinového odpadu z domácností,“ vysvětluje.

Češi rádi vepřové

A změny ve spotřebě se udály i u masných výrobků. Od sametové revoluce postupně klesala spotřeba masa až do roku 2013, kdy Češi snížili svoji spotřebu o více než 20 kilogramů na obyvatele za rok na 74,8 kilogramu. Od té doby však konzumace opět stoupala a dosáhla v minulém roce 86 kilogramů na osobu.

Meziročně se tak spotřeba masa zvýšila o 2 kilogramy, na čemž má podíl především maso vepřové. Průměrný Čech navýšil jeho konzumaci o 1,2 kilogramy za rok na 44,6 kilogramu. Narostlo i hovězí maso, množství drůbeže zůstalo téměř neměnné.

Potravinářská komora však předpokládá, že spotřeba masa bude postupně klesat. Podle Kavanové byla poptávka po masu v roce 2021 vyšší kvůli tomu, že v Evropě byly nadbytky vepřového masa. „Proto si zpracovatelské podniky a maloobchody stále ještě dokážou najít dodavatele za relativně nízké ceny,“ uvedla mluvčí.

Cena masa se kvůli inflaci výrazně zvyšuje. Jak ukazují data agrárního portálu, cena například za vepřovou pečeni v roce 2021 výrazně klesla oproti předchozímu roku. V lednu 2020 stála vepřová pečeně v průměru 93 korun za kilogram a poté klesala až na 71 korun v září minulého roku. Od ledna však cena vyletěla až na říjnových sto korun za kilo.

Jak však Kavanová upozorňuje, kromě narůstající ceny je problém i v tom, že produkci vepřového masa nelze ovlivnit ze dne na den, ale objem výroby trvá změnit 10 až 12 měsíců.

„Pokud tedy chovatelé pod tlakem zvyšování nákladů začali redukovat chovy někdy od počátku roku, na trhu se tato skutečnost projeví koncem roku a v průběhu příštích měsíců. S tím, jak trvá snížení výroby, je to stejné i v případě zvyšování. Pokud se tedy objeví nedostatek masa, bude trvat prakticky rok, než budou schopni chovatelé zareagovat a nabídku navýšit,“ říká mluvčí.

Reklama

Doporučované