Hlavní obsah

Česko je šťastná země. Riziko katastrofy je tady mizivé

Foto: Profimedia.cz

Pákistán, který je 25. zemí s největším rizikem přírodních katastrof, letos sužují rozsáhlé povodně. Zasáhly již 33 milionů lidí.

Reklama

20. 9. 2022 18:41

Kdo nechce zažít destruktivní přírodní katastrofu, měl by žít v České republice. Naopak země ve východní Africe jsou nyní nejen kvůli válce na Ukrajině a suchu velmi zranitelné a hrozí jim humanitární krize nebývalých rozměrů.

Článek

Válka na Ukrajině má velký dopad nejen na zemi samotnou, ale rostoucí ceny potravin a energií ovlivňují lidi i na jiných kontinentech. Podle odborníků z německé nevládní organizace Bündnis Entwicklung Hilft, kteří sestavili index rizika katastrof pro 99 procent populace, mohou být následky tragické.

„Zejména v zemích Afrického rohu (poloostrov na východě Afriky, na kterém se nacházejí Etiopie, Somálsko, Džibutsko a Eritrea, pozn. red.) je mnoho krizí, které se v současné době překrývají a vytvářejí toxickou směs. Ta představuje existenční hrozbu zejména pro nejchudší a nejzranitelnější lidi,“ píší odborníci.

Česká republika se v indexu rizik katastrof umístila mimořádně dobře, ze 193 zemích světa je v poslední patnáctce. Dvanácté místo od konce, o které se dělí se Slovenskem, si vysloužila nejen nízkým rizikem přírodních katastrof, ale i nízkou zranitelností, která dopad katastrof zvyšuje.

Zeměmi s nejvyšším rizikem katastrofy jsou Filipíny (světový index rizika 46,82), Indie (42,31) a Indonésie (41,46). Naopak mezi nejbezpečnější země patří Monako a Andorra (obě 0,26) a San Marino (0,38).

Kdy se hodí nemít moře

Pokud jde o samotné přírodní katastrofy, nejvyšší riziko hrozí Číně, která v indexu těchto hrozeb dosáhla nejvyšší hodnoty – 64,59. Nejvíce lidí ohrožují zemětřesení, tsunami, mořské i říční záplavy, hurikány a tornáda, sucha; a stoupající hladina moře také obyvatele Mexika a Japonska.

Česká republika čelí přírodním katastrofám oproti zbytku světa jen zřídkakdy, a tak obsadila 16. příčku. Díky tomu, že Česko patří mezi vnitrozemské státy, je hrozba tsunami či stoupající hladiny moře nulová. České republice nehrozí ani hurikány. A sucho, které zemědělci zažívají, je oproti zbytku světa nízké.

Mezi nejbezpečnější země z hlediska přírodních katastrof patří opět Monako a Andorra a navíc Demokratická republika Svatý Tomáš a Princův ostrov, země rozkládající se na dvou ostrovech v Guinejském zálivu na jihozápadě Afriky. Jejich hodnota v indexu dosáhla na 0,02.

Zatím bez katastrof, ale zranitelní

Četnost a intenzita přírodních katastrof ale nejsou to jediné, co pořadí v indexu ovlivnilo. Záleží také na tom, jaká je pravděpodobnost, že země zvládnou pohromě předcházet, a jak se s ní dokážou vyrovnat.

Tyto faktory určují zranitelnost jednotlivých států. Náchylnost ovlivňují například socioekonomické aspekty daného státu a připravenost řešit krizi.

„Příklady Jižní Koreje, Itálie a Řecka ilustrují princip, že nízká nebo velmi nízká zranitelnost může snížit riziko katastrofy i v případě, že je počet přírodních katastrof velmi vysoký,“ zmiňují autoři v publikaci.

A daný jev potvrzuje i Demokratická republika Kongo, Nigérie, Súdán a Irák, kde naopak zranitelnost daných států riziko katastrofy výrazně zvyšuje, přestože přírodní pohromy v daných zemích nejsou tak silné.

V indexu rizika katastrof je zahrnuto 193 zemí, tedy 99 procent celosvětové populace. Letos odborníci změnili metodiku indexu a nepočítali jen s procentem ohrožené populace dané země, ale i s konkrétním počtem ohrožených osob.

Z dat vyplývá, že nejzranitelnějším kontinentem je Afrika: africké státy obsadily 13 z prvních 15 příček. Zcela nejhůře v této kategorii dopadlo Somálsko, Čad a Jižní Súdán. Podle odborníků z organizace Bündnis Entwicklung Hilft se tedy dá očekávat, že klimatická změna, se kterou budou přibývat období veder a sucha, způsobí na tomto kontinentu výrazné změny k horšímu.

Největší hladomor od 2. světové války

Velkému ohrožení podle odborníků čelí Roh Afriky, tedy Etiopie, Somálsko, Džibutsko a Eritrea, kde má nyní nedostatek jídla přibližně 17 milionů lidí. „Čtyři chybějící období dešťů vedly ke zničujícímu suchu a k zvýšení úmrtí hospodářských zvířat až o 70 procent. V důsledku toho přišlo mnoho rodin o svůj jediný zdroj příjmů, jelikož si již nemohly dovolit nakupovat potraviny kvůli zdražení během pandemie covidu-19,“ píší v analýze autoři indexu.

Podle predikcí Organizace spojených národů (OSN) hrozí oblasti nejhorší sucho za posledních 40 let v říjnu až prosinci tohoto roku. Země jsou navíc závislé na dodávkách obilí z Ukrajiny, takže ruská invaze vyhnala ceny nahoru. Státy jsou také zranitelné kvůli nestabilní politické situaci, Etiopii sužuje občanská válka.

Více než 1,8 milionu dětí v Etiopii, Keni a Somálsku potřebuje okamžitou pomoc. Hrozí jim smrt kvůli podvýživě, jak píše na svém webu organizace UNICEF (Dětský fond OSN).

„Konec krize způsobené suchem je stále v nedohlednu, takže musíme získat zdroje potřebné k záchraně životů lidí, kteří se propadají do katastrofální úrovně hladu a smrti hladem,“ uvedl výkonný ředitel Světového potravinového programu (WFP) David Beasley pro web OSN.

Vliv války na Ukrajině na Afriku

Po koronaviru všichni doufali ve změnu, místo toho dostala Afrika další ránu. Válka na Ukrajině tam přispívá k růstu cen, chybí pšenice, hnojiva i další zboží. OSN se bojí, že to vyvolá násilné protesty a nepokoje.

Velkým problémem pro africké státy ohrožené hladomorem je podle neziskových organizacích zaměření přispívajících lidí pouze na Ukrajinu. S válkou pokleslo množství darovaných peněz pro humanitární katastrofy, které probíhají již delší dobu, právě například v Africe.

„Obávám se, že v důsledku všepohlcující války na Ukrajině bude africké utrpení ještě více odsunuto do pozadí,“ uvedl Jan Egeland, šéf humanitární skupiny Norské rady pro uprchlíky (Norwegian Refugee Council, NRC), v prohlášení zveřejněném v květnu.

A jeho slova potvrzují i data o darovaných penězích na řešení humanitární katastrofy na východě Afriky. Světový potravinový program žádá o 473 milionů dolarů (přes 11,4 miliardy korun) během následujícího půl roku, aby se krize zvládla. OSN však o peníze žádala již v únoru a vybrala pouze čtyři procenta požadované částky.

„Z předchozích zkušeností víme, že včasný zásah k odvrácení humanitární katastrofy je životně důležitý, ale naše schopnost zahájit reakci byla doposud omezená kvůli nedostatku finančních prostředků,“ řekl Michael Dunford, regionální ředitel WFP pro východní Afriku.

Spojené národy proto očekávají humanitární katastrofu, která nemá obdoby. Oblast má s hladomorem již zkušenosti, v roce 2011 kvůli němu zemřelo čtvrt milionu lidí. „Toto není opakování scénáře z roku 2011. Je to mnohem horší,“ alarmuje OSN.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované