Hlavní obsah

Dovolená i neplacená volna. Studie ukazuje, jak lidé stonali bez nemocenské

Foto: Shutterstock.com

V roce 2019 skončily po deseti letech tři dny stonání zadarmo. Zaměstnanci nyní dostávají peníze od prvního dne nemoci.

Reklama

4. 2. 19:00

Nová studie společnosti IDEA dokazuje, že karenční doba, tedy první dny nemoci bez vyplácení nemocenské, nenutila lidi přecházet nemoci a šířit choroby. Zaměstnanci však kvůli ní čerpali více dovolené a neplaceného volna.

Článek

Deset let Češi stonali první tři dny nemoci zadarmo. Takzvaná karenční doba byla v Česku zavedena v roce 2008 a zrušena v červenci 2019.

Zatímco zaměstnavatelé včetně Hospodářské komory zrušení karence kritizovali, odbory změnu přivítaly. Odborové organizace se totiž obávaly, že neplacený začátek nemoci nutí zaměstnance choroby přecházet, což může vést k dlouhodobým zdravotním potížím i zvýšenému šíření infekcí na pracovišti.

Nová studie Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA), která zkoumala vliv karenční doby na chování zaměstnanců, však dokazuje, že neplacenou nemoc si zaměstnanci kompenzovali čerpáním jiného typu volna.

Karenční doba byla v České republice zavedena v lednu 2008, kdy nemocní zaměstnanci nedostali žádnou náhradu mzdy během prvních tří dnů doma. V červnu toho samého roku Ústavní soud karenční dobu zrušil, v roce 2009 však byla v pozměněném znění znovu zavedena.

Data ze studie společnosti IDEA dokládají, že po zavedení karenční doby s úpravami v roce 2009 výrazně poklesl průměrný počet hodin zaměstnanců na nemocenské. Z 20 hodin na nemocenské dovolené za jedno čtvrtletí graf znázorňuje propad téměř na polovinu. Je tedy očividné, že změny v systému změnily i chování zaměstnanců v případě nemoci.

Foto: Seznam Zprávy

Průměrné nemocenské volno se po zavedení karenční doby snížilo téměř na polovinu.

Studie zkoumala pobírání nemocenské během chřipkových epidemií na úrovni okresů okolo roku 2008. Z dat vyplývá, že zaměstnanci vystavení týdnu chřipkové epidemie čerpali po reformě v průměru o 6,7 dne méně nemocenské. V období, kdy v jejich okrese chřipka neřádila, se průměrný počet dní čerpané nemocenské snížil o 1,7 dne.

To však podle vědců nedokládá, že by lidé kvůli karenční době své nemoci přecházeli. Ze studie vyplývá, že lidé sice čerpali méně nemocenské, zároveň se však výrazně nezměnila celková pracovní absence. „Pokles dnů pracovní neschopnosti byl do značné míry vyvážen nárůstem dnů čerpané běžné dovolené a neplaceného volna,“ vysvětlují autoři výzkumu.

Výzkumníci se z toho důvodu zaměřili i na další absence v zaměstnání, které by mohly neplacený pobyt doma kvůli chorobě ovlivnit.

Foto: Seznam Zprávy

Čerpání dovolených se naopak po zavedení neplacených dnů na začátku nemoci zvýšilo.

Z grafu o absenci v zaměstnání s náhradou mzdy vyplývá, že po zavedení karenční doby lidé více využívali dovolenou. Je tedy pravděpodobné, že zaměstnanci se v případě krátkých nemocí raději rozhodli čerpat dovolenou než mít neplacenou nemocenskou.

Foto: Seznam Zprávy

Zaměstnanci si také častěji brali neplacené volno.

Mírný nárůst je znatelný i u nepřítomnosti v zaměstnání bez náhrady mzdy. Lidé tedy po zavedení neplaceného začátku nemoci více čerpali i neplacené volno. „V okresech s výskytem chřipkové epidemie čerpání běžných dovolených vzrostlo v přepočtu na zaměstnance dotčené chřipkou o 1,6 dne na jeden týden epidemie a čerpání neplaceného volna o 2,3 dne,“ přibližují situaci autoři výzkumu.

Naopak před zavedením karenční doby v roce 2008 znamenal každý další týden epidemie chřipky v průměru o dva dny kratší průměrnou dobu čerpání neplaceného volna. Pravděpodobně to bylo kvůli tomu, že pokud byla lidem nemocenská vyplácena od prvního dne, nemuseli v období stonání pobírat neplacené volno. Také podle vědců v době nedostatku zaměstnanců mohlo být složitější neplacené volno čerpat.

Výzkumníci rovněž ověřovali, zda mohla rozdílná míra výskytu nemocí ovlivnit čerpání nemocenské dovolené, a tedy i samotnou studii. Data však ukazují, že výskyt například respiračních onemocnění byl téměř stejný v období před a po zavedení karenční doby. Vyplývá z nich také sezonnost respiračních onemocnění, která jsou nejvýraznější v zimních a jarních měsících.

Foto: Seznam Zprávy

Respirační onemocnění se objevují převážně v zimě a na jaře. Nejvíce se šíří mezi dětmi do 14 let.

Celkově tedy data ukazují, že třídenní karenční doba sice snížila čerpání nemocenské dovolené, zásadně to však nezvýšilo přecházení nemoci ani šíření nákazy na pracovišti. „Celkový rozsah pracovní absence v reakci na výskyt chřipkových epidemií se tedy zavedením karenční doby zásadně nezměnil,“ vysvětluje výzkum.

Foto: Seznam Zprávy

Celková absence na pracovišti podle vědců výrazně neklesla.

Konec neplacené nemoci

Politici se snaží nastavit systém vyplácení nemocenské tak, aby nebyl ani příliš přísný, ani příliš benevolentní. Je totiž zapotřebí, aby doma zůstávali jen opravdu nemocní zaměstnanci, a to přesně na dobu potřebnou k uzdravení. Tak politici odůvodnili zavedení karenční doby, která měla zaměstnavatelům snížit zbytečné náklady za nemocenské u lidí, kteří systém jen zneužívali a peníze pobírali, i když nebyli nemocní.

Proti karenční době se však v roce 2018 postavila ČSSD spolu s vládnoucím hnutím ANO. Bývalá ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) se ve Sněmovně před hlasováním o karenční době ostře ohradila. „Karenční doba není opatření proti simulaci. Karenční dobou trestáme pracující nemocné.“ Maláčová se domnívá, že kvůli neplacené nemocenské se lidé báli stonat, aby jim nevypadly příjmy.

Někteří poslanci však se zrušením karenční doby, kterou zavedla právě v roce 2008 kvůli úsporám vláda Mirka Topolánka, nesouhlasili. Například Miroslav Kalousek, který byl v Topolánkově vládě ministrem financí, tvrdí, že neplacený začátek nemocenské umožňuje, aby dlouho nemocní lidé dostávali slušné peníze.

„Zrušíme-li karenční dobu, zatíží to veřejné rozpočty. Je to špatné rozhodnutí, nenabízíte alternativy k sociálnímu pojištění, zdravotnímu pojištění, nemocenskému pojištění. Je to jen politika,“ řekl Kalousek před dvěma a půl lety. Maláčová však rok po zrušení karenční doby uvedla, že s příchodem koronavirové krize je dvojnásob ráda, že se ji podařilo zrušit.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované