Hlavní obsah

Pohled do košíku. To jsou rekordmani ve zdražování

Foto: Shutterstock.com

Porovnání cen za posledních 10 let ukázalo, na kterých položkách si připlatíme nejvíc.

Reklama

Nákupy, před kterými nikdo neuteče – bydlení, potraviny, energie, léky. Které ceny vzrostly za posledních 10 let nejvíc? Třeba margarín zdražil o 40 % víc než máslo. Nejvíce podražilo zelí a cibule.

Článek

Zdražování se dotýká všech obyvatel napříč věkovými a sociálními skupinami. Začalo to energetickou krizí a bylo jen obtížné najít někoho, koho by nezasáhla. Následně se inflace přelila do potravin a cen bydlení. Inflaci u potravin lze ilustrovat jako talíř, ze kterého vysoké ceny odkrajují.

V porovnání, které jsme připravili podle detailního srovnání cen, jak je sleduje Český statistický úřad, vypadá celková situace takto: za stejné peníze, které jsme za jídlo utratili v roce 2013, si nyní koupíme podstatně méně – konkrétně si inflace „odkrojila“ více než třetinu.

V detailu se pak zdražení potravin vyvíjí tak, jak zachycujeme v dalším grafu.

Dozvíte se z něj například, že zdaleka nejvíc oproti roku 2013 zdražilo hlávkové zelí a cibule. Nejsou to vysoké položky, jde o celkově o desetikoruny za kilogram, proto to při nákupech možná tolik „nebolí“, ale fakta jsou tato: cibule během 10 let zdražila o 220 procent a zelí o 142 procent.

Z průběhu cen je v čase vidět, že právě tyhle položky se vyvíjejí dramatičtěji než jiný sortiment, jako je například chléb a pečivo. Jejich cena v podstatě neustále roste (až na mírný propad u ceny pečiva předloni na jaře).

Zajímavý pohled se nabízí také na vývoj cen másla a margarínu. Cena másla se krátkodobě vyhoupla oproti roku 2013 o 60 procent na podzim roku 2017, kdy novinové titulky hlásaly, že „Vánoce jsou kvůli drahému máslu v ohrožení“. Nyní je cena másla oproti roku 2013 o 16 procent vyšší, zatímco margaríny (potažmo roztíratelné rostlinné tuky) vystoupaly skoro o 70 procent své někdejší ceny a v průměru jsou nyní dražší než máslo.

Data o spotřebním koši

Data pocházejí z pravidelných šetření Českého statistického úřadu (ČSÚ). Ten se pravidelně dotazuje českých domácností, co nejčastěji kupují, podle toho skládá tzv. spotřební koš. Ten se samozřejmě v průběhu let obměňuje podle toho, jak se mění sortiment zboží a služeb.

Četnost nákupů se v datech „váží“ tak, že větší váhu mají ty položky, které lidé pořizují častěji. Například obyčejný rohlík má výrazně větší váhu než kupříkladu obuv jednoduše proto, že rohlíky nakupují české domácnosti prakticky denně, zatímco obuv mnohem méně často.

Zdaleka největší váhu v koši mají tedy položky, které jsou nezbytné pro běžný život: potraviny, náklady spojené s bydlením, energie apod. Ty ČSÚ dělí do hlavních kategorií:

KategorieJak se změnily ceny oproti roku 2013
Stravování a ubytování1,8×
Bydlení, voda, energie, paliva1,7×
Alkoholické nápoje, tabák1,6×
Potraviny a nealkoholické nápoje1,5×
Odívání a obuv1,5×
Ostatní zboží a služby1,5×
Rekreace a kultura1,4×
Bytové vybavení, zařízení domácnosti; opravy1,3×
Vzdělávání1,3×
Doprava1,3×
Zdraví1,3×
Pošty a telekomunikace0,9×

Ve všech těchto kategoriích (kromě oblasti Pošty a telekomunikace) jsou nyní ceny vyšší než před 10 lety, což ukazujeme v každém úvodním grafu k jednotlivým skupinám zboží a služeb. V detailních grafech pak vybíráme konkrétní položky a zachycujeme, jak se vyvíjejí ceny v čase.

Základní informace, co udělala inflace s jídlem, lze jednoduše ukázat i na jídelním lístku průměrné české restaurace. Už na začátku letošního roku bylo z průzkumů společností Edenred či Sodexo Benefity, které sledují platby stravenkovými kartami, jasné, že růst cen potravin či energií se výrazně dotýká i obědů v restauracích, které v meziročním srovnání zdražily zhruba o pětinu.

V prosinci 2020 stál průměrný oběd (tzv. polední menu) 141 korun, o rok později 152 korun, a loni v prosinci už 178 korun. Restaurace jsou odvětví, na němž se dá zjednodušeně ukázat inflace prakticky na všem: od nájmů a energií až po ceny surovin.

Koho drtí inflace

Seznam Zprávy už dříve popsaly, že zcela jiné dopady má zvýšení cen na seniory, zvláště pak osamocené seniorky, které zpravidla pobírají nižší důchod než muži. Tvrději vysoké ceny dopadají například i na studenty a děti z chudších rodin, kteří za studiem dojíždějí.

Jak se inflace dotýká různých věkových skupin obyvatelstva, najdete v této analýze.

Zcela jinak dopadají například rostoucí ceny za bydlení na seniory a jinak na mladší generace. Na mladší ročníky dopadá spíš dražší bydlení a doprava, na lidi ve vyšším věku zase zvýšené ceny za energie a léky.

Zhruba třetina domácností se podle expertů nachází na hranici bídy, tedy nemají na konci měsíce ani korunu nazbyt. Lidé sice nyní častěji žádají o zvýšení platů, zvýšená mzda ale pokryla inflaci jen pěti až 10 procentům z nich.

Největší cenoví skokani: řemeslníci

Kdybychom na pomyslný talíř položili náklady na bydlení, vodu, energie a paliva, inflace si v porovnání s rokem 2013 letos ukrajuje celých 40 procent.

Detailní pohled na vybrané položky pak ukazuje, jak významně zdražily řemeslnické práce. Chystáte se malovat nebo potřebujete truhláře? Oproti době před 10 lety si dost připlatíte. Ceny za malířské práce stouply o 146 procent, za topenářské práce se ceny zdvojnásobily a truhláři jsou nyní dražší o 77 procent. To se pak podepisuje i na konečných cenách nábytku. Například průměrná cena postele-dvoulůžka vystoupala o více než 80 procent.

STK a řidičák jsou dvakrát dražší

V dopravě je celková inflace mírnější než v jiných oblastech: „odkrajuje“ si zhruba pětinu. Přestože se ceny pohonných hmot loni dočasně vyhouply hodně nahoru, nakonec se ustálily zhruba na totožných hodnotách jako v roce 2013. Natural 95 za 10 let zdražil v průměru o čtyři procenta a cena za plyn LPG je nyní dokonce o sedm procent nižší než před 10 lety.

V porovnání dále ukazujeme, které položky v oblasti dopravy vzrostly více: například cena za motorový olej je nyní dvojnásobná a dvakrát více zaplatíte lidé nyní třeba i v servisu za výměnu brzdových destiček. Cena za řidičský kurz je také dvojnásobná, stejně jako poplatek za pravidelnou technickou kontrolu.

Obyčejné jízdné v autobusové dopravě je v průměru o 30 procent vyšší, jednotlivé jízdné pro seniory se drží pod cenami před 10 lety: aktuálně je průměrná cena o osm procent nižší. Za zmínku stojí také roční předplatné v MHD, kde se průměrná cena v rámci celé ČR během 10 let snížila o 13 procent.

Alkohol: Mírně zdražilo pivo, vodka zlevnila

U tabákových výrobků a alkoholických nápojů jsou průměrné ceny za celou kategorii vyšší zhruba stejně jako u potravin. V detailech jsou ale veliké rozdíly. Za cigarety a alkohol se nyní platí v průměru 1,6krát více než v roce 2013. Jinými slovy, pokud si člověk koupil za stovku balíček 20 cigaret v roce 2013, letos by mu stejná částka stačila jen na 12 kusů.

Na vývoji cen níže je vidět, že alkohol (pivo, vodka a rum) je prakticky na stejných hodnotách jako před 10 lety. Pivo za tu dobu podražilo v průměru o 15 procent, rum je na svém a vodka dokonce v průměru o devět procent zlevnila.

Třetina populace jsou kuřáci – a ti významně dotují státní rozpočet. Z každé prodané krabičky je totiž celková daň kolem 80 Kč a cena cigaret rok od roku stoupá. Samotná inflace se do ceny tabákových výrobků promítá výrazně méně než spotřební daň. Pro zajímavost, jen díky prodeji cigaret do státního rozpočtu putuje každoročně přes 50 miliard korun. To je ale jiná kapitola.

Soukromá gymnázia zdražila dvojnásobně

Poslední kategorie, které zařazujeme do porovnání, jsou zdraví a vzdělávání. V obou oblastech se průměrně zvedly ceny zhruba o 22 procent. U jednotlivých položek jsou ale vidět významné rozdíly.

Detailní pohled na kapitolu vzdělávání ukazuje, jak viditelně vzrostly ceny na soukromých gymnázií. Letos velice diskutované téma o nedostatku míst zejména na školách se všeobecným vzděláváním se v tomto směru ukazuje i v datech. Zájem o všeobecné vzdělání je enormně vysoký dlouhodobě.

Zatímco na jiných středních školách, kde se studenti od prvního ročníku profilují ve vybraných oborech, se školné během 10 let zvýšilo o 27 procent, na soukromých gymnáziích se za stejnou dobu zdvojnásobilo – nárůst je tedy o 100 procent.

Obrovsky (rovněž na dvojnásobek) se vyšplhala také výuka cizích jazyků. Rostly také poplatky za studium na vysokých školách (na veřejných jde hlavně o zpoplatněné déle trvající studium, kde se ceny zvýšily o 27 procent). Na soukromých vysokých školách se poplatky zvýšily o 15 procent, pomaturitní studium zdražilo o 14 procent. Naopak školné na vyšších odborných školách v průměru kleslo o 11 procent.

Ceny zubních korunek jsou trojnásobné

V detailním zobrazení vybraných zdravotních zákroků pak jednoznačně dominuje zubní péče. Obrovský nárůst je vidět u průměrné ceny korunky, která v průběhu 10 let vyrostla o 200 procent. Za ošetření zubního kazu pak platíme o 125 procent víc než v roce 2013.

Poplatek za pohotovost je stanovený zákonem na 90 korun a nemění se. O 20 procent vzrostla laserová operace oka, o třetinu lékařská prohlídka na žádost pacienta či pacientky. Rostou i ceny za lázeňskou péči hrazenou pacienty – oproti roku 2013 jsou průměrně o 80 procent vyšší. V grafu je pak vidět i to, jak se cena za lázně mění sezonně. Zhruba od dubna do září jsou ceny v každém roce vyšší než v podzimních a zimních měsících.

Jak se žije v Česku

Foto: Seznam Zprávy

Série Seznam Zpráv.

Seznam Zprávy vyrážejí do měst a obcí, aby zjistily, jak se vám v České republice žije. Zajímá nás, jak zvládáte zdražování, jak bydlíte, jaké máte příležitosti k práci. Celoroční projekt vychází z interních dat datového týmu a průzkumů společnosti IPSOS.

Všechny díly série naleznete ve speciálu „Jak se žije v Česku“.

Chcete se do projektu Jak se žije v Česku zapojit? Dejte nám vědět, kde se potýkáte s problémy. Svoje tipy pište na e-mail: pribehy@sz.cz.

Reklama

Doporučované